441

Premavina, y, f. = poplatek z premávky,
Uiberfuhrgeld. Slov. Šd.

Premávkový, Communications-. P. ce-
sta Slov. Pokr. Pot. 9.

Premaznený = rozmazlený. P. Tonka.
Slov. Orl. VIII. 7.

Přemáznouti. Přemazovati se po kom
= posmívati se. V Krkonš. Vlchř.

Přemdlíti, abmatten. Jeho moc p. chtiece.
Arn. 1895

Přemek, mka, m., os. jm. Pal. Rdh. I.
124., Výb. I. 1040. — P. = Remigius. Kld.

Přeměna. Chemická p. hornin, Stč. Zem.
514., látky. SP. II. 133. P. veřejných dluho-
pisů (z vyšších úroků na úroky nižší), kon-
vertace, die Convertirung. Skř.

Přeměnče, ete, n. = dítě churavé, ne-
zdravé, protože se pořád přeměňuje, mění
barvu a p. Na již. Mor. Šd. — P. = pod-
ložené dítě, unterschobenes Kind. Slov. Ssk.

Přeměniti co Dvě veličiny spolu p.
Šinu. 186 P. dluh, convertiren. Skř. Pře-
měňoval barvy zlostí. Us. Rgl.

Premenenstvo, a, u , Metamorphismus,
m. Slov. Ssk.

Premenivý = přeměnlivý. Ssk

Přeměřiti co jak: světnici dlouhými
kroky. Vlč.

Přeměstek, stka, m. = přestava, die
Permutationsform. Nz.

Přemésti co kde. Kdyby to vždy ve
sve mysli přemítali. Št. Kn. š. 3. Přemiecíc
v srdci. Pass. 552. Což člověk rád pře-
mietá v srdci, o tom rád mluví Št. Kn. š.
112. — se v čem: v užívání pole (střídati
se; jeden rok béře užitek z něho ten, druhý
rok jiný). Val. Vck. čím (o čem). Pře-
mítati o něčem myslí. Št. Kn. š. 181., 185.
(73., 186.). — se čím = se v čem. Val. Vck.
P se čím = střídavě užívati. Brt. D. 255.
— kdy. Tak přemítal v těžkém dumání.
Vrch. — se kdy kam. V advente se po-
klady na druhé místo přemítají. U Rožm.
Bayer. — jak dlouho: chvíli.

Přeměščiti sa = městský kroj zaměniti
za selský. Mor. Brt. D. 169.

Přeměštěný ; -ěn, a, o. Národní kroje
poněkud už v p-ném způsobě (za městské
zaměněné). Us. Tč.

Přeměštiti = poměštiti. P. se = městský
šat obléci, za selský zaměniti. Děvečky
obyč. se přeměšťují přijdouce do města do
služby. Us. Tč., Sk., Šd.

Přemet, der Uiberschlag. P. popříč, der
Bärensprung, na koni, das Saltomortale.
Čsk., Dch.

Přemětač. Žádného nemají (bohové)
súdce nebo p-če. Jel. Enc mor. 17.

Přeměták, u, m. = kolo přemítací, se-
trvačník, das Schwungrad. Sl. les.

Přemetaný most = rozmetaný, zerstört.
Mus. 1881. 41.

Přemetati, vz Přemésti.

Přemetávačka, y, f. = přemetání (vz
Přemésti), zápas, kdo koho metaje pře-
hodí, kdo dále dohodí. Dbš. Obyč. 72.

Přeměti, vz Přejměti.

Premieň, ě, m. = dětské souchotiny, pře-
měněnec. Slov. Dbš. Obyč. 106., 115.

Premiera, y, f. = první provokování ně-
jaké divadelní hry.

Premiestava, y, f., Permutationsform,
f. Slov. Ssk. Cf. Přeměstek (dod.).

Premignúť = přemihnouti. Slez. Šd.

Přemíchati, vermischen, ummischen. P.
karty. Us

Přemil, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Přemila, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Přemilený. Mt. S. I. 12., Sl. spv I. 3.,
Sš. P. 175.

Přemilosrdný, sehr barmherzig. Výb.
II. 25.

Přemilovský, ého, m. sam. u Ledče.

Přeminúti, praeterire. Ž. wit. 148 6.

Premiový. P. kupon, Prämien-Coupon,
slosování. Us. Pdl.

Přemíř, e, m. Na P-ři, pozemky u Svojšic
na Suš. BPr.

Přemísiti. Chleba nepřemísíš. Us. Brt.

Přemisovo, a, n , Přemissau, myslivna
u Svinova v Opav.

Přemísta, y, f., vz Přemísťování.

Přemístění, ectopia, dystopia, dislocatio.
P. vnitřní, ect. interna, zevní, e. externa;
p. útrob, e. viscerum, měchýře, e. vesicae
urinariae, ledvin, Nierenverlagerung, f. Ktt.
exc.

Přemístěný. P. varle (jinde položené).
Slov. zdrav.

Přemístiti. Pr. tr. Do asiatské krajiny
je p-stil. Šf. Strž. II. 207. Biskupství do
Naumburku přeměštěno. Ib. 565. — co
s čím. B s p — v rovnici p Šim. 37. Vz
násl.

Přemísťování, n. = permutace děje se,
jsou-li v každé soujmě prvky všechny a
jednotlivé soujmy rozeznávají se pouze po-
řádkem, v němž prvky ty přicházejí. Každá
taková soujma jmenuje se přemísta. Šim.
177. P. členů srovnalosti. Ib 81.

Přemísťovati, vz Přemístiti

Přemíška, y, f. = změna Zlinsky. Brt.
D. 255

Přemítací kolo (přeměták), Hrm. 89.,
Nz., páka. ZČ. I. 76. — P. či reflexivní
stupeň mluvy. Dk. P. 93

Přemítání mysli. Št Kn. š 181.

Přemítavý, nachdenkend. Pokr. Pot. II.
194.

Přemítný. P. pole (z něhož sklízí jeden
rok ten, druhý rok jiný). Vz Přemésti v dod.
Val. Vck.

Přemiza, y, f = přetvara, rozpusta, jenž
ze svévole všelijak se přetvařuje. V již.
Čech. Rjšk.

Přemizati, přemizovati se = přetvařo-
vati se. Vz Přemiza (dod.). Rjšk.

Přemjenče, ete, n. = dítě od strygy
šestinedělce podvržené. Němc.

Přemlčeti. — abs. Zjevil-li by co Bóh
menšiemu, aby také přemlčal větší. Št. Kn.
š. 142. — co. Právo své p. = promlčeti.
Pk. Npj. 102. — komu. Ktož své ženě p.
nemuož na čas ni shověti. Sv. ruk. 254.
Utrhačóm p. (nevšímati si jich). Výb. II.
934. — kdy. Abychom v tu dobu p-li.
Hus II. 120.

Přemlíti koho nač. Mnoho doktoróv
přemlel naň (na zákon boží). Chč. Mus.