451

Přešvachtati, vz Švachtati. Nrd.

Přešvih = přeměna z výšvihu do vý-
švihu. Rgl. Bod p-hem, der Wurfstoss. Čsk.

Přeta.Vsěm králěm vzdávaje přetu. Alx.
V. 516. (HP 13.). V Egypt (jdě)te, nejsúc
v přetě; (Ježíš) v Egyp (t byl) všel pro
přetu. 14. stol. Mus. 1855. 123. Cf. Jagic.
Archiv. XI. 137.

Přetáčení vina do láhví. Us. Pdl.

Přetáhnouti co: vodu, destilliren. Nz
lk. - koho jak. Leč by onoho přieliš
přetáhl. Št. Kn. š. 154. — čím. Kůň tak
jízdou přetáhne, že až zcepení. Drsk. —
co kde. Vytiahne šabľu a pretiahne si ju
po ocieľke. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 517. —
se. Kouř se p-hl. Posp.

Přetahovačky, pl., f. = ševcovské kleště,
Falzzange, f. Matj. 104.

Přetahování, die Destillation. Kv. Vz
Přetáhnouti.

Přetajenmý, sehr geheimnissvoll. Kká.,
Kyt.

Přetak, susuro. 15. stol.

Přetakový, wohl ein solcher. Šm.

Přetancovati. Krčmy nepřetancuješ. Us.
Brt.

Preťažiť = přetížiti.— co čím. Forman
jedným vajcom preťažie náklad. Slov. Rr.
MBš.

Přetéci. — abs. Jeho hrneček snadno
přetéká (snadno se rozhněvá). Us.

Přetěhotniti, überschwängern. Rk.

Pretěk. Roste s nimi na pretěk = o zá-
vod. Němc. IV. 408. Jurko šil o pretěky,
um die Wette. Phľd. IV. 348. — Chlpk.
Sp. 208.

Přetékací kohoutek, Uiberlaufhahn, m.

Přetekač, e, m. = železný hřebík u pluhu,
jímž se pluh více nebo méně hluboko pou-
ští Na Hané. Bkř. Vz Přetykač.

Přetekavý, gern übersprudelnd.

Přetelegrafovati něco na křížové sta-
nici Us. Jdr. exc.

Přetělení, přetělování, n. P. se duše
(v náboženství brahminském), die Seelen-
wanderung. J. Lpř.

Přetemný = velmi temný. Us. Pdl.

Přetenělý, přeteněný, überfein. Nz.

Přeteněnosť, i, f., Uiberverfeinerung. Nz.

Přetenice, dle Budějovice, Přetenitz, ves
u Vimberka.

Přetepati. Jest-li tvých dvanáct mého
jednoho pretepá. Výb. II. 42.

Preti = proti. Šf. III 501.

Přetichnúti, silere. Ž. kl. (327.).

Přetíky. Na p-ky = na honěnou (dětská
hra). Na Slov.

Přetin, u, m. = přetinek, přetnutí, pře-
sek. Slov. Phľd. VIII. 172.

Přetín, a, m., ves u Přeštic.

Přetiskař, e, m. P. na barvotisk v ka-
menotiskárně.

Přetisnúť = přinutiti. Slov. ZObz. XXIV.
245.

Přetišiti se. Přetišuje se déšť, lässt nach.
Us. Rgl.

Přetlachati, vz Přetlampati. Šm.

Přetlak =přílišný tlak, Uiberdruck, m.
Šp. P. páry. gmr. 4. — ZČ. I. 492. — P.
v tělocv., das Belegen. Čsk.

Pretlík Ben. Jos., křížovník. 1744. Jg.
H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 141.

Přetlouci co: dům, everrere. Vz Potáč
(dod.). Nejsem nyní na tom, aby biskupy
a život kněžský přetlúkala. Jel. Enc. m.
70 Másla nepřetlučeš. Us. Brt.

Přetmavý, sehr dunkel. Us.

Přetnouti. — kde. Dráha silnici na dvou

místech p-ná. Us. Oblouky ty se v bodu d

přetínají. Us. Pdl. — co odkud čím. Tan-

dariáš jej mečem přieta. Tand. 173. b. P.

oblouk z bodu d obloukem jiným. Us. Pdl.

— se čím jak. Tětivou p ná se kruh na
dvě úseče. Jd. Geom. I. 18.

Preto = proto. Slov. Němc. VII. 23.,
Ssk.

Přetočený, vz Přetočiti. P. šroub.

Přetočiti kde. Když nemlátili, přetáčeli
na sýpce. Us. Rais.

Přetopený, überheitzt. P. síň. Us. Vz
Přetopiti.

Přetrapný = velmi trapný. Us.

Přetřas, u, m. = přetřes. Mor. Šd.

