442

1880. 537. — co čím - Lásky rozumem ne-
přemeleš. Šml. — co jak: na svůj vrub.
Šml.

Přemlouvací, Uiberredungs-. P. důvody.
Nz.

Přemlouvavý, überredend. P. slovo.
Msn Or. 20.

Přemluva. Lahodná mluva — jistá p.
Us. Bž., Kmp. Gr. 2.

Přémluva = přímluva, zastr.

Přemluvce, e, m., Uiberreder, m. Šm.

Přemluvitelný, überredbar. Lpř.

Přemluviti kde. Slýchal jsem také, ano
mezi sebú přemlúvají (rozmlouvají) někteří,
proč jest z jurist málo svatých. Št. Kn. š.
150. Kdož by koliv před tímto ctným prá-
vem co přemluvil (zbytečně mluvil), má po-
kutu trpěti. Sdl. Hr. IV. 262. — o čem.
Aby přemlúvali (promlouvali, rozmlouvali),
mají-li s kým, o takých věcech. Št. Kn. š.
180. P. = promluviti. Laš. Brt. D. — Št.
Kn. š. 229. 4.

Přemluvný = přemlouvací. Nz.

Přemluvořecí, n. Sš. II. 210.

Premna, lat., něm. die Premna. Rstp.
1204.

Přemnožstvo, a, n., abundantia. P. po-
koje. Ž. kl. (327.).

Přemo. Jedna p. s druhou se přeháněly.
U Rychn Msk.

Přemoci co, koho. Přemohla ji dřímota.
Osv. Přemáhal děvku (násilí ji činil). Us.
Rgl. Tělo, svět, ďábla přemáhám. Mž. 3.
Všecky přemohl a přehádal. Pass. P-hla
každého těch smilná žádosť. Št. Kn. š. 77.
P-hlo ho pokušení. Ib. 9. P-hal se, seč byl.
Us. Dch. Pravda všecky svědky přemáhá;
P. ďábla i jeho dóvody. Hus I. 188., III.
115. Snadno je takého přemocť, kdo se ne-
brání. Us. Tč. — čím. Přehádáním někoho
p. Pass. P. pýchu pokorou, chlípnosť mrtve-
ním, lakomosť almužnou, hněv mírností.
Mž. 120. Prostí lidé vás (kněze) přemáhají
písmy svatými (lépe je znají). Bart. 169.
P. koho svědky k bezživotí. Št. Kn. á.
146. — kde. Síla vykonává práci, přemá-
há-li odpor po určité dráze. ZČ. I. 251. —
v čem. Nemohu se v tom p. Dch. P-hati
se ve zlosti Mž 87. Labuť přemáháš v bě-
losti. Eip. 819. P. se v dobrém. Št Kn. š.
69. — jak. P-hati se s napnutím všech sil.
Hrts. — nad co. Pravda nade všechny
věci přemáhá. Hus II. 188.

Přemočení, n., die Uiberweichung, Uiber-
wässerung.

Přemočený; en, a, o zu sehr durch-
nässt. P. ječmen. KP. V. 239.

Přemohlý, superabilis. P. potřeba. Ev.
olom. 334.

Přemoknouti jak: až do nitky. Sl. ps.
70.

Premorádí, n. = všelijaká okrasa. U Kr.
Hrad. Kšf.

Přemostění, n., die Uiberbrückung. P.
průplavu. NA. IV. 260.

Přemostěny, überbrückt. P. řeka. Us.
Pdl.

Přemostiti co. Mus. 1887. 539.

Přemoudřiti. Tak se liška přemúdřila.
Hr. ruk. 393.

Premovaný. P. lži snadno od pravdy
přemoženy bývají. Výb. II. 955.

Premovati.— co. Zlého nepremuj. Dač.
I. 5. Svou řeč obraceti a p. Pož. 352 —
čím. Vždy budú chtieti čím p. (věc hezkou
činiti) Arch. VII. 145.

Přemoženec. Sš. I. 148., Výb. I. 825.,
826.

Přemožení, n. = jmění. Chce své všecko
p. na to vynaložiti. 1662. Soud. záp. opav.
Vz Přemoženosť (dod.).

Přemoženo. Chasy je nyní p. na zbyt,
nad potřebu. U Ronova. Rgl.

Přemoženosť, i, f. = přemožení, jmění.
Soud. záp. opav.

Přemožený. P. stanovisko. Hrts., Dk.
Nepřemožená moc. Sš. P. 136.

Přemožitel. Vynech: ,slovo nové.' P.
vrahóv. Výb. I. 590. Vz o správnosti slova:
-tel (konec).

Přemrazený; -en, a, o = mrazem pře-
mrzlý. Zelí na poli je již p-né. Slez. Šd.

Přemraziti, přemrazovati. P-la mne zima,
bin durchgefroren, vor Kälte erstarrt. Us.
Šd.

Přemrhati = promrhati. Vz Pře-. Laš.
Tč.

Přemřížiti, übergattern. Šm.

Přemrštěnec. Dch., Pal. Rdh. III. 280.

Přemrštění, die Ubertreibung. Bez p-sti
pravíme. Osv.

Přemrštiti. Nepřemrštil se vzhledem
k pojmům náboženským v satiru. Osv. I.
64.

Premŕzať, necken. Slov. Ssk.

Premrzeť = promrzeti. Slov. Bern.

Přemrzký. P. moře. Krnd. 23.

Přemůjmilý, sehr lieb. Vz Pře-. U Kdýně.
Rgl. Cf. List. fil. 1891. 53.

Přemurovati, eine Mauer quer durch-
ziehen. P. jizbu. Laš. Tč.

Přemusiť koho = přinutiti Mor. Rgl.

Přemúviť = přemluviti. U Opav. Klš.

Přemyk, der Uiberschwung. P. zadem,
Kreuz-, předem, Felge-, Čsk., z visu, z pod-
poru. Us. Rgl.

Přemykati. Mlno přemyká se po telegraf-
ním drátu přes daleké země i skrze širé
moře. Kod. Ve slovech trojsyllabých pří-
zvuk spadající na syllabu první valné slábne,
je-li syllaba druhá buď přirozeně nebo po-
lohou dlouha, tak že ve verších přízvuč-
ných někdy zcela utuchuje a se přesmyká
na syllabu druhou. KB. 2. vd. 2. P-ka to
z truhly do truhly (překládá). Laš. Brt. D.
255.

Přemýmilý = přemůjmilý. V Chodsku.
List. fil. 1891. 53.

Přemyskovač, e, m = posměváček pták.
Mor. Knrz.

Přemyskovati = po někom slova po-
směšně opakovati, překusovati. Mor. Knrz.

Přemysl, a, m., os. jm. Cf. Dal. Jir. 192.,
Sbtk. Rostl. 14., 183.—184. a Výkl. 37., Št.
Strž. II. 438., Arch. VIII. 337., Ott. II. 600.

Přemysliti. — co. Přemýšlej také toto.
Výb. II. 1174. — o čem jak. O tom múdře
premyšlévajme. Št. Kn. š. 6. — oč. O naše
hrdla jste přemýšleli. Bart. 61. — komu
jak. Divně sobě přemýšlel. Pož. 261.