447

Přesáhnouti koho. Bohatec chodil v tom
rúše, aby jiné přesáhl. Hus II. 240. — koho
čím: zbožím, dóstojenstvím, zlostí. Hus I.
282.. 352., III. 244. — kde. V trhu někoho
p. (přetáhnouti, příliš draze mu prodati).
Bart. 346. — co oč. Výdaje p-hují roz-
počet o 100 zl. Us. Pdl. — jak. Ale pře-
sáhl jest výše řka, že . . . Hus III. 242.

Přesáhavý, über etwas hinreichend. P.
krovky. Kk. Br. 6.

Přesakovati = přeprchávati. Laš. Brt.
D. 256.

Pesálať = přesolovati. Slov. Phľd. IX.
56.

Presaňkovati = na sáňkách provézti
Slov. Phľd. IV. 64.

Přesaturovaný. P. šťáva. KP. V. 78.

Přesazovací hadice (kterou lze přesa-
diti, převézti). Čerm.

Přesazováček, čku, m., der Vorsatzkopf
bei der Drehbank. Šp

Přesazovaný šípek neroste sporo. Bž.
exc.

Přesažitý, hyperbolisch. Nz.

Přesažný = přesažitý, transcendens. Ka-
deřávek.

Přesčípiti = přeštípnouti. Mor. Vhl.

Presebnosť, i, f. Ct. Presebný. Slov. D.
Šk I. 267.

Presebný = pro sebe. Ciel človeka je
dvojaký: p. a inosebný. Slov. DŠk. I. 267.

Presečnica, e, f., die Durchschnittslinie.
Let. Mt. S. V. 1. 19.

Přesečnice, e, f. = míst. jm. Arch. V
543.

Přesed, u, m., das Umsitzen, der Sitz-
wechsel, v tělocv. Rgl.

Přesedací, Umsteig-. P. lístek tramwayje
(který se dává těm, kteří na jistých stani-
cích do jiných vozů přesednouti mají). Us.
Vz Přestupný (dod.).

Přesedalka. Vz Rstp. 516.

Přesedavka, y, f. = přesedalka. U Ro-
kyc. Fč.

Přeseděti koho. Pož. 303.

Přesednouti kam: na jinou loď. Výb.
II. 1132. To v jeho hrdlo přesedne (naň se
sveze). Wtr. exc. — komu. P-dlo jí (za-
skočilo sousto). Němc. III. 248. — se. Bo-
daj si sa p-dla (= bodaj si seděti zůstala,
se nevdala?). Koll. Zp. II. 508.

Přeseň, sně, f. = přesnosť, upříimnosť,
die Aufrichtigkeit, Innigkeit. Č. Ustydlou
milosť vzněcij, zašlú p. navrať do srdce
mého. Modl. ms.

Presenční, praesenční listina, Präsens-
liste (obsahující jména osob někde přítom-
ných), služba vojenská. Vz Presentovati

Presentovací, praesentovací, Präsenta-
tions-. P. lhůta (lhůta k předložení ku př.
směnky).

Presentovati. Navrátí-li se zběh k svému
pluku nebo přijde-li dovolenec, aby zase na
službu nastoupil, bývá zapsán do presenční
listiny, Praesentirungsliste, což sluje pre-
sentovati zběha, dovolence, S. N. XI. 71.
— co k čemu: směnku k zaplacení. Us.

Přesep, spu, m. Vz Přesypy.

Přeschlý, etwas o. zu trocken. P. tráva,
Brt.

Přeschnouti také: povrchu oschnouti.

Presiaknúť, presiakovať = prosáknouti.
Slov. Phľd. II. 436. a j.

Presiaknutý = prosáklý. Slov. Rr. Sb.

Presiažiť = přesáhnouti. Slov. Phľd.
VII. 64.

Přesídati se komu = přejídati, zne-
chucovati. Tomu se práce p-dá. U Úboče.
Rgl. Vz Přesednouti (konec).

Přesídlilec, lce, m., Uiberbiedler, n. Rk.

Přesídliti koho kam: za Babylon. Sš.
Sk. 80.

Přesilenec, nce, m. = přesilený, zlým
duchem posedlý. Sš. Sk. 130.

Přesilení, hypersthenia. Nz. lk. Choroby
duševní pošlé p-ním. Dk. P. 165.

Přesilenosť, i, f. = přesilení. Dk. Poet.
162.

Přesilený lidstvem = přelidněný. Brt.
D. 256.

Přesilovati, vz Přesiliti.

Přesípaný = chraptivý, heiser. U Kdýně.
Rgl.

Přesípati se = ochraptěti, heiser wer-
den. U KdýNě. Rgl.

Přesívka = pšenice, která se střídavě
jednou na podzim, podruhé na jaře seje
Us. Hk., Rjsk., Dch., LObz.

Přeskáče, vz Přeskaky.

Přeskáčka. V poslední řádce článku
oprav obcí v: obú. Výb. 1. 1002. Postih
přeskočný či p-kou, springender Regress.
Pr. tr. Vláčiti p-kou (některá místa nevlá-
čiti). — Wtr. Obr. 512. Us. Knrz. V súdu
komorním pře vedle vyjití listóv a ne na
p-ku se slyšie. Vš. 22. (47.). Ten žernov
mele zrna na p-ku nedotýkaje se některých
zrn. Hus I. 307.

Preskáčne, abwechselnd. Slov. Ssk.

Přeskandovati verš, zu Ende scandiren.
Us. Pdl.

Přesklidný. Št. Kn. š. 168. 8.

Přeskočiti co: plot (= dopustiti se, smil-
niti). Us. Pdl. Přeskočí-li kdo dítě, zarazí
mu zrůst. Mus. 1883. 473. I duba p-čí, keď
je na zem povalený. Slov. Rr. MBš. — komu
kde. V hlavě mu p-lo (zbláznil se). Us.
Kká. — odkud kam. Jiskry s jedné elek-
trické hmoty na druhou p-kují. Mj. Vítr
p-čil od severu na západ. Us. Pdl. Na něčí
stranu p. J. Lpř. Větší časť jmen řeckých
v -Ns se končících p-la v latině do třetí
deklinace. Křn. — več. Hlas mu p-kuje
v nepěkné zvuky. Us. Pdl. — kdy. Byl
při povyšování přeskočen. Dch.

Přeskok, u, m., Ubersprung, m. Rk.

Přeskolenky, pl, f., die Kniewärmer.
Dch.

Přeskorý = předčasný. P. smrť. Pal.
Rdh. 1. 320.

Přeskotník, u, m. = štihlák, Stelzfuss,
m. (Pferdekrankheit). Rk.

Přeskoumati, überprüfen. P. správnosť
stroje. Mj. 104.

Přeskrajní, Uiberland-. P. pošta. Šm.

Preskus, u, m. Šel na p-sy = na zku-
šenon. Slov. N. Hlsk. XII. 266.

Přeskvělý, sehr glänzend.

Presl, a, m., os. jm. — P. Jan Svatopl., dr. lékař. a prof. univer. pražské, 1791.-1849,

475*