446

Prepuštění. Z božího p. Pož 72. Což-
koli nám kto činí, všeť jest božie p.; Božím
zpósobem a p-ním. Št. Kn. š. 20., 29. (308.
21.).

Pŕeputliti, überschlingen (beim Nähen).
Šm.

Přepuzenina, y, f., das Sublimat. Nz.
lk., S. N. X. 43.

Přepuzování, n., die Sublimation.

Přepuzovati, sublimiren. Vz Přepuditi.

Přepych. List. fil. XIV. 416.

Přepýchati. Pakli kto drahostí rúcha
svého aneb zdravú neb čeledí velikú chce
bohatějšie p. Št. Kn. š. 163. 15.

Přepychy, Přepich, ves u Opočna. Proč
tam nechtějí o varhanách slyšeti? Vz Sbtk.
Krat. h. 91.

Přepykač, e, m. = hřebík v pluhu. Vz
Potykač. Světz. 1869. 119.

Přepytati, scrutari. Ž. wit. 108. 11., N.
Hlsk. 111. 179.

Přerábka, y, f., die Verarbeitung Phl'd.
II. 4. 118.

Přerád. P-di dámy (dáme). BO.

Přeradosť, i, f., grosse Freude, Jubel.

V p-sti, in jubilio. Ž. wit. 46. 6.
Přerachotiti, přerachocovati se, rasselnd,

klirrend umschlagen, umfallen. Lpř.

Přerachovati co = přepočítati, über-
zählen. U Frýdka a slov. Brt. D. 361.

Přeramovati něco = prohledati. Us.
Rgl.

Prerasť = přerůsti. Slov. Ssk.

Prerastlý = přerostlý. Slov. Ssk.

Prerátať se = přepočítati se. Slov. Rr.
Sb.

Přeraz. Běhají o p. = div se nepřerazí,
rychle. U Kr. Městce. Kšť.

Přeraziti. P-zil přes Čerchov do Babor.
P-zime tu dolinu. Us. — se. Ocet se p-zil
(zkazil). U N. Kdýně. Rgl. — co komu:
děvčeti punčochu (zmrhati je). Us. Rjšk.

Prerazlivosť, i, f., Durchgringlichkeit.
Slov. Bern.

Prerazlivý, durchdringlich, pronikavý.
Slov. Bern.

Prerážeč, e, m., Durchschageisen, n.
Slov. Vz Prorážeč.

Přeražený. Jsem jako p-žený. Us. Dch.

Prerečiť = promluviti. Slov. Slav.

Přerhof Heřm., 1831.—1867. Vz Tf. H.
1. 129., Rk. Sl.

Preriasť = přerůsti. Slov.

Přeřídký, sehr dünn. P. hmota, Osv.,
vyjímka. Tš.

Prerie. Vz Krč. G. 96.

Přeříkávání, n , Lecture, f. Drahé jeho
knihy, v nichž bylo vznešené p,. Jrsk.

Přeřnút = přeřezati. Slez. Šd.

Přeroba, Appretur, f., Veredlung der
Rohstoffe. Dch.

Přerobní, Appretur-. P. řízení. Dch.

Přeročený. Nevdá se, je již p-ná (pře-
stárlá). Val. Vck., Brt. D 256.

Přeroditi. Příroda stále rodí a přero-
zuje. Dk. — se. Letos se jablka p-la (je
jich mnoho, ale jsou malá). U N. Kdýně.
Rgl. — se več. Příběhy takové buď znova

V písně se přerozovaly. Brt.

Přerov mě. Cf. Arch. VII 572.

Přerovský, vz Přerov. Posad si na oči
p. brejle = podívej se na věc lépe. Kupte
si p. brejle někdy také = netřeba vám
skel. neb máte dobré oči. Na Hané. Wrch.
— P., vz Jakeš Vít.

Přerozovati, vz Přeroditi.

Přerozmanitý, sehr verschieden. Šf. III.
473.

Přerozsáhlý, ausgedehnt. Osv.

Přerozumný, sehr verständig. Tš.

Přerubel, ble, f. = přerubla.

Přerubenický, ého, m., os. jm. Arch.
VII. 174.

Přerubiti, zerhauen. Rk.

Přerubla, y, přerubel, ble, přerubňa, ě,
f. = svodnice k odvádění vody s cest. Slez.
a ostrav. Šd., Wrch. — P. = otvor. Do
ledu p-lu vysekati. Mor. Vz Obz. 1889. 1.,
Brt. D. 250., 273.

Přeruch, u, m. = přerušení. Dk.

Přeřundziti = promluviti. Abych jen
jedno slovečko s tebum p-dzil. Sš. P. 339.