Přetřásti. Sněm to p-sal, aby toliko ne-
přišlo ku předu. Let. 405.

Přetráviti koho v čem. Št. Kn. š. 163.
15.

Pretravný, verdaulich. Loos.

Přetřepati. V šaškách přetřepávám, ver-
spotte in Possen. Lpř.

Přetřepávačství, n., die Splitterrichterei.
Athen. 1887. 203.

Přetřesný, discutirbar. Nz.

Přetrh. Bez p-hu pracovati. Dk. Dělá
do p-hu, o p. Us. Brt. Bez p-hu někam se
vrátiti. Koll. St. 766.

Přetrhděl, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89.

Přetrhdílo, a, m. U Kr. Hrad. Kšť. Vz
předcház.

Přetrhel, hle, f. To je (staré) od Mans-
feldů na přetrhli (hodně stará věc). Slez.
VSlez. I. 10.

Přetrhlosť, i, f., Unterbrechung, f. Bern.

Přetrhnouti co: elektrický proud. Mj.

— co komu: žití niť. Vrch. Niť hovoru
se jí nikdy nepřetrhla. Šml. — co čím:
tahem. Kk. Fys. 40. — kudy. P. lesem,
přes les (přejíti). Pal. — se. Ocet se p-hl
(zkazil). U N. Kdýně. Rgl.

Přetrhnutý. Chodi jako p. (neúpravně).
Us. Rgl.

Přetrhovač, e, m., der Zerreisser, Unter-
brecher. Bern. Vz Protrhovač

Přetrhovaný rythmus. Dk. Poet. 290.

Přetříbiti něco pozornou myslí. Šf. III.
301. (Strž. 1. 288.).

Pretriezveť = vystřízlivěti. Slov. Šd.

Přetříti co komu: oči (= vytříti mu
zrak). Rr. Sb. — se kudy. Tudy sotva
had se přetře. Neč.

Přetrousiti, überstreuen. Šm.

Přetrpěný. P. bolesť. Us. Pdl.

Přetrpěti co: muka, smrť, křivdu, žá-
dosť. Št. Kn. š. 76., 80., 110. — co kde
proč. Bídy, kteréž jsem v světě pro tebe
p-pěl. Pož. 68.

Přetrumfnouti co = trumfem přebiti.

— koho, überbieten. Us. Pdl.
Přetrvati. Kdo vytrvá, přetrvá. Exc.
Přetrž, e, f. = míst. jm. u Hulína. Pk.



