448

Vz Tf. H. 1. 102., 103., 150., 190., 191., 195.,
197., 200., Šb. Dj. ř. 2. vvd. 279., Bačk.
Písm. 930., Rk. Sl., ZI. Jg. 204., 209., 213.,
273., 276., 357., Pyp. K. II. 545., Tf. Mtc.
295., Slavín II. 85., Bačk. Písm. I. 332., Jg.
H. 1. 614. — P. Karel Boř., naroz. 1793.,
prof. přírod. věd na filos. fakultě. Jg. H. 1.
614., Tf. Mtc. 20., 36., Zl. Jg. 205., Rk. Sl.

Přesládlý, zu süss. Dk.

Preslav (1186.), Přislav (1267.) = Přede-
slav, Předislav, Předslav, os. jm.

Přeslavný. Výb. II. 25., Pass.

Přeslazenosť, i, f., die Uibersüssung.
Dk. Aesth. 104.

Přeslazený; -en, a, o, übersüsst. P.
káva. Us. Pdl.

Přeslébiť = prodrati. Gatě na kolenoch
p. Plátno sa člověku v prstoch p-buje (trhá,
je špatné). Mor. Brt. D. 256.

Přeslechnouti. Když obojí strana pře-
slyšena byla. Výb. II. 1591.— co, anhören.
Pal. Rdh. III. 26., Št. Kn. š. 148., NB. Tč.
77., Výb. I. 626., 940. — v čem. Abychom
je v jich potřebách přeslyšeli (vyslyšeli).
1466.

Přeslen. Cf. Mkl. Etym. 262., List. fil.
XIV. 186., Rosc. 9., Škoprdačka. P. v bot.
Cf. Slb. XL V., Rst. 474.

Přesleněný, wirtelig. P. květ (v přeslen
nahromaděný). Rst. 474.

Přeslenkovitý. P. dřevo. Neud.

Přeslenový, Wirtel-. P. šňůra. Wld. Cf.
Rst. 474.

Přeslice v bot. Cf. Rstp. 1765., Mllr. 43.
— Cf. List. fil. XIV. 187., Škoprdačka.

Přesličí, n. Stč. Zem. 713.

Přesličkovitý. Cf. Rstp. 1765., Rosc. 79.

2. Přesličník, der Streitkolbenbaum. Vz
Rstp. 1418.

Přesličníkovitý. P. rostliny, casuari-
neae: přesličník. Vz Rstp. 1418. P. les. Ves,
IV. 194.

Přeslínek, Spindel-. Sardanapal ženám
p-kův podával. Polit. histor. 8. (1584.). —
P. = přeslen v bot. Květy v p-kách do
vlasů sestavené. S. N. XI. 2.

Přeslínohlavcový. P. články, Entrochi-
ten. Šm.

Přeslyšeti, vz Přeslechnouti.

Přesmek, u, m., Uiberschub, m. Čsk.

Přesmekač, e, m. P. telefonický.

Přesmeknouti co kam: več. Dk.

Presmŕďať sa = přesmrďovati se. Slov.
Rr. Sb.

Přesmrďovati se kde = provětrávati,
přecházeti. Mor. Šd.

Přesmyčka, y, f. P. míry. Ndr. 10. P. =
přesmyknutí písmen ve slově. Mus. 1880.
120. Vz Přesmykování.

Přesmyk. Šf. Strž. II. 174. P. také =
úzký průchod lesem. Škd. exc. — P. ře-
menu u hoblovadla a p., die Umkuppelung.
Včř. Z. II. 75.

Přesmykač, Commutator, m. Nz. —
P. = sedmihlásek. Mor. Brt. Dt. 52.

Přesmyknutí, n., vz Přesmykování. Mus.

Přesmyknutý; -ut, a, o. V jiný obor
p-tý. Vz Přesmeknouti. Dk. Aesth. 645.

Přesmykování molekularné. Km. I. 57.,
25. - P. hlásek. Cf. Gb. Ml. I. 43. nn.,Vm.

ad Mkl. aL. 38. Na Lašsku. Vz Brt. D.
111. V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 53.

Přesmysliti se = jinak se rozhodnouti,
eines anderen Sinnes werden, sich anders
entscheiden. Sš. I. 41.

Přesňák, u, m. = přesněc. Mor. Šd.,
Hrb.

Přesně, genau. P. něco udati, Us. Pdl.,
omeziti, Ves. I. 81., vypočítati. Pdl.

Přesněc = přesňák, přesný chléb. Šd.
Vz Přesný.

Přesnesitelný = velmi shovívavý. P.
otec. Výb. II. 1198.

Přesnice. Bude jiesti p., azyma. Zlomek
strč. exodu 23. 15., List. fil. 1880. 131. Cf.
Křesno.

Přesničný den. ZN.

Přesnídati = po druhé snídati, Gabel-
frühstück haben. U Rychn. Vk.

Přesnídávka. U Rychn.. Vk., u Jelení.

Přesnobarevný, echtfärbig. Rk.

Přesnosť slohu, NA. 1. 28., měření, ma-
thematická, pokusu, ZČ., historická, Anth.,
mluvnická, jazyka, Mus., definice. Us. Pdl.

Přesný. Mkl. Etym. 263. P. chléb. VýB.
II. 1581., Ev. olom. exod., Rr. ruk. 217. P.
máslo (nepřevařené). Ve vých. Mor. Brt.
P. těsto (nekysané). V Podl. Brt. — P. =
čistý atd. P. vyměření, dělení, Mj., definice,
ZČ., pojem, Dch., pozorování, odpověď. Stč.

Přesouditi. Byl přesúzen (prohrál). Arch.
VII. 608. Bude-li věc přesouzena tak, že
jeden při vyhrá. NB. Tč. 42. — co. Kom.
LaB. 85. — co jak. Přesuzovati něco po
svém. Vj.

Prespanica, e, f. = přespanka. Slov.
Rr. Sb.

Přespanka nesmí na Slov. choditi si
v partě, ale s hlavou zavitou. Pokr. Pot.
I. 211.

Přespati co. Poněvadž život přespějí
(m.: přespí). Kom. L. 25. — se. Vz Za-
kvésti (dod ).

Přespělý. P. měď, übergar. Hř.

Přespěvý. P. miera. Vz Osepný (dod.).

Přespolák, a, m. = přespolní člověk.
U Kvasin.

Přespole Petr z Prahy. 1460. Vz Jir.
Ruk. II. 138.

Přespolení, n., Uiberschlichtung des
Holzes. Sl. les.

Přespoliti komu = ublížiti. Ehr. Mor.
Knrz.

Přespolní lidé, Bart., obyčej. Vš. 113.,
Cor. jur. IV. 3. 2. 435.

Přespolnice, e, f. = přespolní osoba.
Šf. III. 88.

Přespolník, a, m. = přespolný. Sš. —
P. = mužská bytosť patřící k polednici.
Jest bílý a obchází o polednách pole. Džl.

Přespončiti, überranken. Šm.

Přesrdečný synáček. Hr. ruk. 155.

Přesrucný. P. práce, Arbeit über den
Arm (bei der Schlägelarbeit). Hř.

Pressi-us, a, m. — P. Pavel (Přáza), dě-
kan, 1586. Vz Jir. Ruk. II. 138.—141.

Prest = prst. Sdl. Hr. VII. 17.

Přestálý, überstanden. P. zlo, nehoda,
Mus., trest, strach, Šmb., nebezpečenství,
boj. Us. J. Lpř.