Přerůsti. — abs. Dokaľ dzevca nepre-
rastlo, chlapci, berme ho. Sl. ps. 318.

Přerušenosť, i, f. = přerušení. Dk.

Přerušený. P. rým, Dk. Poet. 419.,
držba. Pr.

Přerušiti co: ticho, Osv., mlčení, Šml.,
svou dovolenou, Dch., mír, J. Lpř., něčí
čistotu. Hus I. 268. — co čím: řeč po-
tleskem. Us. — koho v čem: v řeči. Šml.

Přerušovati, vz Přerušiti.

Přerůvka, y, f. = zeď přepažující dvě
místnosti. U Hořic. Hk.

Přervaně, abgerissen. P. mluviti. Hrts.

Přervanosť, i, f., die Abgerissenheit,
Unterbrechung, Abgebrochenheit. Tš., Nz.

Přervaný; -án, a, o, abgerissen, abge-
brochen, unterbrochen. P. sloh. Nz. P.
místo železné dráhy. Dch. Zvuk bolestně
p-ný. Mus. 1880 264.

Přeryv, u, m. = přerývka. Fr. Chlum.
XIV. P. melodie. Zv. Př. k. I. 21.

Přerývaný rým, unterbrochener Reim.
Dch.

Přerývka v metrice. Cf. Dk. Poet. 256.,
Sš. Pros. 3. vd. 21., 22.

Přerývný. Pal. Rdh. I. 390.

1. Přes. Cf. Mkl. Etym. 243. P. = mimo,
kromě. Val. Přes velkou potřebu k němu
nechodí. Mor. Brt. — P. = bez. Nepuojdem
pres teba. Jedna pres druhej něidzě; Poďme,
šak ony trefí pres nás. Mor. Cf. Brt. D. 185.
Na jihových. Mor. užívají místy cez místo
přes. Brt.

2. Přes také myslivna u Chlumce v Ji-
čín.

Přesada, y, f., der Wechsel der Wege
an der Eisenbahn. Las. Tč. — P., Umän-
derung. Príklad zdařilé p-dy z g do j není
prípadný. Pal. Rdh. I. 201.

Přesaditelnosť slov. Jg. Slnosť. 21.

Přesaditelný, umstellbar. P. zařízení
vřetenové (u soustruhu). Pdl.

Přesaditi = strhati. Přesadíš mi skoro
srdce. Hr. rk. 389. Na biehu se kuoň pře-
sadí. Ezp. 2134.

