454

Prevoniávať = vůni vydávati, duften.
Slov. Pohanka príjemno p-vala. Phľd. VII.
232.

Převonný, sehr duftend. P. květ. Krist.
1. b.

Převor. Cf. Mkl. Etym. 263. — P., os.
jm. Vck.

Prevora. Arch. VII. 611.

Převořiště. Arch. VIII. 559.

Převorka, y, f., die Oberin. Vz Pře-
voryše (dod.), Převora.

Převorství neb děkanství. Hus III. 235.

Převoryše, e, f. = převorka. Vz Pře-
vora. Arch. VII. 609 , 612. a j. tam.

Převozka, y, f., Förderung, f., v horn.
Hř. P. řetězová, Ketten-. Hř.

Převozna, y, f., das Fährhaus. Dch.

Převozník. Sv. ruk. 270.

Převoznosť, i, f., Transportabilität, f.
Sp.

Převozný. P. plavba, Trajectschiffahrt.
Dch., cena, Pdl., stříkačka, Khl. 3, věci,
Lpř., prodej čaje (s převozným parním ko-
tlem a výčepem pouličním). Stat. př. kn.
1877. 38.

Převozovací kružidlo, Uibertragungs-.
NA. V. 112.

Převráceně koho milovati. Št. Kn. š. 2.

Převrácený, verkehrt. P. obraz, Mj.,
hodnota, ZČ., jednání, Dk, mínění. Lpř.
P. řeč (v níž každé slovo od zadu se pře-
vracuje: oc mat = co tam ? Vz Km. 1886.
801. P. človek = inú vieru prijavší. Slov.
Rr. Sb. — P. = špatný a p. P. vkus. Tf.,
žádosť, milosť. Št. Kn. š. 122., 128.

Převracování menšence s menšitelem.
Šim. 20.

Převrat politický, Sbn., kůry zemské.
Stč. Zem. 685. V mé mysli stal se úplný
p. Koll. St. IX. — P. v hud. Polohy spod-
ního hlasu slují přelohy či převraty. Zv.
Př. kn. II. 8. — P. = prohyb hřebenu hor-
ského, sedlo, Sattel, m. Val. Vck.

Převratek. Alx. V. v. 1781. (HP. 43.).

Převrátiti, vz Měniti (o synonym.), Mus.
1845. 546 — co: řád. 1512. Mus. — co
jak: z vrub na líc. Lpř. Sl. 1. 66. — co
proč Pro dary a sve užitky spravedlnosť
p. Vš. 390. — co kde: listy v knize. Us.
Té.

Převratka, y, f. = převratek. Buď po-
slušen otce i matky, ač chceš zbýti zlé
převratky. Ezp. 1396.

Převratný bod = převratník, 1. Stč.
Dif. 189.

Prevraviti = přehovořiti, promluviti. Slov.
Pôjdme do toho hostinca, p-vím, napiť sa
vínca. Orl. III. 171.

Převrci. — abs. Bod přechodu nezřídka
příčinou bývá, že zpěváci p-nou. Zv. př.
kn. II. 21. — co. A tak Sovka převrhl
kozelec a co prve velebil, to potupil. Let.
325. Sám to převrz (uvaž), mohl-liby tolik
zbožie mieti. Kšch. 9. Aby knihy mé mistr
Rokycana převrhl (přečetl). Výb. II. 362.
Tak jsem to převrhl (rozvrhl), že na týden
dostane se jim (žoldnéřům) 270 kop. Arch.
VII. 292. Chce mi se p. ta sladká slova
(o nich přemýšleti). Št. Kn. š. 287. 8. —
co s čím. Voda velká byla a s prámem je

p-hla. Dač. I. 155. — kde. Když to na
svej mysli prevržeš (uvážíš). Výb. I. 293.,
297. — co kde kdy. Život svůj každý
deň aspoň kratičce převrz v mysli své. Hus
III. 121. — co o čem. Myšlenie svá pilně
rozvažte, o všech věcech srdce svá převrzte,
již-li proti nižádnému nenávisti nižádné ne-
máte. Hus II. 382. — se. Štěstí náhle se
p-hlo. Šbm. — se več. Skromnosť p-hla
se v přepych. KP. Poměr přátelský se p-hl
v nepřátelsky. Šmb. Žalosť její p-hla se
v úsměv. Hlk. Sebecit může se p. v domý-
šlivosť. Dk.

Převrhlík, a, m. = převrhlec. Dch.

Převřískati koho, überschreien.

Prevrlý = nevrlý. Slov. Ssk.

Prevroucnosť, i, f., sehr grosse Innig-
keit.

Převroucný, sehr innig.

Převršiti, převršovati to, co předchůd-
cové byli vytvořili. Tš. Laok. 45.

Převrtlík, a, m. = zmetek, Abart, f. Šm.

Převrtnouti, umstürzen. Když se (dobré)
p-tne, ten se ovšem také p-ne, ktož na něm
stojí. Št. Kn. š. 22.

Převtělování, n., metemsomatosa. Mlč.
46.

Převůrka. Brambory na p-ku sázeti.
Vz Mochanice.

Převysoko, sehr hoch. Čch., Ž. kl.

Převýšený oblouk mostní (který má po-
dobu půl ellipsy). NA. IV. 230.

Převýšiti co. Převyšoval celý zástup.
Posp. — se čím. Sám se tím p-šil, že . .,
übertraf sich. Pal. Rdh. I. 218. — koho
v Čem. V rozumu i umění je p-šil. Pass.
mus. 466.

Převýznamný, sehr bedeutungsvoll., P.
věc. Kká. Td. 327.

Převzatek, tku, m. die Uibernahme; das
Uibernommene. Přenůška jest p. cizího
jména buď s rodu na druh, nebo . . . Vch.
Ar. 40.

Převzděti. Cf. Vzděti. — komu. Čechové
těm grošům převzděli Zmrzlíci. Dač. I. 7.
Jemuž (městu) Zara přezděli. Šf. Strž. I.
312. A přezděli mu jméno Ludvík. Let.
277 Ale ktož káže, aby kněžie nesmilnili,
tomu ihned převzdějí hánce. Hus II. 174,

Převžalostný. P. doba. Výb. 1. 363.

Prevždy = pro vždy. By se ti falešnej
p. zle ďálo. Koll. Zp. II. 265.

Přezabělina, y, f., Verkühlung, f. Las.
Tč.

Prezábnúť = prozábnouti. Slov. Bern.

Přezahrdničiti = pozahrdničiti. Slov.
Všetku kvetnu (květenu) světa chceť p.
Ev. šk. I. 152.

Přezáchvatný = velmi záchvatný. Tš.

Přezajímavý = velmi zajímavý. Mus.

Přezámek. Pod vodou p., všecko je
v něm jasno. VSlz. I. 35.

Přezářiti co. Stč. Zem. 236., 201.

Přezbrojení, n., die Umrüstung. Dch.

Přezbrojiti vojsko, umrüsten.

Přezdění. Šf. Strž. II. 103.

Přezděti, vz Převzděti.

Přezděv. Cf. Salát, Sedlák, Smrděnka,
Kurvička, Složpytel, Jagićův Archiv f. slav.
Philologie XII. 47. nn., Wtr. Obr. 78. nn.