439

Překrov, u, m., die Uiberdachung. Dch.

Prekŕstať = překřtívati. Prekŕstajú ko-
zácky národ na katolíkov. Phľd. VI. 221.

Prekrstenec = překřtěnec. Slov. Loos.

Prekŕstený = překřtěný. Slov. Orl. VIII.
210.

Překrstiť = překřtiti. Slov. Loos.

Prekrúcanina, y, f, Verdrehung, f.
Úmyslna p. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1 59.

Překrvení, n., hyperaemia. Vz Slov.
zdrav. P. mozku, plic, p. spojivky, h. con-
junctivae acuta, počasné p. spojivky, h.
conjunctivae chronica, Schb., boltce, H. der
Ohrmuschel, dřeně kosti, Knochenmarks-
hyperaemie, duhovky, h. iridis.

Překrvený; -en, a, o, hyperämisch.

Překterak, vz Překerak. P. já se tobě
odsloužím? Us. Šd. P. se hrozil toho. Kom.

Překupování. Vz Zříz zem. 470., Wtr.
Obr. 594.

Překurážiti se také = opiti se. Us.

Překvap. Pal. Rdh. III. 117.

Překvapení. Dobyl města p-ním. Šbm

Překvapeníčko, a, n. = malé překva-
pení. Kos.

Překvapenosť, i, f., die Uiberraschung
als subjektiver Zustand. Nz.

Překvapil, a, m. = rybník na Třeboň-
sku. BPr.

Překvapiti. Synonyma: Nalézti, zastati,
po , zastihnouti, zajíti. Vz Brt S. 3. vyd.
I76. 17. Překvapující zjev, výsledek. MU.
— koho. Počet ten mne samého p-pil. Pal.
Rdh. III. 105. — jak. Město loupežně pre-
kvapil. J. Lpř.

Překvapivosť. i, f., die Uiberraschungs-
gabe. Dk. Aesth. 277.

Překvapivý. V Lipsku mě jedna z nej-
překvapivějších událostí života mého po-
tkala. Koll. IV. 233.

Překvapkovať = překapovati, destil-
liren. Slov. Ssk.

Překvětlý, verblüht. Šm.

Přěky, na překy = na příč, zastr. GP.

Překyp, u, m., das Uiberfliessen, Uiber-
strömen. P. lásky, Šml, citů.

Překypělý hněv, ausschweifender Zorn.
Lpř.

Překypěti. Překypující bolesť, überquel-
lender Sch. Dch. Vzteku kvas tu p-ěl mu
v drsný hlas. Kká. Š. 52. Dozvuk jich
(truchlivých bájí) ze srdce slzou v oku
p-pěl. Vrch.

Přelaboací dláto. Wtr. Obr. 588.

Prelacnět = zlaciněti, wohlfeil werden.
Bern.

Přelač, e, f. = průsmyk v horách. Laš.
Brt. D. 255. Cf. Lačina.

Preláčiť sa = nakloniti se, přešinouti
se. P-lo sa to na druhú stranu. Slov. Rr.
Sb.

Prelačněť = zlačněti, hungrig werden.
Bern.

Přelákati, herüberlocken. Šm.

Preľaknúť sa = velmi se uleknouti, sehr
erschrecken. Slov. Němc. VII. 11., N. Hlsk.
III. 151.

Přelaskavý, sehr gütig, freundlich. Us.
Posp.

Přelatovati, überlatten. Šm.

Prelaty, dle Dolany, Praelat, samota
u Středokluk.

Přelaz, der Uberschleichort. Ssk., Ezp.
1796., BO. Vz Přelazek.

Přelejvárník, a, m., vz Přelívárník.

Prelesť = rozkoš, nádhera, Glanz, Pracht.
Slov. Rr. Sb. Na červeno vyspaté na líčka
nasypaly mu slnečné paprsky prelesť jemnej
žiary (zory). Phľd. III. 1. 6.

Přeleštiti, überpoliren, -wichsen. P. mra-
mor, boty. Us. Pdl.

Přeleták = přeletavý pták, Zugvogel,
m. Hdž. Čít. 141.

Přeletěti co. Úsměv p-těl její obličej.
Hrts. Stín p-těl tvé čelo. Vrch. — kudy.
Zrak jeho přeletěl po společnosti. Hrts. Po
tváři jeho p-těl úsměv Vlč Přes obličej
jeho p-těl lehký ruměnec. Vlč. — co komu.
Smutku temný mrak jí přelít tvář. Zr. —
jak. Všecko p-těl zběžným pohledem. Vlč. —
kde. Jak holoubátko pod černým mrakem
přelétá. Mcha. — co čím: okem. Kká.