Přesaditý. Vazba ta p-tá a lomitá od-
povídá citu a dojmu. Sš. Sk. 129



	446

	Prepuštění. Z božího p. Pož 72. Což- koli nám kto činí, všeť jest božie p.; Božím zpósobem a p-ním. Št. Kn. š. 20., 29. (308. 21.). Pŕeputliti, überschlingen (beim Nähen). Šm. Přepuzenina, y, f., das Sublimat. Nz. lk., S. N. X. 43. Přepuzování, n., die Sublimation. Přepuzovati, sublimiren. Vz Přepuditi. Přepych. List. fil. XIV. 416. Přepýchati. Pakli kto drahostí rúcha svého aneb zdravú neb čeledí velikú chce bohatějšie p. Št. Kn. š. 163. 15. Přepychy, Přepich, ves u Opočna. Proč tam nechtějí o varhanách slyšeti? Vz Sbtk. Krat. h. 91. Přepykač, e, m. = hřebík v pluhu. Vz Potykač. Světz. 1869. 119. Přepytati, scrutari. Ž. wit. 108. 11., N. Hlsk. 111. 179. Přerábka, y, f., die Verarbeitung Phl'd. II. 4. 118. Přerád. P-di dámy (dáme). BO. Přeradosť, i, f., grosse Freude, Jubel. V p-sti, in jubilio. Ž. wit. 46. 6. Přerachotiti, přerachocovati se, rasselnd, klirrend umschlagen, umfallen. Lpř. Přerachovati co = přepočítati, über- zählen. U Frýdka a slov. Brt. D. 361. Přeramovati něco = prohledati. Us. Rgl. Prerasť = přerůsti. Slov. Ssk. Prerastlý = přerostlý. Slov. Ssk. Prerátať se = přepočítati se. Slov. Rr. Sb. Přeraz. Běhají o p. = div se nepřerazí, rychle. U Kr. Městce. Kšť. Přeraziti. P-zil přes Čerchov do Babor. P-zime tu dolinu. Us. — se. Ocet se p-zil (zkazil). U N. Kdýně. Rgl. — co komu: děvčeti punčochu (zmrhati je). Us. Rjšk. Prerazlivosť, i, f., Durchgringlichkeit. Slov. Bern. Prerazlivý, durchdringlich, pronikavý. Slov. Bern. Prerážeč, e, m., Durchschageisen, n. Slov. Vz Prorážeč. Přeražený. Jsem jako p-žený. Us. Dch. Prerečiť = promluviti. Slov. Slav. Přerhof Heřm., 1831.—1867. Vz Tf. H. 1. 129., Rk. Sl. Preriasť = přerůsti. Slov. Přeřídký, sehr dünn. P. hmota, Osv., vyjímka. Tš. Prerie. Vz Krč. G. 96. Přeříkávání, n , Lecture, f. Drahé jeho knihy, v nichž bylo vznešené p,. Jrsk. Přeřnút = přeřezati. Slez. Šd. Přeroba, Appretur, f., Veredlung der Rohstoffe. Dch. Přerobní, Appretur-. P. řízení. Dch. Přeročený. Nevdá se, je již p-ná (pře- stárlá). Val. Vck., Brt. D 256. Přeroditi. Příroda stále rodí a přero- zuje. Dk. — se. Letos se jablka p-la (je jich mnoho, ale jsou malá). U N. Kdýně. Rgl. — se več. Příběhy takové buď znova V písně se přerozovaly. Brt.	Přerov mě. Cf. Arch. VII 572. Přerovský, vz Přerov. Posad si na oči p. brejle = podívej se na věc lépe. Kupte si p. brejle někdy také = netřeba vám skel. neb máte dobré oči. Na Hané. Wrch. — P., vz Jakeš Vít. Přerozovati, vz Přeroditi. Přerozmanitý, sehr verschieden. Šf. III. 473. Přerozsáhlý, ausgedehnt. Osv. Přerozumný, sehr verständig. Tš. Přerubel, ble, f. = přerubla. Přerubenický, ého, m., os. jm. Arch. VII. 174. Přerubiti, zerhauen. Rk. Přerubla, y, přerubel, ble, přerubňa, ě, f. = svodnice k odvádění vody s cest. Slez. a ostrav. Šd., Wrch. — P. = otvor. Do ledu p-lu vysekati. Mor. Vz Obz. 1889. 1., Brt. D. 250., 273. Přeruch, u, m. = přerušení. Dk. Přeřundziti = promluviti. Abych jen jedno slovečko s tebum p-dzil. Sš. P. 339. Přerůsti. — abs. Dokaľ dzevca nepre- rastlo, chlapci, berme ho. Sl. ps. 318. Přerušenosť, i, f. = přerušení. Dk. Přerušený. P. rým, Dk. Poet. 419., držba. Pr. Přerušiti co: ticho, Osv., mlčení, Šml., svou dovolenou, Dch., mír, J. Lpř., něčí čistotu. Hus I. 268. — co čím: řeč po- tleskem. Us. — koho v čem: v řeči. Šml. Přerušovati, vz Přerušiti. Přerůvka, y, f. = zeď přepažující dvě místnosti. U Hořic. Hk. Přervaně, abgerissen. P. mluviti. Hrts. Přervanosť, i, f., die Abgerissenheit, Unterbrechung, Abgebrochenheit. Tš., Nz. Přervaný; -án, a, o, abgerissen, abge- brochen, unterbrochen. P. sloh. Nz. P. místo železné dráhy. Dch. Zvuk bolestně p-ný. Mus. 1880 264. Přeryv, u, m. = přerývka. Fr. Chlum. XIV. P. melodie. Zv. Př. k. I. 21. Přerývaný rým, unterbrochener Reim. Dch. Přerývka v metrice. Cf. Dk. Poet. 256., Sš. Pros. 3. vd. 21., 22. Přerývný. Pal. Rdh. I. 390. 1. Přes. Cf. Mkl. Etym. 243. P. = mimo, kromě. Val. Přes velkou potřebu k němu nechodí. Mor. Brt. — P. = bez. Nepuojdem pres teba. Jedna pres druhej něidzě; Poďme, šak ony trefí pres nás. Mor. Cf. Brt. D. 185. Na jihových. Mor. užívají místy cez místo přes. Brt. 2. Přes také myslivna u Chlumce v Ji- čín. Přesada, y, f., der Wechsel der Wege an der Eisenbahn. Las. Tč. — P., Umän- derung. Príklad zdařilé p-dy z g do j není prípadný. Pal. Rdh. I. 201. Přesaditelnosť slov. Jg. Slnosť. 21. Přesaditelný, umstellbar. P. zařízení vřetenové (u soustruhu). Pdl. Přesaditi = strhati. Přesadíš mi skoro srdce. Hr. rk. 389. Na biehu se kuoň pře- sadí. Ezp. 2134. Přesaditý. Vazba ta p-tá a lomitá od- povídá citu a dojmu. Sš. Sk. 129