Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |
|
|||
442
|
|||
|
|||
1880. 537. — co čím - Lásky rozumem ne-
přemeleš. Šml. — co jak: na svůj vrub. Šml. Přemlouvací, Uiberredungs-. P. důvody.
Nz. Přemlouvavý, überredend. P. slovo.
Msn Or. 20. Přemluva. Lahodná mluva — jistá p.
Us. Bž., Kmp. Gr. 2. Přémluva = přímluva, zastr.
Přemluvce, e, m., Uiberreder, m. Šm.
Přemluvitelný, überredbar. Lpř.
Přemluviti kde. Slýchal jsem také, ano
mezi sebú přemlúvají (rozmlouvají) někteří, proč jest z jurist málo svatých. Št. Kn. š. 150. Kdož by koliv před tímto ctným prá- vem co přemluvil (zbytečně mluvil), má po- kutu trpěti. Sdl. Hr. IV. 262. — o čem. Aby přemlúvali (promlouvali, rozmlouvali), mají-li s kým, o takých věcech. Št. Kn. š. 180. P. = promluviti. Laš. Brt. D. — Št. Kn. š. 229. 4. Přemluvný = přemlouvací. Nz.
Přemluvořecí, n. Sš. II. 210.
Premna, lat., něm. die Premna. Rstp.
1204. Přemnožstvo, a, n., abundantia. P. po-
koje. Ž. kl. (327.). Přemo. Jedna p. s druhou se přeháněly.
U Rychn Msk. Přemoci co, koho. Přemohla ji dřímota.
Osv. Přemáhal děvku (násilí ji činil). Us. Rgl. Tělo, svět, ďábla přemáhám. Mž. 3. Všecky přemohl a přehádal. Pass. P-hla každého těch smilná žádosť. Št. Kn. š. 77. P-hlo ho pokušení. Ib. 9. P-hal se, seč byl. Us. Dch. Pravda všecky svědky přemáhá; P. ďábla i jeho dóvody. Hus I. 188., III. 115. Snadno je takého přemocť, kdo se ne- brání. Us. Tč. — čím. Přehádáním někoho p. Pass. P. pýchu pokorou, chlípnosť mrtve- ním, lakomosť almužnou, hněv mírností. Mž. 120. Prostí lidé vás (kněze) přemáhají písmy svatými (lépe je znají). Bart. 169. P. koho svědky k bezživotí. Št. Kn. á. 146. — kde. Síla vykonává práci, přemá- há-li odpor po určité dráze. ZČ. I. 251. — v čem. Nemohu se v tom p. Dch. P-hati se ve zlosti Mž 87. Labuť přemáháš v bě- losti. Eip. 819. P. se v dobrém. Št Kn. š. 69. — jak. P-hati se s napnutím všech sil. Hrts. — nad co. Pravda nade všechny věci přemáhá. Hus II. 188. Přemočení, n., die Uiberweichung, Uiber-
wässerung. Přemočený; en, a, o zu sehr durch-
nässt. P. ječmen. KP. V. 239. Přemohlý, superabilis. P. potřeba. Ev.
olom. 334. Přemoknouti jak: až do nitky. Sl. ps.
70. Premorádí, n. = všelijaká okrasa. U Kr.
Hrad. Kšf. Přemostění, n., die Uiberbrückung. P.
průplavu. NA. IV. 260. Přemostěny, überbrückt. P. řeka. Us.
Pdl. Přemostiti co. Mus. 1887. 539.
Přemoudřiti. Tak se liška přemúdřila.
Hr. ruk. 393. |
Premovaný. P. lži snadno od pravdy
přemoženy bývají. Výb. II. 955. Premovati.— co. Zlého nepremuj. Dač.
I. 5. Svou řeč obraceti a p. Pož. 352 — čím. Vždy budú chtieti čím p. (věc hezkou činiti) Arch. VII. 145. Přemoženec. Sš. I. 148., Výb. I. 825.,
826. Přemožení, n. = jmění. Chce své všecko
p. na to vynaložiti. 1662. Soud. záp. opav. Vz Přemoženosť (dod.). Přemoženo. Chasy je nyní p. na zbyt,
nad potřebu. U Ronova. Rgl. Přemoženosť, i, f. = přemožení, jmění.
Soud. záp. opav. Přemožený. P. stanovisko. Hrts., Dk.
Nepřemožená moc. Sš. P. 136. Přemožitel. Vynech: ,slovo nové.' P.
vrahóv. Výb. I. 590. Vz o správnosti slova: -tel (konec). Přemrazený; -en, a, o = mrazem pře-
mrzlý. Zelí na poli je již p-né. Slez. Šd. Přemraziti, přemrazovati. P-la mne zima,
bin durchgefroren, vor Kälte erstarrt. Us. Šd. Přemrhati = promrhati. Vz Pře-. Laš.
Tč. Přemřížiti, übergattern. Šm.
Přemrštěnec. Dch., Pal. Rdh. III. 280.
Přemrštění, die Ubertreibung. Bez p-sti
pravíme. Osv. Přemrštiti. Nepřemrštil se vzhledem
k pojmům náboženským v satiru. Osv. I. 64. Premŕzať, necken. Slov. Ssk.
Premrzeť = promrzeti. Slov. Bern.
Přemrzký. P. moře. Krnd. 23.
Přemůjmilý, sehr lieb. Vz Pře-. U Kdýně.
Rgl. Cf. List. fil. 1891. 53. Přemurovati, eine Mauer quer durch-
ziehen. P. jizbu. Laš. Tč. Přemusiť koho = přinutiti Mor. Rgl.
Přemúviť = přemluviti. U Opav. Klš.
Přemyk, der Uiberschwung. P. zadem,
Kreuz-, předem, Felge-, Čsk., z visu, z pod- poru. Us. Rgl. Přemykati. Mlno přemyká se po telegraf-
ním drátu přes daleké země i skrze širé moře. Kod. Ve slovech trojsyllabých pří- zvuk spadající na syllabu první valné slábne, je-li syllaba druhá buď přirozeně nebo po- lohou dlouha, tak že ve verších přízvuč- ných někdy zcela utuchuje a se přesmyká na syllabu druhou. KB. 2. vd. 2. P-ka to z truhly do truhly (překládá). Laš. Brt. D. 255. Přemýmilý = přemůjmilý. V Chodsku.
List. fil. 1891. 53. Přemyskovač, e, m = posměváček pták.
Mor. Knrz. Přemyskovati = po někom slova po-
směšně opakovati, překusovati. Mor. Knrz. Přemysl, a, m., os. jm. Cf. Dal. Jir. 192.,
Sbtk. Rostl. 14., 183.—184. a Výkl. 37., Št. Strž. II. 438., Arch. VIII. 337., Ott. II. 600. Přemysliti. — co. Přemýšlej také toto.
Výb. II. 1174. — o čem jak. O tom múdře premyšlévajme. Št. Kn. š. 6. — oč. O naše hrdla jste přemýšleli. Bart. 61. — komu jak. Divně sobě přemýšlel. Pož. 261. |
||
|
|||
Předchozí (441)  Strana:442  Další (443) |