449

Přestánek, nku, m. = přestání. Bez
p-nku. Šd.

Přestany, pl., dle Dolany, míst. jm. Pk.
Npj. 14.

Přestať, i, f. = přestání. A ty tlučeš
bez přestati. Hr. ruk. 89.

Přestati čím. Srdce tluk hrůzou pře-
stává. Čch. Bs. 139. — čeho. Přestaňte již
hanění toho. Pal. Rdh. I. 70. Aby hříchů
přestanouce k pokání přivedeni byli. Pož.

II. Aby té války přestal. Arch. VII. 301.
Pročež i my přestávající všech hádek o sku-
tečnosti tažení Odhinova obrátíme zření. Šf.
Strž. I. 161. Žádaje, aby těch záhub nad
ním přestali; Zdali by toho p. chtěl, z če-
hož by jemu nepoctivosť rozmnožiti se
mohla; Takových klevet aby přestal. Arch.

III. 60., VII. 48, VIII. 437. Chtěli jsme
toho p. na těch, kteří . . . Let. 305. Pře-
stanu chvály tvé; Řekl, že chce lichvy p.
Výb. II. 800., 970. — čeho kdy. I ve
středu v první po masopusřě nepřestanú
řemesla svého. Št. Kn. š. 171. — od čeho.
Nepřestane-li od svého haněni, já . . . Žer.
316. P. od škodných věcí. Bart. 173. (88.).
Nemaje úmyslu od nich (hříchů) p. Krnd.
57. Tak oněměl, že jest od božie chvály
přestal. Hus II. 321. Přestaň od žalosti své.
Výb. II. 479. Nemají-li práva (k tomu), aby
od toho p-li. Wtr. Obr. 143. —na čem oč.
Vz Přiřeknouti na koho co. O ty věci
přestali na p. Mikulášovi. NB. Tč. 151.
O kterúžto příhodu přestali sú mocně na
p. Jindř. Berkovi z Dubé. 1532. Mus. 1880.
496. — na čem. Na pouhé zmínce p. Us.
Pdl. Nejsem na tom přestávající (s tím
spokojen). Mor. Vck. Musím na nejpotřeb-
nějším p. Posp. Buď na tom přestáno. Krnd.
20. Dával mu 100 zl. a na 100 zl. přestali.
Us. Chtěl bych na nich p. NB. Tč. 151. Že
na 20 ranách přestáno býti mohlo, pravil.
Vrat. Na němž ten rod po meči přestal (vy-
mřel). Dač. II. 202. — na čem kde. Tento-
kráte při apoštolech na polovičatém pro-
středku přestáváli. Sš. Sk. 48. — na kom
čeho jak. Obě straně dobrovolně mocně
na nás toho jsú p-li. Arch. VIII. 564. —
v čem. V rozsúzenie poslednieho lánie
každá přestane výmluva. Hus II. 382. —
s inft. Když přestal mluviti všech svých
řečí. Výb. II. 496. To už přestává tak mlu-
viti. Us. Fč. Hřešiti nepřestává. Št. Kn. š. 4.

Přestáti co kde. Bojové přestáli v ní
(v zemi) veliké boje. Tk. é. 2.

Přestav, u, m = přestavení. Šd.

Přestava, vz Přeměstek.

Přestavčivosť, i, f. P. pramenů (vysý-
chání). Kod. Úv. 119.

Přestavení, anagramm (tvoření ze slov
slov nových přesmykováním jedné nebo ně-
kolika písmen). Ott. II. 231.

Přestavlky. Cf. Arch. VIII. 600. P. také
dvůr u Mnichova Hradiště.

Prestavovanky, pl., f., Neuwahl der
Beamten. Slov. Loos.

Přestěhovatel, e, m. = přestěhovalec.
Koll. St. 874.

Přestěr, u, m. Rumpál (čínský) má hří-
del do pole většího a do pole menšího p-ru.
S. N. VII. 810.

Přestěžiti, transferre. Gb. Cf. Mkl. Etym.
323. — se kam, transmigrare. Přestěž se
v horu. Ž. wit. 10. 2.

Prestierka, y, f. = prostírka, sázka
obilí Slov. Ssk.

Přěstolice, e, f, thronus. Ev. olom. 189.

Prestolný. P. čili trónná reč; p. mesto.
Vz Prestol. N. Hlsk. XIV. 218., Sokl. II. 2.

Přestoupací, transcendentalní. P. duch,
Dk. Aesth. 349., aesthetica. Dk.

Přestoupání, n. = interkalace. Stč. Zem.
128

Přestoupín, a, m. = Přistoupín. S. N.
XI. 74.

Přestoupiti co: ustavenie. Št. Kn. š.
91. — odkud kam. P. z ústavu na jiný
ústav, Us, z viery na jinou vieru. Rr Sb.
— na čem. Pakli bychom na čem p pili
nebo nedrželi. Výb. II. 401. — proti čemu.
Oni mnoho proti kompaktátóm p pují (jed-
nají) Arch. VIII. 325. — jak. Právo ať si
kdo v malém, ať ve velkém přestupuje.
Lpř. — P. = proniknonti. Vz Zalíčiti.

Přestožářiti, übermasten, ummasten. Šm.

Přestrájať se, vz Přestrojiti.

Přestranno = pohodlně. P. žíti. Laš.
Brt. D. 256.

Přestranný = prostranný, sehr geräu-
mig. Laš. Tč.

Přestranství, n. = prostranství. Laš.
Tč.

Přestrastný = velmi strastný. Lpř.

Přestrašek. Koll. III. 237.

Přestřelka, y, f., Schiessmaneuvre, n.
Abychom posádku dráždili p-kou a sílu její
zbádali Holeček.

Přestřikovati co. Čern., Lpř.

Přestříti co kam. Milostné tie zlaté
vlásky jedna na druhú prestiera. Slov. Sldč.
P-la se nad sbor Abironóv. Ž. kl. (327.).

Přestrkačný hoblík, Uberschiebhobel.
Šand. II. 88.

Přestrkování, n., der Schwebekampf,
v těloc. Rgl.

Přestrojiti se. Souhlásky se přestrojují.
Šf. III. 541. — se več. Souhláska ta v jinou
se p-la. Ndr. — se zač. Když chce djabel
svést, za anjela se přestrájá. Slez. Šd.

Přestrojování smysloplodné, sílojevné,
ústrojné, kterým se význam slova více méné
mění: zučeti, hučeti, hlučeti, hrčeti, srčeti.
Vz Šf. III. 460. P. zvukoplodné. tvarodatné
(fonetické, plastické), jímž se význam slova
nemění, nýbrž pouze zvuk jiný výraz do-
stává: kavka — čavka, chramost—šramot.
Ib. III. 461. Cf. Obměkčování, Rozlišování,
Směžďování, Spodoba.

Přestromiti, in einen Baum verwandeln.
Šm.

Přestrouhati. Strouhal, strouhal, až pře-
strouhal. Lpř.

Přestup, smilax. Cf. Rstp. 1564., Mllr.
99. — P., praevaricatio. Ž. kl. (327.).

Přestupeček, čku, m. = malý přestupek.
Kos.

Přestupáč, e, m. Jeden obr hodil do
řeky kámen p., aby ji mohl přestoupiti.
Sdl. Hr. VII. 83.

Přestupitel. 1647. Mus. 1880. 162., Sš.
II. 28.