440

Přelívárník, a, m., der Umgiesser; Schul-
vereinler. Dch.

Přelivek, vku, m. = přelev. Tč.

Přelívka, y, f, Uiberguss, m. Šm., Šd.

Přelíznouti, přelízati, überlecken. Nevíš,
co já už sem od ní p-zla (vystála). Us. Dg.

Preljačený = kdo chodí na zad vypu-
čený. Mor. Brt. D. 255.

Přelkáti = velmi lkáti. Naše hlasy pře-
lkajície. Výb. II. 20

Přeloďkovati, auf dem Kahn überfahren
P-li Dunaj. SI. let. II. 22.

Přeloďovať = na lodi přeplaviti, auf
dem Schiff überfahren. P. Tysu. Sl. let. II.
24

Préloh, vz Příloh.

Přeloha v hudbě = transposice. Polohy
spodního hlasu slují přelohy či převraty;
První a druhá p. trojzvuku. Zv. Přír. kn.
II. 8. P. Nápěvu. Fr. Chlum. 65.

Přeloknúť, eine Tiefe bekommen. Led
p-knul, udělala se díra, jak udeřil kame-
něm. Laš. Tč.

Přelom, u, m. = přelomení, der Bruch.
Alx. Mkl.

Přelomiti se. Skákal, prelamoval sa,
len mu tak kosti prašťaly. Slov. Orl. II.
369

Přelouč, od Přeluta. Pal. Rdh. I. 132.
Cf. Arch. VII. 717 To by musil na mne
někdo z P-če přijíť (aby mne poučil)! Us.
Jak moudře Přeloučtí při mezi hejtmanem
a primasem rozhodli; Jaké apoštoly do
Prahy poslali ; Jak inženýra do šatlavy
zavedli; Proč zločince, který měl býti obě-
šen, pustili; Proč s teplou buchtou na led
nechodili; Jak okenice zavírali; Jak ture-
ckou muziku nahradili. Vz Sbtk. Krat. h.
89.—91. Cf. také ib 297.— Z P-če Tomáš.
Pyp. K. II. 348. Vz násl.

Přeloučský Tomáš, Tůma Přeloučský.
Vz Jg H 1. 614., Jir. Ruk. II. 137. a před-
cház. (konec).

Přelouditi koho. Kom Lab. 25., Št.
Kn. š 203. 25.

Přelouskati úlohu = naučiti se jí. Kos.

Přeložek, žku, m. = kápě, die Kappe,
der Uiberschlag. Šp.

Přeložení = překlad. Vz Notopis (dod.).
— P. = řada snopů po jedné straně vozu.
Nov.

Přeložitelný, überlegbar, versetzbar,
übersetzbar atď. Vz Přeložiti. Lpř.

Přeložiti, proponere. Ž. wit. 53. 5. —
koho kam: nemocného na jinou postel.
Us. — co jak. Překládati z patra, vom
Blatte weg, Schz , věrně, otrocky, Jir.,
volně, plynně, slovo za slovem, doslovně.
Us. Pdl. Čf. Překlad. Překládal plynně, jako
když bičem mrská, švihá. Kos. Udělá-li
kříž přelože prst přes druhý prst, již jest
přisáhl. Hus I. 97. — se komu. Avšak
když mi se překládáš (ke mně se uchyluješ
a p.). Ezp. 1475. — co kdy. Z rána atd.
obilí p-li. Us. Za jízdy něco p. Us.

Přeložka, y, f., die Lasche, Stossplatte.
Pcl. 73 , 76. P-ky, jimiž se spojují konce
plechů. Pek. 126. Vz Přeložek.

Přelstíti, decipere, Ž. wit. 36. 14., frau-
dare. 77. 30 — koho. Výb. II. 20.

Přelstivý ďábel. Výb. II. 27

Přelščenie, n. Hoře světu čistému od
p., vae mundo a scandalis. Matt. 18. 6.

Přělščovati, decipere. Ž. wit. 14. 4.
Pakli oko tvé tě přelščuje, scandalizat. Ev.
olom. 89.

Prel'úbený = přemilý. Slov.ZObz. XXIV.
195.

Přelubňa = zhlaň, žumpa v potoce, díra
v ledě. Val. Brt. D. 255.

Přelud, když předmětu přikládáme vlast-
nosti, kterých nemá nebo skutečné vlast-
nosti jeho přeměňujeme. Dk. P. 76. Pře-
lud aesthetický, umělecký, Dk. Aesth. 50.,
vzdušný. NA. V. 380. P-da = lákání, lesť.
Hr. ruk. P. 724. Slastný přelud vítězství je
mámí. Kká. Td. 313. Vidieme nynie skrze
zrcadlo v p-dě. Ev. olom. 106. Cf List. fil.
1882. 219. (Mz.). Cf. Slov. zdrav.

