443

Přemyslně. Pal. Přidej: Rdh. I. 318.

Přemyslný. P. zkoumání krásy. Pal.
Rdh. I. 318. Dílo p-ho ducha. Šf. III. 216.

Přemyslovice, dle Budějovice, Přeme-
slowitz, ves u Konic na Mor.

Přemýška, y, f. Aby vás p-ky netrápily.
Jrsk., Sk.

Přemyšlavý = přemýšlivý. Las. Tč.

Přemyšlenský Jan. Let. 434., Jg. H. 1.
614., Jir. Ruk. II. 137.

Přemýt, u, m., Uiberhau, m. Rk.

Přenabitý, stark geladen, gefüllt. P.
podkop. NA. III. 163.

Přenačudovať sa = vynadiviti se. Ti
sa tam nevedeli p., čo ho tak náhle vrá-
tilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 400.

Přenadaný, sehr begabt. Tš.

Přenádherný, sehr prachtvoll. Us. Pdl.

Přenadivný = velmi podivný. Val. Vck.

Přenahleně, übereilt. P. jednati. Us.

Přenáhlení plodí poklesky. Lpř.

Přenachváliti koho, sehr loben. Všade
ho mali radi, všade ho ani nevedeli dosť
prenachváliť. Sb. Sl. ps. II. 1. 140. — Phľd.
VII. 122.

Přenajatý = pronajatý, zaprodaný. Phľd.
V. 54.

Prenájemce, e, m. = pronájemce. Slov.
Ssk.

Přenárodniti koho. Pal. Rdh. III. 250.

Přenášecí kolo. NA. IV. 55.

Přenášeč = nástroj, jímž stupně kruhu
měříme, úhloměr. NA. V. 105. — P. úhlů.
Zpr. arch. VIII. 95. P. chloru. Rm. I. 103.

Přenášení světla od předmětu do oka.
ZČ. III. 1. P. ukazovatele. Šp. P. vlast-
ností rodičů na plod jejich. Osv. I. 47. P.
neduhů. Sbtk. Rostl. 28.—29., 138. —139.

Přenášeti, vz Přenésti.

Přenášitelný, übertragbar. P. stříkačka.
NA. IV. 13. Vz Přenosný.

Přenáška = převod, Uibertrag. Nz. —
Kolo na p-šku, na rychlý pohyb, Treib-
werkrad, n. Šp.

Prenclík, u, m. = preclík, Brezel. U Místka
a u Opavy. Škd., Klš.

Přendati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

Přenečistý, ganz unrein. P. skutek. Hdk.

Přenechati. Potom tak jej srdečně mr-
zala, že na chvíli nemohl jie s sebú p.;
Nekdy dobrého má člověk p. pro poslušen-
stvie. Št. Kn. š. 39., 108.

Přenepodobný = k víře velmi nepo-
dobný, höchst unglaublich. Št. Kn. s. 192.
35.

Přenepotřebný, ganz unnütz. Št. Kn. š.
170.

Přenesení, die Uibertragung. P. názvu,
Osv., významu s jedné představy na dru-
hou. Dk. Aesth. 270. P. zpoury do země.
J. Lpř.

Přenesený; -en, a, o, übertragen. P. vý-
znam. Mus., Křn, Dk. Práva na někoho
p-ná. J. Lpř.

Přenesitelnosť, i, f., die Uibertragbar-
keit. P. pohledávek úvěrních. Kzl. 217.

Přenesmírný, unermesslich. P. vesmír.
Čch.

Přenésti. — co: různoběžník. Us. Mnohá
léta přenesl časů let. Mcha. — co odkud

kam. P. lásku svou na někoho, Hrts., svou
moc. Osv. P. délku nějakou s měřítka na
přímku kružidlem. Pdl. P. válku na půdu
nepřátelskou. Šmb. Své sídlo do města p.
P. vládu s někoho na někoho. J. Lpř.
Přenes kalich ten ode mne. Mž. 14. Těleso
svítivé přenáší do všech směrů ze sebe
pohyb vlnivý na částice aetheru a jimi do
oka našeho. ZČ. III. 3. Aby cti Boha mého
nepřenesl k člověku. Hus I. 75. — co kde.
Písmo (to) přenáší na sobě patrně ráz pí-
sařské školy bavorské. Anth. 3. vd. V. —
co čím kam. Tlak válci na desku p. Pcl.
71. — kde v čem kam. Jméno Karla Vel.
jeví se tu ve formě Král, ve kteréž u Čechů,
Jihoslovanův, Uhrův a Poláků přeneseno
bylo na panovníka vůbec. Jir. Anth. I. 3.
vd. 8. — na čem. Deň na pätách prenosiť
(na nohách = podaromne chodiť). Slov. Orl.
IX. 248., Rr. MBš.

Přenesení, n. = přenesení. Us. Vz Pře-
nésti.

Přenešený = přenesený. Us. Vz Pře-
nésti.

Přenezdravý, ganz ungesund. Hr. ruk.
125.

Přeněžněnosť, i, f., Uiberzärtelung. Dk.
Aesth. 369., 553.

Přeněžněný: -en, a, o, zu sehr verzär-
telt. Dk. Aesth. 41.

Přeněžňounký, zu sehr verzärtelt. Kos.

Prení = přední. Dau ju na preněj nohe
podkovati. Slov. Mt. S. I. 77.

Prenikdá = přenikdy, niemals. Slov. Vz
Věnec (dod.)

Preniknúť = proniknouti. Slov. Ssk.

Přenízký, zu niedrig. P. cena, Schluder-
preis, m. Šp.

Přenosnosť, i, f., Transportabilität. Šp.

Přenosný, übertragbar. P. most, lešení,
NA. III. 165., IV. 242., parní stroj, Šmr.
76., 147., dráha, stříkačka, váhy, kamínka,
Us., oltář. Bor.

Přenoška. Jg. Slnosť. 67.

Přenský, ého, m., os. jm. Pk. Npj. 70.
P. Jiřík † 1620. Jir. Ruk. II. 138.

Prenuchať, besehen. Slov. Bern.

Přenůška, y, f. = přenoska. Vor.

Přeobléci koho več: v jiný šat. Šf.
Strž. II. 369. — kdy jak. V čas maso-
pustní tři osoby se přeoblekou na vzor
božství Turica. Koll. St. 35.

Přeobraziti, přeobrazovati se, přetvořiti.
Slov. Czm. 159. — se před kým, sich
verstellen. Laš. Tč.

Přeočiti co, übersehen. Koll. III. 109.,
Šm.

Preočkování, n., die Umimpfung. Nz. lk.

Přeočkovaný; -an, a, o, neugeimpit.
Us.

Přeočkovateluosť, i, f., die Umimpfbar-
keit. Nz. lk.

Přeočkovati, umimpfen — co: dítě. Us.

Přeodění, n., Umkleidung, Travestie, f.
Ssk.

Přeodíti več. Pověsť v ten způsob pře-
oděna. Šf. III. 58. Básně latinské v české
roucho p. Anth. I. 3. vd. III. — zač. Vši-
chni jsouce za myslivce p-ni. Třk. Děj. fil.
I. 22.