455

Přezeň = přes něj. Nejeď mi p. Sš. P.
207.

Přezeračka, y, f. = přezíračka, obhlídka,
die Umschau. Slov. Čkžk. XIII. 1.

Přezimiště, ě, n., Knospendecke, f. Vz
Rst 475.

Přezimování rostlin. Vz Kram. Slov.

Přezimovaný; -án, a, o, über den Winter
gehalten. P. rostliny. Dlj.

Přezimovati co kde: květiny pod sklem.
Dlj. 32.

Přezka. List. fil. XIV. 191.

Přezkoumání, n., die Uiberprüfung. P.
účtů. Us.

Přezkoumati, überprüfen. — co: parní
kotel, Šmr. 41., účty. Us. Pdl.

Přezkoušení, n., die Uiberprüfung. Lpř.,
Hrm. 54.

Přezkoušený; -en, a, o, überprüft. P.
žák, účty. Us. Pdl.

Přezkoušeti, überprüfen. — koho, co:
žáka, kotel. Us. Pdl.

Přezlatiti, übergolden. — co. Výb. I.
795. — P. = nad zlato vychvalovati. Sv.
ruk. Al. 173.

Přezle, sehr schlimm. P. stojíš. 1468.

Přezletice, dle Budějovice, Předletitz,
ves u Brandýsa nad Lab.

Přezlezký, ého m., os. jm. Arch. VII.
503.

Přezlíti. Však sě se mnú nepřezlíte. Hr.
ruk. 73.

Přezmilelý, sehr lieb. P. syn. Hr. ruk.
159. — Sv. ruk. SR. 646., 760.

Přezmilutkný, sehr lieb. P. syn. Bož.
umuč. v. 215.

Přezmouti se čím: větrem (polámati,
překroutiti se). Č. T. Tkč.

Přeznačiti. — co nač. Všechny aesthe-
tické formy p-li jsme na ideje praktické.
Dk. Aesth. 478.

Preznati. Od Němců přeznán byl. Koll.
III. 65.

Přeźobnouť = přezábnonti. Laš. Tč.

Přezočivě = uhrančivě. Slov. Němc. VII.
147., I. 134.

Přezočivec, vce, m. = nestyda; dotěra.
Vz Neočatník. Slov. Zátur.

Přezočivý = uhrančivý. Slov. Němc. I.
134.

Prezorec, rce, m. = revisor, korrektor.
P. rukopisu. Slov. Ev. šk. II. 224.

Přezouti. Cf. Mkl. Etym. 371. a.

Přezouvačky, pl., f. = přezouvací boty.
Us. Kšť.

Přezpívati se kdy. Jeho sv. pění na
jitřní dvakrát se přezpěvuje. Pass. mus.
434.

Přezpyt, u, m. = přezvěd. Rada šel na
p. (na inspekci). Šml. V. 131.

Přezračnosť, i, f., vada zření, Hyper-
metropie. Kv. 1871. 267.

Přezračný, hypermetropisch. P. oči. Kv.
1871. 268. — P. = průzračný. Slov. Bern.

Prezradiť = prozraditi. Slov.

Přezralý = více než dokonale zralý. Rst.
526.

Prezrek, adv., unter dem Vorwande.
Slov. Ssk.

Prezreť = přezříti. Slov. — P., über-
reifen. Slov. Loos.

Prezretý = přezralý. Slov. OBr. Ps.

Prezrieť, prezrievať = přezráti. Slov. N.
Hlsk. XVIII. 174. Vz Prezreť.

Přezříti. — co. Některú věc přezří. Št.
Kn. š. 180. — komu. I přezří (Buoh) ďáblu,
aby oklamal je. Št. Kn. š. 11. Často člověk
nechce svému p. málo. Ib. 43. — co jak.
Cizí vady dobrovolně p. Jel. Enc. m. 30. —
komu kdy. Na modlitvách přezřel-li jest
mysli blúditi kudys. Št. Kn. š. 182. — co
kde: v manželstvě. Št. Kn. š. 38. — co
na koho. Často přezří na ny Bóh leckakús
práci. Št. Kn. š. 249. 4.

Přezvěd, Erfahrung. Soud, důkaz z pře-
zvědu. Dk., Jd. To vše váženo od nich pouze
z p-du. Šf. Strž. I. 81.

Přezvědění, vz Přezvěd.

Přezvěděti koho k čemu. Výb. II.
1644.

Přezvědně, a posteriori. Psp.

Přezvědný, empirisch. Nz.

Přezvolený; -en, a, o, vor allen erwählt.
P. přiebytek. Výb. I. 351.

Přezvoliti, praedestinari. 15. stol. Jenž
p-ls krále věkóm budúcim. Výb. I. 583.

Přezvučiti. Bolonia přezvukováno na
BonoNia Koll. St. 260.

Přezývati.— koho čím. Chválami svojmi
ju len p-vá. Sldč. — komu jak. Do ci-
gánů mi nadal a prezýval. Val. Vck. —
nad čím. Nad pšenicí a vínem budu p.
t. j. přemyšlovati. Krnd. 25.

Přezývavě. Šeďo, šedivec, žartovne alebo
prezývave. Slov. DŠk. V. 374.

Prezývka, y, f. = převzdívka, Schimpf-
name, n. Kmp. Gr. 106. Nízká p. Koll. IV.
130. (135., Koll. Zp. I. 438.). Vz Převzdívka,
Přezděv.

Přežádaný = přežádný. Hlk. S. I. 27.

Přežádný, vz Žádný, 1., Sv. ruk. SR.
440., 445.

Přežádoucí Výb. II. 25, 28., Pravn.
1937.

Přežahovací (žíhací) pec, Verglühofen,
m. Sl. les.

Přežalosný = přežalostný. P. frajirečka.
Sš. P. 571.

Prežartovať = přežertovati. Vy přežar-
tujete tak celý svoj život. Phľd. VIII. 248.

Přežéci, vz Přežíci.

Přežehnačka, y, f. = prežehnání. Slov.
Sb. sl. ps I. 181.

Přežehnavka, y, f. = přežehnání. Šd.

Přežertovati, vz Přežartovati.

Přežesiti koho. Výb. I. 355., Hus III.
77., Št. Kn. š. 272. 23., Mkl. Etym. 406. b.

Přežesť = strach, hrůza, od žas, zasnu,
terror. Alx. (Sf. III. 240.). P-sti tvé zamu-
tily sú mě. Ž. kl. 87. 17. A země p-sti
(terrae motus) budú v vlastech. Ev víd. 94.

Prežiadať = přeželeti. Slov. IV. 450.

Přežíci, přežéci, správně m.: přežžíci,
vz toto.

Přežilosť, i, f. = vlastnosť přežilého. Bačk.

Přežilý. Svět věčně ničí p-lé, by novému
postoupilo místa. Cch. Živ.

Přežitek, tku, m. = zastaralý názor.
Athen. III. 312. P. kulturní. Vz Zbrt. 46.