Preľud, a, m. Vz Pře- a Ľud = lid.
Ach ľudze, preľudze, nezávidzte teho. Sl.
ps. 56.

Preludár, a, m. = přeludník Aby sa
nedal oslepiť každému p-rovi. N. Hlsk I.
151.

Přeluditi. Hr. ruk. D. 397., 472. Jsem
zlým andělem přeluzen a tak jsem byl Boha
odsúzen. Krist. 3. a.

Přeludník. Hr. ruk. D. 794.

Přeludství. Hr. ruk 71.

Preluhať = přelhati Slov. Bern.

Přeluka, y, f., míst. jm. Janek z P-ky.
Arch. III. 496.

Přelut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Přelúzenie, n., illusio Ž. wit. 103. 26.
marg., Hom. opat. 152. a. 10.

Přěluzstvo, a, n. Potřeba jest, aby při-
šla p-stva, ut veniant scandala. Matt. 18. 7.

Přemaha, y, f. = přemožení. P. Nebez-
pečí. Sš. II. 33.

Přemáhání. Stálo jí to veliké p Sá.

Přemáhatel vrahóv (Nepřátel). Výb. I.
597

Přemáchati prádlo = drobet máchati.
Us. Rgl.

Přemalinký, sehr klein. Kk., Stn.

Přemalý, zu klein. — s inft. Máme se
znáti, že jsme p-lí slúžiti Bohu. St. Kn. š.
187.

Přemandrčiti někoho = přelhati, oši-
diti. Mor. Vck., Brt. D. 229., 255

Přemanouti. Premávať sa znamená toľko
ako chodiť z miesta na miesto Kto sem a
tam chodí, cestuje, o tom hovoríme, že pre-
mává sa. Slov Včka. III. 123. P-vaš sa ako
had o Brtomile. Němc. IV. 424. Keď sa
božie slnko po rose zahráva, tu sa pasák
z hory na hole premáva. Č. Čt. I 66. Húfy
bojovníkov p-ly sa po úzkej dolinke. Orl.
III. 226.

Premarhať = promrhati Slov. Rr. Sb.

Premava, premávka, y, f. = kommunikace,
der Verkehr. Slov. Ministr p-ky. Zátur., N.
Hlsk. I. 9. Musí všetku p ku zastaviť Zbr.
Lžd. 30. Obrovské premeny staly sa v prie-
mysle, v p-kc a kupectve Let. Mt. S. IX.
2. 87.

Premávať sa = pohybovati se z místa
na místo. Slov. DŠk. V. 372. Vz Přema-
nouti (i dod.).