Přeletilý, verjährt. Loos.

Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č.
Kn. š. 341.

Přelévač. Dva ustanoveni jsou za úřed-
níky nad picími měrami a těmto p-či říkali.
Tay. Bš. 100., Wtr. Obr. 663.

Přelévaný lotr. Výb. II. 963.

Přelévárna, vz Přelívarna.

Přelezač, e, m., Hinüberkriecher, m. Us.

Přelezačka, y, f. = přelezek. Rk.

Přeležeti — kde. Někde na ulici přes
noc p-žím. Pož. 344. — se. Prádlo se p-ží,
verliegt sich. Dch.

Přelíbezný, sehr lieblich. Čch. Bs. 10.

Přelicovaný, parodirt.P. Aeneida. Pyp. K.

Přelíčenost = lichostrojba, licholičba,
cacozelia. Nz.

Přelíčiti = přepočítati. — co. Pán stojí
na mosće, přeličuje ovce Sš. P. 133. —
Brt. N. p. 1. 67., Brt. D. 363.

Přelidnatění, n. = přelidnění. Šm.

Přelidněnosť, i, f. = přelidnění. Kzl.
48., Mus. 1880. 529.

Přelidněný; -ěn, a, o, übervölkert. P.
krajina. Us. Pdl.

Přelidný, sehr bevölkert. Lpř.

Preliminovati, praeliminovati = v roz-
počet přijíti. Us. Pdl.

Přelistovati = zobraceti. P. knihu. Us.
Pdl, Rgl.

Přelišený, übertrieben. Skromnosť až
téměř p-ná. Pal. Rdh. III. 72.

Přélištně = přílišně. Vaši chudinu p.
hubí a psuje. Arch VIII. 59.

Přelítavý, überfliegend. Loos.

Přeliti. — co. Vody přelívati = stále
totéž povídati. Bart. 92. — se do čeho.
(Tito Skythové) naposledy do Sarmatů cele
se přelili (proměnili). Šf. Strž. I. 315. a j.
tam.

Přeliv, gt. přelevu, m. = přelev. Laš.
Tč.

Přelívač národních podání. Šf. Strž. II.
374.

Přelívárna, die Umgiessungsanstalt, Una-
giesserei (Locale), das Umgussetablissement:
die Drillanstalt. Dch.



