437

Přejem rukopisu, die Copie, Abschrift.
Šf III. 211. Vz Přejati (dod.).

Přejemka, y, f. = přejímka, Recepisse.
Šd.

Prejesť = přejísti, projísti. Slov. Bern.

Přejeti co čím: zeď štětcem. ZČ P. si
rukou čelo. Hrts, Kká , Tbz.— co kudy:
řeku po mostě. Us, Pdl.

Prejgiřský, Präger-. Vz Pregíř. Konšelé
mincmistrští a p-řští. Dač. I 100.

Prejchovati, wachsen (vom Malz). Šm.

Přejícnosť = přejičnosť. Ehr.

Přejícný = přejičný. V záp. Čech. BPr.

Přejímací, Copier-. Nz. P. inkoust, papír.
Zpr. arch. VIII. 77.

Přejímání, n. P. fotografické, photogra-
phische Aufnahme. Pdl. Papír ku p., Paus-
papier. Hs. P. obrazů. NA. V. 93. Měl právo
chovati loď k chytání ryb a k p. lesa (k chy-
tání dříví). 1794. Exc. Cf. Přejímatka.

Přejímatel, e, m. = přejímač Dch.

Přejímatelka, y, f., die Uibernehmerin.
Dch.

Přejímka, y, f., vz Přejemka. Šd. —
P., die Fassung, Uibernahme. Us. — P.,
die Aufnahme. Úprava p-mek (paus) líhem.
Zpr. arch VIII. 77

Přejinačenosť, i, f., Veränderung, f.,
Wechsel, m. Šm.

Přejinačitel, e, m., der Umänderer. Lpř.

Přejísti se Z jedné pece chléb se přejí;
Domáci chlieb sa najskôr prejie. Mor. a
slov. Šd., Rr. MBš. — se s kým. Já se
s ním nebudu přejídati (= hašteřiti, hádati).
Slez.. Šd

Přejištění. Císař Rudolf II. přejal na
sebe 340000 kop gr. m. dluhu rožmberského
jistým osobám k p., zaplacení a spokojení.
Mus. 1880. 246.

1. Přejíti. — abs Vše přejde. Us. Letní
přešel čas. Mcha. Než malá přešla chvilka.
Kká. Už je mu lépe, už přechází (o nemo-
cném). Us. Brnt. Mala's nebyť falešná, ne-
byla bys tak přešla. Prss. — co, koho. Ž.
wit. 8. 9 , 20. 4., 65. 12., 123. o. Přechází-li
dráha řeku. NA. IV. 192. Nemoc přecho-
diti. Us. Húsenky přešly strom (požraly).
Brt D. 255. — kam (odkud, kdy, čím,
jak, přes co, kde). Sněm přešel přes
jeho návrh k dennímu pořádku. Us. Hrts.
Statek naň přešel koupí, Šml., zaplacením
poslední lhůty. Pr. 1884. 14. P. z vlasti do
vlasti. Ž. wit. 104. 13. Přechází-li paprsek
směrem přímým z látky do látky; Hmota
jen postupem času z místa do místa pře-
chází. Mj. 151. Bájky indické přešly do
cizích jazyků již v starém věku. J. Lpř.
Slovo to za středověku do románských
jazyků přešlo. Osv. VI. 687. Království
přešlo na syna. Lpř. Hudební kus přechází
na mnohých místech do jiné toniny. Zv.
Statek přecházel z pokolení na pokolení.
Šmb. Netrpělivě z místa na místo p-zel.
Hrts. Pevnosti jedna za druhou v ruce ne-
přátel p-zely. Šb. F. Když těleso ze sku-
penství tekutého p-zí ve skupenství pevné.
ZČ I. 249. Barva zelená do černa p-zí.
Mour. P. k hlavní věci. Us. Prešiel na
sucho. Rr. MBš. — kudy. P. někam můst-
kem. Nrd. Přešel prudce po pokoji. Hrts.

Roku 174. přešel přes Dunaj. Tk. Po rý-
nečku přechodzila. Sl. ps. 79 — več (čím).
Voda p-zí v páry. Mj. 134. Kovy kapalní
a p-zejí velikým horkem v páry. Mj 3. (46.).
Zaražená síla hybná p-zí v teplo. Stč Zem.
253. Jméno Caesarovo přešlo během včkův
u Němců a Slovanů v obecný název císaře.
Jir. — co jak. Tichým krokem přešel celi.
Vrch. — se = projíti se. Mor. Brt. D. 168.

2. Přejíti. — koho Zdá se mnohým,
že přieliš mnoho od nich berú a je přejí-
mají (přetahují); Chudého přejímajíce a bo-
hatému odpúštějíce. Vš. 405. — co odkud:
vládu od otce, po otci. Lpř. Římané pře-
jali od Řeků všechnu vědu, umění. KP. —
se kde. Aby to dílo u nich (mnichů) se
přejímalo. Sš. II. 144. — co komu. Pře-
jímají sobě ruce, arbeiten einander in die
Hände. Pk. P. někomu slovo. Vlč. — se
s kým. Důkazové z hloubí uáboženských
ideí vzaté přejímají se s důkazy ze svížího
pramene ústného podání přejatými. Sš. I.
157. Kde se vděčnosť k nesmrtelným zá-
sluhám s dobročinností k chudým téměř
každého okamžení přejímaly Koll. IV. 262.

Přejitý, šp. m.: přešlý. Brs. 2. vd. 156.

Prejítý = sešlý. Je věkem p. Mor. Brt.
D. 255.

Přejizd, u, m. = průjezd. Slez. Šd.

Přejízdný. P. mlatička, überführbar. Us.

Rgl.

Přejizlivoranný (!). P. střeliště, ntxoó?.
Vký.

Přejížďka = cesta přes dráhu (koleje)
Zpr. arch. VIII. 86

Přejmenování. Jg Slnosť. 68.

Přejmenovatelka, y, f, Transnominativ.
Šm.

Přejměti co. Znamenaj, kak máti neb
otec mnoho práce přejmejí, než se dietek
dochovají. Št. Kn. š. 41.

Přejmutí, n. die Uibernahme. Lpř.

Prejskati, vz Prýskati.

Přejsť = přejíti. U Opavy. Klš. Slov.
Bern. — P. = projíti. Pôjdeme sa do za-
hrady p. Slov. Klčk. Zb. III. 35.

Přejší z přezší (předkové). Prk. v Kroku
III. 431.

Přejvaž. Už jsem ho nezahlídl, byl už
na p. = za vrchem. U Strunkov. Rjšk.

Prejzováti, Dachziegel legen. P. zeď.
Rk., Sdl. Hr. VII. 115.

Prejzový. P. krytí = z prejzů. Šand.
II. 9.

Přek. Což nenie duši na přek Sv. ruk.
105.

Překalapovati oprav v: překalupovati.
— se = přenáhliti se. Us. BPr.

Překapaný. P. voda, destillirt. NA. V.
271., Mj. 33.

Překapnice, e, f., Destillatorium, n. Rk.

Překapovaný, vz Překapaný.

Překapovatelný, nbertropfbar. Šm.

Překáraný, gewitzigt. Je p. Val. Brt D
255.

Překaza. Vniterní překážku vyjadřujeme
ve větách záporných instrumentalem. Mdlo-
bou Bohu sloužiti nemohli. Hořem sám sebe
nečiji. Hladem sotva očima blyštěli. Za instr.
nastoupiti může genit. s předl. od. Brt. S.