Předchozí (446)  Strana:447  Další (448) |
|
|||
447
|
|||
|
|||
Přesáhnouti koho. Bohatec chodil v tom
rúše, aby jiné přesáhl. Hus II. 240. — koho čím: zbožím, dóstojenstvím, zlostí. Hus I. 282.. 352., III. 244. — kde. V trhu někoho p. (přetáhnouti, příliš draze mu prodati). Bart. 346. — co oč. Výdaje p-hují roz- počet o 100 zl. Us. Pdl. — jak. Ale pře- sáhl jest výše řka, že . . . Hus III. 242. Přesáhavý, über etwas hinreichend. P.
krovky. Kk. Br. 6. Přesakovati = přeprchávati. Laš. Brt.
D. 256. Pesálať = přesolovati. Slov. Phľd. IX.
56. Presaňkovati = na sáňkách provézti
Slov. Phľd. IV. 64. Přesaturovaný. P. šťáva. KP. V. 78.
Přesazovací hadice (kterou lze přesa-
diti, převézti). Čerm. Přesazováček, čku, m., der Vorsatzkopf
bei der Drehbank. Šp Přesazovaný šípek neroste sporo. Bž.
exc. Přesažitý, hyperbolisch. Nz.
Přesažný = přesažitý, transcendens. Ka-
deřávek. Přesčípiti = přeštípnouti. Mor. Vhl.
Presebnosť, i, f. Ct. Presebný. Slov. D.
Šk I. 267. Presebný = pro sebe. Ciel človeka je
dvojaký: p. a inosebný. Slov. DŠk. I. 267. Presečnica, e, f., die Durchschnittslinie.
Let. Mt. S. V. 1. 19. Přesečnice, e, f. = míst. jm. Arch. V
543. Přesed, u, m., das Umsitzen, der Sitz-
wechsel, v tělocv. Rgl. Přesedací, Umsteig-. P. lístek tramwayje
(který se dává těm, kteří na jistých stani- cích do jiných vozů přesednouti mají). Us. Vz Přestupný (dod.). Přesedalka. Vz Rstp. 516.
Přesedavka, y, f. = přesedalka. U Ro-
kyc. Fč. Přeseděti koho. Pož. 303.
Přesednouti kam: na jinou loď. Výb.
II. 1132. To v jeho hrdlo přesedne (naň se sveze). Wtr. exc. — komu. P-dlo jí (za- skočilo sousto). Němc. III. 248. — se. Bo- daj si sa p-dla (= bodaj si seděti zůstala, se nevdala?). Koll. Zp. II. 508. Přeseň, sně, f. = přesnosť, upříimnosť,
die Aufrichtigkeit, Innigkeit. Č. Ustydlou milosť vzněcij, zašlú p. navrať do srdce mého. Modl. ms. Presenční, praesenční listina, Präsens-
liste (obsahující jména osob někde přítom- ných), služba vojenská. Vz Presentovati Presentovací, praesentovací, Präsenta-
tions-. P. lhůta (lhůta k předložení ku př. směnky). Presentovati. Navrátí-li se zběh k svému
pluku nebo přijde-li dovolenec, aby zase na službu nastoupil, bývá zapsán do presenční listiny, Praesentirungsliste, což sluje pre- sentovati zběha, dovolence, S. N. XI. 71. — co k čemu: směnku k zaplacení. Us. Přesep, spu, m. Vz Přesypy.
Přeschlý, etwas o. zu trocken. P. tráva,
Brt. |
Přeschnouti také: povrchu oschnouti.
Presiaknúť, presiakovať = prosáknouti.
Slov. Phľd. II. 436. a j. Presiaknutý = prosáklý. Slov. Rr. Sb.
Presiažiť = přesáhnouti. Slov. Phľd.
VII. 64. Přesídati se komu = přejídati, zne-
chucovati. Tomu se práce p-dá. U Úboče. Rgl. Vz Přesednouti (konec). Přesídlilec, lce, m., Uiberbiedler, n. Rk.
Přesídliti koho kam: za Babylon. Sš.
Sk. 80. Přesilenec, nce, m. = přesilený, zlým
duchem posedlý. Sš. Sk. 130. Přesilení, hypersthenia. Nz. lk. Choroby
duševní pošlé p-ním. Dk. P. 165. Přesilenosť, i, f. = přesilení. Dk. Poet.
162. Přesilený lidstvem = přelidněný. Brt.
D. 256. Přesilovati, vz Přesiliti.
Přesípaný = chraptivý, heiser. U Kdýně.
Rgl. Přesípati se = ochraptěti, heiser wer-
den. U KdýNě. Rgl. Přesívka = pšenice, která se střídavě
jednou na podzim, podruhé na jaře seje Us. Hk., Rjsk., Dch., LObz. Přeskáče, vz Přeskaky.
Přeskáčka. V poslední řádce článku
oprav obcí v: obú. Výb. 1. 1002. Postih přeskočný či p-kou, springender Regress. Pr. tr. Vláčiti p-kou (některá místa nevlá- čiti). — Wtr. Obr. 512. Us. Knrz. V súdu komorním pře vedle vyjití listóv a ne na p-ku se slyšie. Vš. 22. (47.). Ten žernov mele zrna na p-ku nedotýkaje se některých zrn. Hus I. 307. Preskáčne, abwechselnd. Slov. Ssk.
Přeskandovati verš, zu Ende scandiren.
Us. Pdl. Přesklidný. Št. Kn. š. 168. 8.
Přeskočiti co: plot (= dopustiti se, smil-
niti). Us. Pdl. Přeskočí-li kdo dítě, zarazí mu zrůst. Mus. 1883. 473. I duba p-čí, keď je na zem povalený. Slov. Rr. MBš. — komu kde. V hlavě mu p-lo (zbláznil se). Us. Kká. — odkud kam. Jiskry s jedné elek- trické hmoty na druhou p-kují. Mj. Vítr p-čil od severu na západ. Us. Pdl. Na něčí stranu p. J. Lpř. Větší časť jmen řeckých v -Ns se končících p-la v latině do třetí deklinace. Křn. — več. Hlas mu p-kuje v nepěkné zvuky. Us. Pdl. — kdy. Byl při povyšování přeskočen. Dch. Přeskok, u, m., Ubersprung, m. Rk.
Přeskolenky, pl, f., die Kniewärmer.
Dch. Přeskorý = předčasný. P. smrť. Pal.
Rdh. 1. 320. Přeskotník, u, m. = štihlák, Stelzfuss,
m. (Pferdekrankheit). Rk. Přeskoumati, überprüfen. P. správnosť
stroje. Mj. 104. Přeskrajní, Uiberland-. P. pošta. Šm.
Preskus, u, m. Šel na p-sy = na zku-
šenon. Slov. N. Hlsk. XII. 266. Přeskvělý, sehr glänzend.
Presl, a, m., os. jm. — P. Jan Svatopl.,
dr. lékař. a prof. univer. pražské, 1791.-1849, 475*
|
||
|
|||
Předchozí (446)  Strana:447  Další (448) |