	451

	Přešvachtati, vz Švachtati. Nrd. Přešvih = přeměna z výšvihu do vý- švihu. Rgl. Bod p-hem, der Wurfstoss. Čsk. Přeta.Vsěm králěm vzdávaje přetu. Alx. V. 516. (HP 13.). V Egypt (jdě)te, nejsúc v přetě; (Ježíš) v Egyp (t byl) všel pro přetu. 14. stol. Mus. 1855. 123. Cf. Jagic. Archiv. XI. 137. Přetáčení vina do láhví. Us. Pdl. Přetáhnouti co: vodu, destilliren. Nz lk. - koho jak. Leč by onoho přieliš přetáhl. Št. Kn. š. 154. — čím. Kůň tak jízdou přetáhne, že až zcepení. Drsk. — co kde. Vytiahne šabľu a pretiahne si ju po ocieľke. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 517. — se. Kouř se p-hl. Posp. Přetahovačky, pl., f. = ševcovské kleště, Falzzange, f. Matj. 104. Přetahování, die Destillation. Kv. Vz Přetáhnouti. Přetajenmý, sehr geheimnissvoll. Kká., Kyt. Přetak, susuro. 15. stol. Přetakový, wohl ein solcher. Šm. Přetancovati. Krčmy nepřetancuješ. Us. Brt. Preťažiť = přetížiti.— co čím. Forman jedným vajcom preťažie náklad. Slov. Rr. MBš. Přetéci. — abs. Jeho hrneček snadno přetéká (snadno se rozhněvá). Us. Přetěhotniti, überschwängern. Rk. Pretěk. Roste s nimi na pretěk = o zá- vod. Němc. IV. 408. Jurko šil o pretěky, um die Wette. Phľd. IV. 348. — Chlpk. Sp. 208. Přetékací kohoutek, Uiberlaufhahn, m. Přetekač, e, m. = železný hřebík u pluhu, jímž se pluh více nebo méně hluboko pou- ští Na Hané. Bkř. Vz Přetykač. Přetekavý, gern übersprudelnd. Přetelegrafovati něco na křížové sta- nici Us. Jdr. exc. Přetělení, přetělování, n. P. se duše (v náboženství brahminském), die Seelen- wanderung. J. Lpř. Přetemný = velmi temný. Us. Pdl. Přetenělý, přeteněný, überfein. Nz. Přeteněnosť, i, f., Uiberverfeinerung. Nz. Přetenice, dle Budějovice, Přetenitz, ves u Vimberka. Přetepati. Jest-li tvých dvanáct mého jednoho pretepá. Výb. II. 42. Preti = proti. Šf. III 501. Přetichnúti, silere. Ž. kl. (327.). Přetíky. Na p-ky = na honěnou (dětská hra). Na Slov. Přetin, u, m. = přetinek, přetnutí, pře- sek. Slov. Phľd. VIII. 172. Přetín, a, m., ves u Přeštic. Přetiskař, e, m. P. na barvotisk v ka- menotiskárně. Přetisnúť = přinutiti. Slov. ZObz. XXIV. 245. Přetišiti se. Přetišuje se déšť, lässt nach. Us. Rgl. Přetlachati, vz Přetlampati. Šm. Přetlak =přílišný tlak, Uiberdruck, m. Šp. P. páry. gmr. 4. — ZČ. I. 492. — P. v tělocv., das Belegen. Čsk.	Pretlík Ben. Jos., křížovník. 1744. Jg. H. 1. 614., Jir. Ruk. II. 141. Přetlouci co: dům, everrere. Vz Potáč (dod.). Nejsem nyní na tom, aby biskupy a život kněžský přetlúkala. Jel. Enc. m. 70 Másla nepřetlučeš. Us. Brt. Přetmavý, sehr dunkel. Us. Přetnouti. — kde. Dráha silnici na dvou místech p-ná. Us. Oblouky ty se v bodu d přetínají. Us. Pdl. — co odkud čím. Tan- dariáš jej mečem přieta. Tand. 173. b. P. oblouk z bodu d obloukem jiným. Us. Pdl. — se čím jak. Tětivou p ná se kruh na dvě úseče. Jd. Geom. I. 18. Preto = proto. Slov. Němc. VII. 23., Ssk. Přetočený, vz Přetočiti. P. šroub. Přetočiti kde. Když nemlátili, přetáčeli na sýpce. Us. Rais. Přetopený, überheitzt. P. síň. Us. Vz Přetopiti. Přetrapný = velmi trapný. Us. Přetřas, u, m. = přetřes. Mor. Šd. Přetřásti. Sněm to p-sal, aby toliko ne- přišlo ku předu. Let. 405. Přetráviti koho v čem. Št. Kn. š. 163. 15. Pretravný, verdaulich. Loos. Přetřepati. V šaškách přetřepávám, ver- spotte in Possen. Lpř. Přetřepávačství, n., die Splitterrichterei. Athen. 1887. 203. Přetřesný, discutirbar. Nz. Přetrh. Bez p-hu pracovati. Dk. Dělá do p-hu, o p. Us. Brt. Bez p-hu někam se vrátiti. Koll. St. 766. Přetrhděl, a, m., os. jm. Wtr. Obr. 89. Přetrhdílo, a, m. U Kr. Hrad. Kšť. Vz předcház. Přetrhel, hle, f. To je (staré) od Mans- feldů na přetrhli (hodně stará věc). Slez. VSlez. I. 10. Přetrhlosť, i, f., Unterbrechung, f. Bern. Přetrhnouti co: elektrický proud. Mj. — co komu: žití niť. Vrch. Niť hovoru se jí nikdy nepřetrhla. Šml. — co čím: tahem. Kk. Fys. 40. — kudy. P. lesem, přes les (přejíti). Pal. — se. Ocet se p-hl (zkazil). U N. Kdýně. Rgl. Přetrhnutý. Chodi jako p. (neúpravně). Us. Rgl. Přetrhovač, e, m., der Zerreisser, Unter- brecher. Bern. Vz Protrhovač Přetrhovaný rythmus. Dk. Poet. 290. Přetříbiti něco pozornou myslí. Šf. III. 301. (Strž. 1. 288.). Pretriezveť = vystřízlivěti. Slov. Šd. Přetříti co komu: oči (= vytříti mu zrak). Rr. Sb. — se kudy. Tudy sotva had se přetře. Neč. Přetrousiti, überstreuen. Šm. Přetrpěný. P. bolesť. Us. Pdl. Přetrpěti co: muka, smrť, křivdu, žá- dosť. Št. Kn. š. 76., 80., 110. — co kde proč. Bídy, kteréž jsem v světě pro tebe p-pěl. Pož. 68. Přetrumfnouti co = trumfem přebiti. — koho, überbieten. Us. Pdl. Přetrvati. Kdo vytrvá, přetrvá. Exc. Přetrž, e, f. = míst. jm. u Hulína. Pk.