452

Přetrženec, nce, m. P-ženci převzdívka
sousedům kyjovským dávaná, kteří krojem
i nářečím ani Slovaky ani Hanáky nejsou.
Vz Brt. v Osv. 1884. 30.

Přetržení oblakov = průtrž. LObz. XVI.
211.

Přetržený. Pobřeží na mnohých místech
příčnými výběžky hornatiny p-né. J. Lpř.

Přetržitosť, i, f., die Abgebrochenheit.
Kzl. 19., ZČ. III. 86.

Přetržitý. P. funkce, Stč., horstvo, J.
Lpř., řada zubů, Osv., rýmy, veličina, Dk.,
křivka, Jrl., čára. Tš. Mlýn na vodě p-té.
Kzl. 104.

Přetržka. Oprav přetřžka v: přetržka.
Stroj pracuje s p-kou. NA. IV. 209. Mluvil
s p-kami (nesouvisle). Šml. By jeho (těla
božieho) duchovně bez přetržky požívali.
Hus III. 174.

Přetržník, u, m. = nátržník, mochna
lesní, potentilla silvestris, Fingerkraut, n.
Vz Rstp. 501.

Přetúkati = přetékati. Dolu p-ká po-
tůček. Pk. exc.

Přetvar. P-ry rostlin. Kv. 1888. Po světě
boj je všude a bez mrtvol zde nejsou p-ry.
Nrd.

Přetvářčivosť, i, f., die Verstellungs-
kunst. P. diplomatův. Kv. 1880.

Přetvářivý, verstellerisch. Rk.

Přetvářka. Cf. Mkl. Etym. 366.

Přetvářniti se več, uniformem. V Krista
podobenství se p. Ev. olom. 81.

Přetvarování = přetváření, metaplas-
mus. Nz.

Přetvor = přetvořená věc. Šf. 111. 544.,
204. P. hlásky. Šf. 111. 205.

Přetvora. Při bohu Višnu v jeho šesté
p-ře nalezá se hovado. Koll. St. 26.

Přetvorba, y, f. = přetvoření. Hrvát. Šd.

Přetvorek, rku, m. = přetvor, přetvo-
řený tvar. Šf. III. 630.

Přetvořenství, n., Transformismus. Dch.

Přetvořivosť, i, f., metabolia, Nz., lk.,
Metaplasia.

Přetvorný. P. jména, tikxu.nla.aw, když
k jednomu z několika kmenů nominativ
schází. Vz Ndr. §. 191.

Přetvořování či transformace průmětův.
Jrl. 86., NA. V. 60. P. = proměna souhlá-
sek: honím = ženu. Šf. III. 460.

Přetvrdý kde. Kto jest p-dý na súdě.
Výb. I. 344.

Přetykač elektrodynamického stroje, Um-
schalter, m., Dch. Cí. Přetekač (dod.).

Přetyňování, n. = přehrazování, das
Fachwerk. Nz.

Přetyňovati, vz Přetýniti.

Přetýrati koho, übermüden. Dch.

Přeučenosť, i, f., grosse Gelehrsamkeit.
Dk. Aesth. 626.

Přeučiti koho. Krnd. 205.

Preukázať = proukázati. Slov. Obr. Ps.,
Koll. Zp. I. 185.

Preúmať = umem rozsuzovati, uvažovati.
— o čem. Dosial Slováci málo p-li o sebe
a o svete svojom. DŠk. II. 123.

Přeuměle, sehr künstlich. Vrch.

Přeumělkovaný, verkünstelt. Nz. P.
vkus. Dk. Aesth. 101.

Přeumělkovati, verkünsteln. Nz., Ssk.

Přeurčiti. Dk. Poet. 519. Máme více
rovnic než neznámých; tím jsou neznámé
obecně přeurčeny. Zh. 29.

Přeúrodný, sehr fruchtbar. J. Lpř. a j.

Přeútlovaný. P. útlosť. Dk. Aesth. 338.

Přeútlý = velmi utlý.

Přeúzký = velmi úzký, sehr eng. Us.

Přeužitečný, sehr nützlich. Št. Kn. š.
51.

Převada. Alx. V. v. 288. (HP. 88.)

Převáděcí závit, Čerm., kolečko, talíř,
NA.IV. 35., 36., průtok. KP. V. 180.

Převáděč, e, m. = přístroj, jímž lze pře-
váděti šroubení z vnitřních závitů na ma-
tiční a naopak. Jdr. exc.

Převádění ok na líc, na rub, od levé
strany k pravé, s přednitkou. Šk. žen. pr.
P. starých měr a váh na nové a naopak.
Us. Pdl. P. statků. Kzl. P. veličin ze sou-
stavy terrestrické do absolutní; P. světla
z předmětu na oko. ZČ. I. 279., III. 1.

Převaha moralní, numerická. Osv. Kraj
p-hou průmyslný. Dch. Pohybujeme-li na
padostroji hmotu M p-hou q. ZČ. I. 255.

Převal = prohyb hory. Vz Prohyb. —
Včka. III. 124.

Převalený. Nemám p-né (roboty; nejsem
prací přetížen). Slez. Šd.

1. Převáleti. Nežli všecko kresťanstvo
převáléme. Výb. II. 436.

Převaliti co čím. Myslí, že svú hubú
p-lí všecko. Mor. Vck. — se kdy. Za 50
roků se mnoho p-lí (změní). Laš. Brt. D.
255.

Převařovati, vz Převařiti.

Převaz. Bůh to dobře nedělá. Nám bere
děti a takovou žebrotu (sirotky) nechává
na světě nám na krku a na převaz. V již.
Čech. Jos. Beneš. — P., Bundtram.

Převázka. Štětové stěny sestávají z fošen
spojených p-kami. Zpr. arch. XI. 2. 16.

Převazovati, vz Převázati.

Převažek, žku, m. = vývažek, Uiberge-
wicht, n. Nz.

Převážení = odvaha, audacia. Hr. ruk.
M. 783. — P. = vrchol u Strašic u Miro-
šova. Krč. (Kv. 1884. 439.).

Převážiti se čeho. Jenž se svých živo-
tôv p-li (odvážili). Arn. 2098.

Převážky, pl., f. = těžší plevy. Mly-
nářsky. Rgl.

Převážný. Kdo má nepřátely za mouchy,
jest p. Výb. II. 727., Krnd. 211. Vz Straš-
livý (dod.). P. = odhodlaný, in utrumque
paratus. Alx. — P., überwiegend. P. počet.
Tš. P. většina učencův. Osv. 1886. Město
p-nou většinou české. Us. Pdl.

Převděčný. Tožť čas p-ný přišel nad
hříšnými se smilovati. Krist. 1. b.

Převdušení, n., die Metempsychose. Msr.
178.

Prevě nezeli svět bieše. Ev.

Převedení. Cf. Vš. 464., 179. P. činné
věty v trpnou. Mus. 1880. 328.

Převedený. P. či redukovaná délka ky-
vadla fysického. ZČ. I. 137., SP. II. 80.,
NA. V. 156. Provaz přes kladku p-ný. ZČ.
I. 263. — P. Tys nepřevedený = nedáš si
říci. Na mor. Slov. Vck.