Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |
|
|||
439
|
|||
|
|||
Překrov, u, m., die Uiberdachung. Dch.
Prekŕstať = překřtívati. Prekŕstajú ko-
zácky národ na katolíkov. Phľd. VI. 221. Prekrstenec = překřtěnec. Slov. Loos.
Prekŕstený = překřtěný. Slov. Orl. VIII.
210. Překrstiť = překřtiti. Slov. Loos.
Prekrúcanina, y, f, Verdrehung, f.
Úmyslna p. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1 59. Překrvení, n., hyperaemia. Vz Slov.
zdrav. P. mozku, plic, p. spojivky, h. con- junctivae acuta, počasné p. spojivky, h. conjunctivae chronica, Schb., boltce, H. der Ohrmuschel, dřeně kosti, Knochenmarks- hyperaemie, duhovky, h. iridis. Překrvený; -en, a, o, hyperämisch.
Překterak, vz Překerak. P. já se tobě
odsloužím? Us. Šd. P. se hrozil toho. Kom. Překupování. Vz Zříz zem. 470., Wtr.
Obr. 594. Překurážiti se také = opiti se. Us.
Překvap. Pal. Rdh. III. 117.
Překvapení. Dobyl města p-ním. Šbm
Překvapeníčko, a, n. = malé překva-
pení. Kos. Překvapenosť, i, f., die Uiberraschung
als subjektiver Zustand. Nz. Překvapil, a, m. = rybník na Třeboň-
sku. BPr. Překvapiti. Synonyma: Nalézti, zastati,
po , zastihnouti, zajíti. Vz Brt S. 3. vyd. I76. 17. Překvapující zjev, výsledek. MU. — koho. Počet ten mne samého p-pil. Pal. Rdh. III. 105. — jak. Město loupežně pre- kvapil. J. Lpř. Překvapivosť. i, f., die Uiberraschungs-
gabe. Dk. Aesth. 277. Překvapivý. V Lipsku mě jedna z nej-
překvapivějších událostí života mého po- tkala. Koll. IV. 233. Překvapkovať = překapovati, destil-
liren. Slov. Ssk. Překvětlý, verblüht. Šm.
Přěky, na překy = na příč, zastr. GP.
Překyp, u, m., das Uiberfliessen, Uiber-
strömen. P. lásky, Šml, citů. Překypělý hněv, ausschweifender Zorn.
Lpř. Překypěti. Překypující bolesť, überquel-
lender Sch. Dch. Vzteku kvas tu p-ěl mu v drsný hlas. Kká. Š. 52. Dozvuk jich (truchlivých bájí) ze srdce slzou v oku p-pěl. Vrch. Přelaboací dláto. Wtr. Obr. 588.
Prelacnět = zlaciněti, wohlfeil werden.
Bern. Přelač, e, f. = průsmyk v horách. Laš.
Brt. D. 255. Cf. Lačina. Preláčiť sa = nakloniti se, přešinouti
se. P-lo sa to na druhú stranu. Slov. Rr. Sb. Prelačněť = zlačněti, hungrig werden.
Bern. Přelákati, herüberlocken. Šm.
Preľaknúť sa = velmi se uleknouti, sehr
erschrecken. Slov. Němc. VII. 11., N. Hlsk. III. 151. Přelaskavý, sehr gütig, freundlich. Us.
Posp. |
Přelatovati, überlatten. Šm.
Prelaty, dle Dolany, Praelat, samota
u Středokluk. Přelaz, der Uberschleichort. Ssk., Ezp.
1796., BO. Vz Přelazek. Přelejvárník, a, m., vz Přelívárník.
Prelesť = rozkoš, nádhera, Glanz, Pracht.
Slov. Rr. Sb. Na červeno vyspaté na líčka nasypaly mu slnečné paprsky prelesť jemnej žiary (zory). Phľd. III. 1. 6. Přeleštiti, überpoliren, -wichsen. P. mra-
mor, boty. Us. Pdl. Přeleták = přeletavý pták, Zugvogel,
m. Hdž. Čít. 141. Přeletěti co. Úsměv p-těl její obličej.
Hrts. Stín p-těl tvé čelo. Vrch. — kudy. Zrak jeho přeletěl po společnosti. Hrts. Po tváři jeho p-těl úsměv Vlč Přes obličej jeho p-těl lehký ruměnec. Vlč. — co komu. Smutku temný mrak jí přelít tvář. Zr. — jak. Všecko p-těl zběžným pohledem. Vlč. — kde. Jak holoubátko pod černým mrakem přelétá. Mcha. — co čím: okem. Kká. Přeletilý, verjährt. Loos.
Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č.
Kn. š. 341. Přelévač. Dva ustanoveni jsou za úřed-
níky nad picími měrami a těmto p-či říkali. Tay. Bš. 100., Wtr. Obr. 663. Přelévaný lotr. Výb. II. 963.
Přelévárna, vz Přelívarna.
Přelezač, e, m., Hinüberkriecher, m. Us.
Přelezačka, y, f. = přelezek. Rk.
Přeležeti — kde. Někde na ulici přes
noc p-žím. Pož. 344. — se. Prádlo se p-ží, verliegt sich. Dch. Přelíbezný, sehr lieblich. Čch. Bs. 10.
Přelicovaný, parodirt.P. Aeneida. Pyp. K.
Přelíčenost = lichostrojba, licholičba,
cacozelia. Nz. Přelíčiti = přepočítati. — co. Pán stojí
na mosće, přeličuje ovce Sš. P. 133. — Brt. N. p. 1. 67., Brt. D. 363. Přelidnatění, n. = přelidnění. Šm.
Přelidněnosť, i, f. = přelidnění. Kzl.
48., Mus. 1880. 529. Přelidněný; -ěn, a, o, übervölkert. P.
krajina. Us. Pdl. Přelidný, sehr bevölkert. Lpř.
Preliminovati, praeliminovati = v roz-
počet přijíti. Us. Pdl. Přelistovati = zobraceti. P. knihu. Us.
Pdl, Rgl. Přelišený, übertrieben. Skromnosť až
téměř p-ná. Pal. Rdh. III. 72. Přélištně = přílišně. Vaši chudinu p.
hubí a psuje. Arch VIII. 59. Přelítavý, überfliegend. Loos.
Přeliti. — co. Vody přelívati = stále
totéž povídati. Bart. 92. — se do čeho. (Tito Skythové) naposledy do Sarmatů cele se přelili (proměnili). Šf. Strž. I. 315. a j. tam. Přeliv, gt. přelevu, m. = přelev. Laš.
Tč. Přelívač národních podání. Šf. Strž. II.
374. Přelívárna, die Umgiessungsanstalt, Una-
giesserei (Locale), das Umgussetablissement: die Drillanstalt. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (438)  Strana:439  Další (440) |