438

3. vyd. 61. 4. — P. vyjadřuje se také a)
předložkovým akkus. (pro — p. vnější) b)
předložkovým gt. (od — p. vniterní). Lidé
pro sníh nemohli do města. Od žalosti mlu-
viti nemohl. Brt. S. 3.vd. 76. 4.

Překaziti, nocere. Ž. wit. 104. 14. — co.
Překazuješ naše štěstí. Sl. ps. 32. — čemu
(čím). Ktož móž p-ziti zlým a nečiní Hus
I. 241. (Mnohé věci) manželství překážejí.
Št. Kn š. 566. Nerad bych tiem psaniem
jednánie sněmovniemu p-zil. Arch. VII. 150.
— aby ne. Aby ta věc k slyšení nepřišla,
všelijak překáželi. Žer. 345.

Překážka, hájovna u Vodňan, u Budě-
dějovic, u Sudoměřic a u Písku

Prekážkar, a, m. = překazitel. Slov.
Bern.

Prekážkariť = překážeti. Slov. Bern.

Překážků Mlýn, Překažker Mühle, mlýn
u Pacova

Překážlivosť, i, f., die Hinderlichkeit.
Dch.

Překažlivý oprav v: Překážlivý. Nz.

Překdákati = špatně přečísti, schlecht
überlesen. Sotva řádek p-káš. Us. Kšť.

Překerak = překterak. Vz Pře- (i dod.).
P. se máš ? Sš. P. 411. (638.).

Překlabati = překlofati, entzweipicken.

Preklačať = proklečeti. Slov. Slav.

Překlad otrocký, plynný, svobodný,
věrny, Us. Pdl., smyslověrný, zvukověrný.
Dk. Poet. 535. Překlady do češtiny a) ze
slovan. řečí, vz Ukaz. 15.—16., b) ze san-
skrtu 16., c) z řečtiny 16., d) z latiny 17.,
e) z german. řečí 17.—18., f) z roman. řečí
18.—19.

Překladač, vz Překladatel. Šf. III. 226.

Překládanec, nce, m. = veliký koláč na
svatbách obvyklý. Orl. VII. 313. — P. =
překládaný vinný keř. KP. V. 162. Vz násl.

Překládání keře vinného, KP. V. 162.,
dalekohledu. ZČ. I. 43. — P., vz Jg. Slnosť.
24.—26.

Překladina, y, f. = trám ležící na stojce
napříč pod slemenem, Firstenkappe, f. Hř ,
NA. IV. 135. Ct. Půlpar (dod.).

Překladiště, ě, n. = místo, kde se pře-
kládá, Uiberladstätte, f. Us.

Překladník, u, m. = přehrada v stáji,
kde se sekajina (sečka) a trochu sena chová
a kde čeledín mívá svůj barák (lože). Us.
Neor. — P., a, m. = překladatel. Sš.

Překlápnouti, vz Klapačka.

Překlatec, tce, m. = proklatec. Slov.
Orl. III. 144.

Preklektať = proklektati. Slov. Bern.

Překlenutý čím: kopulí, Pdl., balvany.
Vrch. Země blankytem p-tá. Exc. — jak.
Prostor plosko p-tý. NA. IV. 168.

Překlíčený; -en, a, o, graskeimig (vom
Malze). Šm.

Překlocovati se = bídně se přeživiti,
sich durchfretten. U Bydž. Kšť.

Překloniti. P-nil se nad hlavou jeho
12. rok. Kos. Letní den se překlonil (přes
hory). Č. Rž. LXXIX.

Překlop lbový, cranium.

Překlopiti co čím: víkem. ZČ. — koho
več. Kdož mě do krčmáře p-pil (proměnil)?
Vc. Lab. 76.

Překlopný. P. kavovar, Dch., stříkačka.

Překlovati, entzwei-, überpicken. Šm.

Překlúdiť sa = překliditi se, přestěho-
vati se, přesednouti se. Slez. Šd., Brt. D.
255.

Překmitný, sehr schimmernd. P. štít.
Msn.

Překobrtnouti co = převaliti, převrh-
nouti. Brt.

Překon, u, m. = přečin. Shakesp. Kr.
Lear I. 41.

Překonaný. P. stanovisko, názor. Dk.

Překonavě, siegreich. Důkladně a p.
něco provésti. Šf. III. 617.

Překonavý. Co dnes temno, to později
jasným a p-vým státi se může. Šf. III. 183.

Překopati co jak. Záhony na 60 cm.
hloubky p. Dlj. 29. Stráň k založení vinice
způsobilá p-pává se na půl až na jeden
metr hloubky. KP. V. 165.

Prekopneť, vz Kopněti. Slov. Víšky
p-ly, v doline veľky mráz; milé moje ovce,
kdeže vás budem pásť? Sl. spv. IV. 146.

Prekorhelovať, prekorhelit = prokorhe-
lovať, proslopati, propiti. Slov. Šd. Bern.

Překořizeň, zně, f. = překořizna. Vký.

Překos, u, m. = překosení. Šd.

Překosek, sku, m. = překosený kousek.
Phľd. VIII. 171.

Překot. O p. utíkati. Mus. 1870. 482
Odtud překotem dolů k pádu se valili Šf.
Strž. II. 293. — P. v tělocv., das Uiber-
heben, der Todtensprung. Rgl.

Překoť, ě, m., chiococca, die Schnee-
beere, rostl. Vz Rstp. 827.

Překotiti se jak kam. P-til se střem-
hlav v rej plamenů. Kká. K sl. j. 196.

Překotlivý nápév. Osv. V. 637.

Překotný. P. jednání, pohyb, průběh
představ, Dk., útěk, Tk , ruka, sehr drän-
gend. Msn. Or. 44.

Překotrmelcovati = překotrmelčiti. Lpř.

Překousnutý, ab-, entzweigebissen. P.
kořen. Vz Rst. 474.

Překouzliti, hinüberzaubern. Šm.

Překožešiti, mit Pelzwerk überziehen.
Šm.

Překrátiti sa = přetrhnouti se, přestati
se. Slov. Vz Czm. 97.

Překřepčiti. Vz Všecek (dod.).

Překres, u, m., Copie, f. Hrbk , Ssk.

Překřičeti, překřiknouti. — co proč.
Bolestí celý den p-čel. Us. Vck.

Překřípati = přeskřípati. Us. Rgl.

Překřižovati víno = slabší se silnějším
smíchati. Slov. Rr. Sb.

Překročení rozpočtu, Präliminarsüber-
tretung. Us. Pdl. P. verše větou. D. Poet.
253.

Překročený; -en, a, o, überschritten.
Us. Schz.

Překročitelný, überschreitbar. Us. Lpř.

Překročiti co: dvacátý rok, Us. Šml.,
rozpočet, práh domu Us. Ani slamky ne-
překročí (o líném). Mor. a slov. Šd. — od-
kud kam: z Europy do Asie. J. Lpř.

Překrotký, sehr zahm. Šmb.

Překroucení, n., die Verdrehung. Lpř.

Překroutivosť, i, f., die Verdrehungs-
gabe, -sucht. Dch.