	440

	Přelívárník, a, m., der Umgiesser; Schul- vereinler. Dch. Přelivek, vku, m. = přelev. Tč. Přelívka, y, f, Uiberguss, m. Šm., Šd. Přelíznouti, přelízati, überlecken. Nevíš, co já už sem od ní p-zla (vystála). Us. Dg. Preljačený = kdo chodí na zad vypu- čený. Mor. Brt. D. 255. Přelkáti = velmi lkáti. Naše hlasy pře- lkajície. Výb. II. 20 Přeloďkovati, auf dem Kahn überfahren P-li Dunaj. SI. let. II. 22. Přeloďovať = na lodi přeplaviti, auf dem Schiff überfahren. P. Tysu. Sl. let. II. 24 Préloh, vz Příloh. Přeloha v hudbě = transposice. Polohy spodního hlasu slují přelohy či převraty; První a druhá p. trojzvuku. Zv. Přír. kn. II. 8. P. Nápěvu. Fr. Chlum. 65. Přeloknúť, eine Tiefe bekommen. Led p-knul, udělala se díra, jak udeřil kame- něm. Laš. Tč. Přelom, u, m. = přelomení, der Bruch. Alx. Mkl. Přelomiti se. Skákal, prelamoval sa, len mu tak kosti prašťaly. Slov. Orl. II. 369 Přelouč, od Přeluta. Pal. Rdh. I. 132. Cf. Arch. VII. 717 To by musil na mne někdo z P-če přijíť (aby mne poučil)! Us. Jak moudře Přeloučtí při mezi hejtmanem a primasem rozhodli; Jaké apoštoly do Prahy poslali ; Jak inženýra do šatlavy zavedli; Proč zločince, který měl býti obě- šen, pustili; Proč s teplou buchtou na led nechodili; Jak okenice zavírali; Jak ture- ckou muziku nahradili. Vz Sbtk. Krat. h. 89.—91. Cf. také ib 297.— Z P-če Tomáš. Pyp. K. II. 348. Vz násl. Přeloučský Tomáš, Tůma Přeloučský. Vz Jg H 1. 614., Jir. Ruk. II. 137. a před- cház. (konec). Přelouditi koho. Kom Lab. 25., Št. Kn. š 203. 25. Přelouskati úlohu = naučiti se jí. Kos. Přeložek, žku, m. = kápě, die Kappe, der Uiberschlag. Šp. Přeložení = překlad. Vz Notopis (dod.). — P. = řada snopů po jedné straně vozu. Nov. Přeložitelný, überlegbar, versetzbar, übersetzbar atď. Vz Přeložiti. Lpř. Přeložiti, proponere. Ž. wit. 53. 5. — koho kam: nemocného na jinou postel. Us. — co jak. Překládati z patra, vom Blatte weg, Schz , věrně, otrocky, Jir., volně, plynně, slovo za slovem, doslovně. Us. Pdl. Čf. Překlad. Překládal plynně, jako když bičem mrská, švihá. Kos. Udělá-li kříž přelože prst přes druhý prst, již jest přisáhl. Hus I. 97. — se komu. Avšak když mi se překládáš (ke mně se uchyluješ a p.). Ezp. 1475. — co kdy. Z rána atd. obilí p-li. Us. Za jízdy něco p. Us. Přeložka, y, f., die Lasche, Stossplatte. Pcl. 73 , 76. P-ky, jimiž se spojují konce plechů. Pek. 126. Vz Přeložek. Přelstíti, decipere, Ž. wit. 36. 14., frau- dare. 77. 30 — koho. Výb. II. 20.	Přelstivý ďábel. Výb. II. 27 Přelščenie, n. Hoře světu čistému od p., vae mundo a scandalis. Matt. 18. 6. Přělščovati, decipere. Ž. wit. 14. 4. Pakli oko tvé tě přelščuje, scandalizat. Ev. olom. 89. Prel'úbený = přemilý. Slov.ZObz. XXIV. 195. Přelubňa = zhlaň, žumpa v potoce, díra v ledě. Val. Brt. D. 255. Přelud, když předmětu přikládáme vlast- nosti, kterých nemá nebo skutečné vlast- nosti jeho přeměňujeme. Dk. P. 76. Pře- lud aesthetický, umělecký, Dk. Aesth. 50., vzdušný. NA. V. 380. P-da = lákání, lesť. Hr. ruk. P. 724. Slastný přelud vítězství je mámí. Kká. Td. 313. Vidieme nynie skrze zrcadlo v p-dě. Ev. olom. 106. Cf List. fil. 1882. 219. (Mz.). Cf. Slov. zdrav. Preľud, a, m. Vz Pře- a Ľud = lid. Ach ľudze, preľudze, nezávidzte teho. Sl. ps. 56. Preludár, a, m. = přeludník Aby sa nedal oslepiť každému p-rovi. N. Hlsk I. 151. Přeluditi. Hr. ruk. D. 397., 472. Jsem zlým andělem přeluzen a tak jsem byl Boha odsúzen. Krist. 3. a. Přeludník. Hr. ruk. D. 794. Přeludství. Hr. ruk 71. Preluhať = přelhati Slov. Bern. Přeluka, y, f., míst. jm. Janek z P-ky. Arch. III. 496. Přelut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124. Přelúzenie, n., illusio Ž. wit. 103. 26. marg., Hom. opat. 152. a. 10. Přěluzstvo, a, n. Potřeba jest, aby při- šla p-stva, ut veniant scandala. Matt. 18. 7. Přemaha, y, f. = přemožení. P. Nebez- pečí. Sš. II. 33. Přemáhání. Stálo jí to veliké p Sá. Přemáhatel vrahóv (Nepřátel). Výb. I. 597 Přemáchati prádlo = drobet máchati. Us. Rgl. Přemalinký, sehr klein. Kk., Stn. Přemalý, zu klein. — s inft. Máme se znáti, že jsme p-lí slúžiti Bohu. St. Kn. š. 187. Přemandrčiti někoho = přelhati, oši- diti. Mor. Vck., Brt. D. 229., 255 Přemanouti. Premávať sa znamená toľko ako chodiť z miesta na miesto Kto sem a tam chodí, cestuje, o tom hovoríme, že pre- mává sa. Slov Včka. III. 123. P-vaš sa ako had o Brtomile. Němc. IV. 424. Keď sa božie slnko po rose zahráva, tu sa pasák z hory na hole premáva. Č. Čt. I 66. Húfy bojovníkov p-ly sa po úzkej dolinke. Orl. III. 226. Premarhať = promrhati Slov. Rr. Sb. Premava, premávka, y, f. = kommunikace, der Verkehr. Slov. Ministr p-ky. Zátur., N. Hlsk. I. 9. Musí všetku p ku zastaviť Zbr. Lžd. 30. Obrovské premeny staly sa v prie- mysle, v p-kc a kupectve Let. Mt. S. IX. 2. 87. Premávať sa = pohybovati se z místa na místo. Slov. DŠk. V. 372. Vz Přema- nouti (i dod.).