445

Přepliti. A včilkaj su děda starý, ne-
můžem si p. brady. Us. mor.

Přeplň = přeplněk. Loos.

Přeplněnosť trhu zbožím. Kzl. 305.

Přeplněný. P. divadlo. Us. P. rým, verš.
Dk. Poet. 244., 402. P. krví.

Přeplňka, y, f., die Uiberfüllung. Laš.
Tč.

Přeplovení, n. Pror. Isa. 16. 2.

Přeplození, n., superfoetatio.

Přeplozování, n. = plození mezirodné
n. meziříšné, generatio aequivoca. Nz.

Přeplvati, vz Přepliti. Pass. 10.

Přepnouti co čím. Most přepíná řeku
smělými oblouky. Pdl. exc. P. něco nití.
ZČ. — co odkud kam. Oblouk od pilíře
k pilíři p. NA. I. 50, — Cf. Přehnati a Brs.
2. vd. 193.

Přepnutý, vz Přepjatý. P. niť. ZČ. III.
18. Klenba do oblouku p-tá. NA. I. 62.
Balkon klenbou p-tý. Strpž. Mrak z jedné
hory k druhé p-tý. Mcha.

Přepočítávací = převáděcí. P. tabulka,
Reducirungstafel. Pr. tr.

Přepočúti = vyslechnouti. Val. Vck.

Prepodávať = přednášať. Slov. Vz Czm.
97.

Přepokorný. P. děvice. Výb. I. 352.

Přepolení, n. V p. 11. století (kde se
půlilo, r. 1050.). Šf. III. 211.

Přepolštiti, ins Polnische übersetzen. Šm.

Přepomněti něco, vergessen. Laš. Tč.
P-mnel to na druhý den (odložil). Slavia
109.

Přepon, u, m., der Kordon. Pomezní p.,
Gränz-. Čsk.

Přeponový. P. kýla. Exc.

Přeporod, u, m. = obrození. P. národů.
Ntr. VI. 151.

Preporodenie, n. = přeporod. Slov.

Přeporoditi se = obroditi se. Bolestmi,
jež trpíme, se jen p-me. Hurban.

Přeposlouchání, n. To už není k p.,
das ist nicht mehr anzuhören. U Přerova.
Šd.

Prepošt, a, m. = probošt. Slov. Bern.

Přepotnati = propotiti, durchschwitzen.
P. košilu. Laš. Tč.

Přepotřebný, sehr nöthig. Št. Kn. š.
51.

Přepouštěcí pec, der Puddlingsofen.
Čsk.

Prepoveď = průpověď Slov. Bern.

Prepoveděť = propověděti. Slov. Bern.

Přepovýšeně, vz Přepovýšený. Ježto ve
všem nad tě p. předčí. Výb. I. 289.

Přepovýšený. P. svatosť. Výb. I. 351.

Přepovýšiti, sehr erheben. Proto Bůh
p-šil ho (Krista). Sš. II. 163.

Přepracovati se = přílišnou prací se
unaviti, sich überarbeiten.

Přepřahač, e, m., der Umspanner. Stat.
př. kn.

Přepravčí, ího, m. = přepravce. Rk.

Přepravidlenosť, i, f. = zhotovení dle
pravidel. Dk. Poet. 160.

Přepravidlený = dle pravidel zhotovený
nach den Regeln gearbeitet. P. tvary, zjev.
Dk. Aesth. 610. — se kam: do Sicilie. J.
Lpř. — se kde kudy. P-vili se u Vormsu

přes Rýn. Šmb. Stř. II. 11. - co odkud
kam. Přepravujíce přírodniny ze zemí se-
verních za výrobky průmyslové do krajin
jižních. J. Lpř. Dj. I. 91.

Přepravovací loď, Transportschiff. Lpř.

Přepravovač, e, m., der Uiberführer.
Us.

Přepravovati, vz Přepraviti.

Přepřažné, ého, n. = plat za přepřa-
hání, Umspannsgeld. Pr. tr.

Přeprdací = přesýpací. P. pytel nosí
se přes rameno (uprostřed bývá převázaný).
P. pytel = člověk ramenač. U Slavkovic.
Knrz.

Přeprdant, u, m. = přeprdací pytel. —
P., a, m. = ramenář. U Slavkovic. Knrz.

Přeprositi koho. Jemu se toho učiniti
nezdálo, než p-li sme jej, aby tu práci na
se vzal do vánoc. Arch. VII. 370.

Přeprostranně. Ohledám se p. (na vše
strany). Hr. ruk. 103. (137.).

Preprúdiť, durchströmen. Ssk.

Preprúžený, überspannt. Slov. Rr. Sb.

Přepsaný kolek, überschrieben. Us. Šp.

Přeptač, e, m., scrutans. Žalt. (Šf. IIJ.
346.).

Přeptati se kde nač P. se u někoho
na nevěstu. Sá. — se jak. Všude pod
rukou se přeptávala. Sá.

Prepus. Když počali k stolu sedať, Heř-
manovi p. zvoní. Sš. P. 83.

Přepusta. Všicku p-stu až do smrti tr-
pěti. bv. ruk. 298. Nebo kdyžtoť Buoh bude
chtieti, pošle na svět kterú přepustu. Pass.
mus. 398. Ouvech, p-sto neblahá. Alx.V.v.
1889. (HP. 46.). - P., Durchlass, m. P.
vody, která se odvádí. Laš. Tč.

Prepustenie, n , Urlaub. Slov. Czm. 120.

Prepustiti, beurlauben. Czm. 120.

Přepustiti. — co: stříbro, Ž. vvit. 11. 7 ,
lůj, Rkp. 1450., litinu. NA. III. 122. P. zlo-
řečenství (na koho). Výb. II. 473. Bóh ně-
které věci přepúští (dopouští) Št. Ř 9. b.
— co na koho (proč). Přepustí na ně
množstvie medvědóv nebo lítých lvóv. BO.
Když Bóh chudobu p-stí. Výb. II. 219-
(Hus Dc.). Což na ny Buoh chce p.; Buoh
vie, proč na koho kdy, aneb kde, aneb co
p-stí; Z dobroty na lidi přepúští ztráty;
Na člověka protivenstvie p., nemoc dlúhú.
Št. Kn. š. 20., 30., 58., 69. — co kde, proč.
Krčmář přepúštíí v svém domě smilstvo.
Hr. ruk. 317. Až jest pro ten hřiech Buoh
p-stil, že . . . Št Kn. š. 181. Z té příčiny
p-stil sem sobě v tom předkládánie to. Jel.
Enc. m. 2. — s inft. Prosímy tě, Bože,
také, by nepřepúščel nikaké jim náhlú smrtí
umřieti. Výb. II. 14. Nepřepustím vám zde
býti. Hr. ruk. 73. Proče's tehdy zlodějóm
pokrásti přepustil? Pass. 41. (Hý.) Kterak
tehdy přepústíte kázati kacéřstvie proti
tomuto sv. Kristovu písmu? Hus III. 273.
Jak On (Buoh) p-stí na nás trpěti. Št Kn.
š. 20.

Prepúšťačka, y, f. = prepúšťanka. Slov.
Ssk.

Prepúšťanka, y, f. = propuštění učen-
níka, das Freisprechen. Slov. N. Hlsk. III.
342., Mt. S. I. 177.

475