Předchozí (437)  Strana:438  Další (439) |
|
|||
438
|
|||
|
|||
3. vyd. 61. 4. — P. vyjadřuje se také a)
předložkovým akkus. (pro — p. vnější) b) předložkovým gt. (od — p. vniterní). Lidé pro sníh nemohli do města. Od žalosti mlu- viti nemohl. Brt. S. 3.vd. 76. 4. Překaziti, nocere. Ž. wit. 104. 14. — co.
Překazuješ naše štěstí. Sl. ps. 32. — čemu (čím). Ktož móž p-ziti zlým a nečiní Hus I. 241. (Mnohé věci) manželství překážejí. Št. Kn š. 566. Nerad bych tiem psaniem jednánie sněmovniemu p-zil. Arch. VII. 150. — aby ne. Aby ta věc k slyšení nepřišla, všelijak překáželi. Žer. 345. Překážka, hájovna u Vodňan, u Budě-
dějovic, u Sudoměřic a u Písku Prekážkar, a, m. = překazitel. Slov.
Bern. Prekážkariť = překážeti. Slov. Bern.
Překážků Mlýn, Překažker Mühle, mlýn
u Pacova Překážlivosť, i, f., die Hinderlichkeit.
Dch. Překažlivý oprav v: Překážlivý. Nz.
Překdákati = špatně přečísti, schlecht
überlesen. Sotva řádek p-káš. Us. Kšť. Překerak = překterak. Vz Pře- (i dod.).
P. se máš ? Sš. P. 411. (638.). Překlabati = překlofati, entzweipicken.
Preklačať = proklečeti. Slov. Slav.
Překlad otrocký, plynný, svobodný,
věrny, Us. Pdl., smyslověrný, zvukověrný. Dk. Poet. 535. Překlady do češtiny a) ze slovan. řečí, vz Ukaz. 15.—16., b) ze san- skrtu 16., c) z řečtiny 16., d) z latiny 17., e) z german. řečí 17.—18., f) z roman. řečí 18.—19. Překladač, vz Překladatel. Šf. III. 226.
Překládanec, nce, m. = veliký koláč na
svatbách obvyklý. Orl. VII. 313. — P. = překládaný vinný keř. KP. V. 162. Vz násl. Překládání keře vinného, KP. V. 162.,
dalekohledu. ZČ. I. 43. — P., vz Jg. Slnosť. 24.—26. Překladina, y, f. = trám ležící na stojce
napříč pod slemenem, Firstenkappe, f. Hř , NA. IV. 135. Ct. Půlpar (dod.). Překladiště, ě, n. = místo, kde se pře-
kládá, Uiberladstätte, f. Us. Překladník, u, m. = přehrada v stáji,
kde se sekajina (sečka) a trochu sena chová a kde čeledín mívá svůj barák (lože). Us. Neor. — P., a, m. = překladatel. Sš. Překlápnouti, vz Klapačka.
Překlatec, tce, m. = proklatec. Slov.
Orl. III. 144. Preklektať = proklektati. Slov. Bern.
Překlenutý čím: kopulí, Pdl., balvany.
Vrch. Země blankytem p-tá. Exc. — jak. Prostor plosko p-tý. NA. IV. 168. Překlíčený; -en, a, o, graskeimig (vom
Malze). Šm. Překlocovati se = bídně se přeživiti,
sich durchfretten. U Bydž. Kšť. Překloniti. P-nil se nad hlavou jeho
12. rok. Kos. Letní den se překlonil (přes hory). Č. Rž. LXXIX. Překlop lbový, cranium.
Překlopiti co čím: víkem. ZČ. — koho
več. Kdož mě do krčmáře p-pil (proměnil)? Vc. Lab. 76. |
Překlopný. P. kavovar, Dch., stříkačka.
Překlovati, entzwei-, überpicken. Šm.
Překlúdiť sa = překliditi se, přestěho-
vati se, přesednouti se. Slez. Šd., Brt. D. 255. Překmitný, sehr schimmernd. P. štít.
Msn. Překobrtnouti co = převaliti, převrh-
nouti. Brt. Překon, u, m. = přečin. Shakesp. Kr.
Lear I. 41. Překonaný. P. stanovisko, názor. Dk.
Překonavě, siegreich. Důkladně a p.
něco provésti. Šf. III. 617. Překonavý. Co dnes temno, to později
jasným a p-vým státi se může. Šf. III. 183. Překopati co jak. Záhony na 60 cm.
hloubky p. Dlj. 29. Stráň k založení vinice způsobilá p-pává se na půl až na jeden metr hloubky. KP. V. 165. Prekopneť, vz Kopněti. Slov. Víšky
p-ly, v doline veľky mráz; milé moje ovce, kdeže vás budem pásť? Sl. spv. IV. 146. Prekorhelovať, prekorhelit = prokorhe-
lovať, proslopati, propiti. Slov. Šd. Bern. Překořizeň, zně, f. = překořizna. Vký.
Překos, u, m. = překosení. Šd.
Překosek, sku, m. = překosený kousek.
Phľd. VIII. 171. Překot. O p. utíkati. Mus. 1870. 482
Odtud překotem dolů k pádu se valili Šf. Strž. II. 293. — P. v tělocv., das Uiber- heben, der Todtensprung. Rgl. Překoť, ě, m., chiococca, die Schnee-
beere, rostl. Vz Rstp. 827. Překotiti se jak kam. P-til se střem-
hlav v rej plamenů. Kká. K sl. j. 196. Překotlivý nápév. Osv. V. 637.
Překotný. P. jednání, pohyb, průběh
představ, Dk., útěk, Tk , ruka, sehr drän- gend. Msn. Or. 44. Překotrmelcovati = překotrmelčiti. Lpř.
Překousnutý, ab-, entzweigebissen. P.
kořen. Vz Rst. 474. Překouzliti, hinüberzaubern. Šm.
Překožešiti, mit Pelzwerk überziehen.
Šm. Překrátiti sa = přetrhnouti se, přestati
se. Slov. Vz Czm. 97. Překřepčiti. Vz Všecek (dod.).
Překres, u, m., Copie, f. Hrbk , Ssk.
Překřičeti, překřiknouti. — co proč.
Bolestí celý den p-čel. Us. Vck. Překřípati = přeskřípati. Us. Rgl.
Překřižovati víno = slabší se silnějším
smíchati. Slov. Rr. Sb. Překročení rozpočtu, Präliminarsüber-
tretung. Us. Pdl. P. verše větou. D. Poet. 253. Překročený; -en, a, o, überschritten.
Us. Schz. Překročitelný, überschreitbar. Us. Lpř.
Překročiti co: dvacátý rok, Us. Šml.,
rozpočet, práh domu Us. Ani slamky ne- překročí (o líném). Mor. a slov. Šd. — od- kud kam: z Europy do Asie. J. Lpř. Překrotký, sehr zahm. Šmb.
Překroucení, n., die Verdrehung. Lpř.
Překroutivosť, i, f., die Verdrehungs-
gabe, -sucht. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (437)  Strana:438  Další (439) |