450

Přestupnička, rostl. Cf. Rstp. 1557.

Přestupník, a, m. Krnd. 16. P. práva,
Výb. II. 1321., přikázání. Hus I. 69.

Přestupnosklonný. P-ná, heteroclita :
dite, dítěte, pl. děti. Nz.

Přestupný lístek na dráze, Umsteigkarte.
Us. Pdl. Vz Přesedací (dod.). — P. = trans-
cendentní. Dk. Děj. fil. 14. — P. = přestu-
pitelný. Prohlubina orlu p-ná. Kká K sl. j.
116.

Přesun, u, m. = přesunutí. Vz List. fil.
1885. 437.

Přesunouti, vz Přesouvati.

Přesunutí, n., die Verrückung, Verschie-
bung. Dch.

Přesurčenosť, i, f. Dk. Poet. 531.

Přesušiti. U všech Slováků panuje to
domnění, že se jednou v roce jmenovitě
v tu noc před vstoupením páně peníze pře-
soušejí. Koll. Zp. I. 433. Cf. Zodrhati. —
Přesúšať sa = přesmraďovať sa (dod.). Mor.

Přesúška, y, f. = přesoušení. Šd.

Přesuvák, u, m., Uiberschubrohr, n. J.
Krost.

Přesuzovací kommisse, Superarbitri-
rungscommission. Neč.

Přesuzovač pták. Vz Brm. II. 2. 210.

Přesuzování, n., das Beklatschen. Výb.
II. 143b., BR. II. 31. a.

Přesvatý P. božie tělo. Výb. II. 36.

Přesvědčení náboženské, politické. Us.
Pdl.

Přesvědčenosť, vz za: Přešustn outi.

Přesvědčený. Tomu jsem p-ná (= zku-
šená toho). Mor. Brt. D.

Přesvědčilosť, i, f., Uiberzeugung. Hlá-
sání evangelia dálo se s velikou silou a
p-stí se strany Pavla a druhů jeho. Sš. II.
239.

Přesvědčiti se o čem jak: na vlastní
oči Sá.

Přesvědčivosť, die Uiberzeugungskraft.
P. důkazu. Dk.

Přesvědčivý, Uiberzeugungs-, überzeu-
gend. Vch. Ar. 53. P. mluva, přirozenosť,
Mus., síla, Hlv., důkaz, Dk., Stč., důvod,
Stč., moc, Sš., slova. Dch.

Přesvědčovavě, überzeugend. P. něco
mluviti. Ntr. VI. 327.

Přesveřepý, vz Sveřepý. P. klajíř Dio-
medes, uy^iog al/^rp:}^ (divy kopinník).Vký.

Přesvětlúcie = přesvětlý. P. hvězda.
Výb. II. 25.

Přesvidlo, a, n. = moučné škubánky
s novými brambory. V Čásl. Kšá.

Presviečka, y, f. = přesvědčka, přesvěd-
čení. Slov. Dbš. Sl. pov. VI. 76.

Přesycený roztok. Rm., Šf. Ruk. 118.

Přesýchání slámy. NA. IV. 81.

Přesyp. Přespy, přesypy, Dünen, Sand-
hügel am Meere. Nz. P. sněhové, Schnee-
dunen. Nz.

Přesypák, u, m., Getreidesack, m. Laš.
Wrch.

Přesypati co. Chrápal, jakoby někdo
ořechy presýpal. Us.

Přesytě, übersatt. Lpř. P. tři měřice (tak
měřiti, že zbývají). Mor. Rgl.

Přešedlý vlas = drobet šedivý. Nrd. Ml.
98.

Přešek, ška, m., os. jm., vz Předeslav.
Mus. 1889. 161., Arch. III. 61., Pal. Rdh. I.
124.

Přešibaný. P. šelma, grosser Schalk.
Slov. Rr. Sb.

Přešibať, schicklich machen. Slov. Ssk.

Přešibřinkovati = šukati, neužitečnou
práci konati. Val. Vck.

Přešin, u, m. = přešinutí. Šd.

Přešinouti co odkud kam. Řeč z vý-
chodní do západní třídy se p-la. Šf. Strž.
II. 638. — Frč., Dk. Děj. f. nej. 20. — se
jak. P. se podél přímky. S. N. I. 13.

Přešinutí těžiska zemského. Stč. Zem.
537.

Přeskaredý = velmi škaredý. Výb. I.
350.

Přeškeřák, a, na. = posměvač. Na mor.
Slov. Mtl.

Přeškéřati se = posmívati se. Na mor.
Slov. Mtl.

Přeškobrtnouti v řeči = špatně něco
vysloviti. Č. T. Tkč.

Preškoda mého manžela, že jsem ho
smutná pozbyla. Er. P. 317. Ej p. tej karvi
(krve) červenej. Koll. Zp. I. 43.

Přeškoliti strom = ze školky do sadu
přesaditi. Vchř. Vz násl.

Přeškolkovati rostlinu = do jiné školky
dáti, überschulen. Sl. les.

Přeškrkati zápis (= přeskrtati). Arch.
IV. 367.

Přeškrnóť = přiskřípnouti. P-nol si
roko. Mor. Neor.

Přeškvařiti koho nač: na Poláka. Kos.

Přešlakovati, aufspüren. Šm.

Přešlý čím: věkem. Us. Vk.

Prešmarovati = přejíti, přeběhnouti.
Val. Vck.

Přešmatati = přehmatati. Us.

Přešmátrati = přešmatati. — co. Na
již. Mor. Šd.

Přešoupka, y, f., Umschalter, m. Vz
Šoupka. Dch.

Přešpaludati, vz Špaludati. Val. Vck.

Přešpárati, vz Špárati.

Přešpatiti, il, ěn, ění, verschlechtern.
Pěkné slovo v horší p. Kos.

Přešplíchati. Vodou přes střechu pře-
šplíchnouti. Brt.

Přešroubovák, u, m., das Langgewinde
bei der Gasbeleuchtung. Šp.

Přeští, n. = přejití. O. p. jordanském
(Jordana). Kruml. 29. a.

Přeštice. Cf. Arch. VIII. 502., VII. 717.
P. vítaly biskupa, když po prvé k nim při-
jížděl, nápisem: Raduj se, biskupe, uvidíš
P-ce! Sbtk. Krat. h 92.

Přeštický Mart. 1634. Jg. H. 1. 614., Jir.
Ruk. II. 141.

Přeštipce, pl., m. = kleštičky. P. na
ječmen. KP. V. 223.

Pŕešťovice, dle Budějovice, Prestiowitz,
ves u Strakonic.

Přeštvati, überhetzen. P. psy. Šp.

Preštverať sa = čtvermo přelézti. P. sa
pres vrchy. Dbš. Sl. pov. I. 61.

Přešustnouti něco přes plot, hinüber-
schleudern. Mor. Tč.