	439

	Překrov, u, m., die Uiberdachung. Dch. Prekŕstať = překřtívati. Prekŕstajú ko- zácky národ na katolíkov. Phľd. VI. 221. Prekrstenec = překřtěnec. Slov. Loos. Prekŕstený = překřtěný. Slov. Orl. VIII. 210. Překrstiť = překřtiti. Slov. Loos. Prekrúcanina, y, f, Verdrehung, f. Úmyslna p. Slov. Let. Mt. S. VIII. 1 59. Překrvení, n., hyperaemia. Vz Slov. zdrav. P. mozku, plic, p. spojivky, h. con- junctivae acuta, počasné p. spojivky, h. conjunctivae chronica, Schb., boltce, H. der Ohrmuschel, dřeně kosti, Knochenmarks- hyperaemie, duhovky, h. iridis. Překrvený; -en, a, o, hyperämisch. Překterak, vz Překerak. P. já se tobě odsloužím? Us. Šd. P. se hrozil toho. Kom. Překupování. Vz Zříz zem. 470., Wtr. Obr. 594. Překurážiti se také = opiti se. Us. Překvap. Pal. Rdh. III. 117. Překvapení. Dobyl města p-ním. Šbm Překvapeníčko, a, n. = malé překva- pení. Kos. Překvapenosť, i, f., die Uiberraschung als subjektiver Zustand. Nz. Překvapil, a, m. = rybník na Třeboň- sku. BPr. Překvapiti. Synonyma: Nalézti, zastati, po , zastihnouti, zajíti. Vz Brt S. 3. vyd. I76. 17. Překvapující zjev, výsledek. MU. — koho. Počet ten mne samého p-pil. Pal. Rdh. III. 105. — jak. Město loupežně pre- kvapil. J. Lpř. Překvapivosť. i, f., die Uiberraschungs- gabe. Dk. Aesth. 277. Překvapivý. V Lipsku mě jedna z nej- překvapivějších událostí života mého po- tkala. Koll. IV. 233. Překvapkovať = překapovati, destil- liren. Slov. Ssk. Překvětlý, verblüht. Šm. Přěky, na překy = na příč, zastr. GP. Překyp, u, m., das Uiberfliessen, Uiber- strömen. P. lásky, Šml, citů. Překypělý hněv, ausschweifender Zorn. Lpř. Překypěti. Překypující bolesť, überquel- lender Sch. Dch. Vzteku kvas tu p-ěl mu v drsný hlas. Kká. Š. 52. Dozvuk jich (truchlivých bájí) ze srdce slzou v oku p-pěl. Vrch. Přelaboací dláto. Wtr. Obr. 588. Prelacnět = zlaciněti, wohlfeil werden. Bern. Přelač, e, f. = průsmyk v horách. Laš. Brt. D. 255. Cf. Lačina. Preláčiť sa = nakloniti se, přešinouti se. P-lo sa to na druhú stranu. Slov. Rr. Sb. Prelačněť = zlačněti, hungrig werden. Bern. Přelákati, herüberlocken. Šm. Preľaknúť sa = velmi se uleknouti, sehr erschrecken. Slov. Němc. VII. 11., N. Hlsk. III. 151. Přelaskavý, sehr gütig, freundlich. Us. Posp.	Přelatovati, überlatten. Šm. Prelaty, dle Dolany, Praelat, samota u Středokluk. Přelaz, der Uberschleichort. Ssk., Ezp. 1796., BO. Vz Přelazek. Přelejvárník, a, m., vz Přelívárník. Prelesť = rozkoš, nádhera, Glanz, Pracht. Slov. Rr. Sb. Na červeno vyspaté na líčka nasypaly mu slnečné paprsky prelesť jemnej žiary (zory). Phľd. III. 1. 6. Přeleštiti, überpoliren, -wichsen. P. mra- mor, boty. Us. Pdl. Přeleták = přeletavý pták, Zugvogel, m. Hdž. Čít. 141. Přeletěti co. Úsměv p-těl její obličej. Hrts. Stín p-těl tvé čelo. Vrch. — kudy. Zrak jeho přeletěl po společnosti. Hrts. Po tváři jeho p-těl úsměv Vlč Přes obličej jeho p-těl lehký ruměnec. Vlč. — co komu. Smutku temný mrak jí přelít tvář. Zr. — jak. Všecko p-těl zběžným pohledem. Vlč. — kde. Jak holoubátko pod černým mrakem přelétá. Mcha. — co čím: okem. Kká. Přeletilý, verjährt. Loos. Přeletný Zefyr vlasy tvé provívá. Č. Kn. š. 341. Přelévač. Dva ustanoveni jsou za úřed- níky nad picími měrami a těmto p-či říkali. Tay. Bš. 100., Wtr. Obr. 663. Přelévaný lotr. Výb. II. 963. Přelévárna, vz Přelívarna. Přelezač, e, m., Hinüberkriecher, m. Us. Přelezačka, y, f. = přelezek. Rk. Přeležeti — kde. Někde na ulici přes noc p-žím. Pož. 344. — se. Prádlo se p-ží, verliegt sich. Dch. Přelíbezný, sehr lieblich. Čch. Bs. 10. Přelicovaný, parodirt.P. Aeneida. Pyp. K. Přelíčenost = lichostrojba, licholičba, cacozelia. Nz. Přelíčiti = přepočítati. — co. Pán stojí na mosće, přeličuje ovce Sš. P. 133. — Brt. N. p. 1. 67., Brt. D. 363. Přelidnatění, n. = přelidnění. Šm. Přelidněnosť, i, f. = přelidnění. Kzl. 48., Mus. 1880. 529. Přelidněný; -ěn, a, o, übervölkert. P. krajina. Us. Pdl. Přelidný, sehr bevölkert. Lpř. Preliminovati, praeliminovati = v roz- počet přijíti. Us. Pdl. Přelistovati = zobraceti. P. knihu. Us. Pdl, Rgl. Přelišený, übertrieben. Skromnosť až téměř p-ná. Pal. Rdh. III. 72. Přélištně = přílišně. Vaši chudinu p. hubí a psuje. Arch VIII. 59. Přelítavý, überfliegend. Loos. Přeliti. — co. Vody přelívati = stále totéž povídati. Bart. 92. — se do čeho. (Tito Skythové) naposledy do Sarmatů cele se přelili (proměnili). Šf. Strž. I. 315. a j. tam. Přeliv, gt. přelevu, m. = přelev. Laš. Tč. Přelívač národních podání. Šf. Strž. II. 374. Přelívárna, die Umgiessungsanstalt, Una- giesserei (Locale), das Umgussetablissement: die Drillanstalt. Dch.