456

Přežiti. — co. Radosť i žal my p-jem,
my přežijem cokoli. Nrd. — se. Názory
ty se p-ly. Us. Pdl.

Přežití, n., Uiberleben, n. Dk.

Přežitý; -it, a, o, überlebt, überstanden.
P. bieda. N. Hlsk. XI. 208.

Přežívavec, vce, m. = přeživač, přèžvy-
kovač. Osv. VI. 551, Brm. I. 3. 56., 198.

Přežívavý, wiederkäuend. Rk.

Přeživení = výživa, živobytí. Přeneščasné
p., dyž tech malin tolik néni Sš. P. 779.

Prežluklosť, i, í. = prožluklosť. Slov.
Bern.

Prežluklý = prožlulclý. Slov. Bern.

Přežouti. Přežúvať sa = hádati se. Mor.
Brt. D. 256.

Přežrati. Kráva přežírá = přežvykuje.
U Mešna. Otm. — co. Len tak slinky pre-
žiera (o hladném). Sb. sl. ps. I. 91.

Prežúť =přežouti. Najprv prežuj, potom
vypluj. Rr. MBš. Prežúvať někdy = pře-
mýšleti. Slov. Slav. Přežúvati se = hádati,
skorpiti se, streiten. Val. Vck.

Prežuvka, y, f., Wiederkäue, f. Loos.

Přežvachovati = přežváchati. Mor. Šd.

Přežvýkati. — co. Slova přežvykovati,
wiederkäuen, wiederholen. Lpř.

Přežžíci, správně: přežíci, přežéci. Cf.
Přižžíci, Žéci, Žžíci.

Prha, rostl. Cf. Rstp. 915., Slov. zdrav.
451., List. fil. XIV. 95, Rosc. 129., Mllr.
17.. Ott II. 762., KP. VI. 378.

Prhlava. Koll. Zp. I 147. Cf. Rstp. 1360.

Prhlinka. Cf. Rstp. 1360.

Prhliti. Cf. Mkl. Etym. 261.

Prhlivý = žahavý. Rst. 475.

Prhloun, u, m, gnidoscolus, Brenn-
frucht, f., rostl. Vz Rstp. 1343.

Prhonina = prha. Mllr. 17.

Prhový líh = arnika Ktzr.

Prch. Mkl. Etym. 241. Prch světel. Čch.
Dg. 483. Črtie velikým prchem běželi. Hr.
ruk. 35.

Prcha, Räude, f. Mkl. Etym. 241.

Prchačka, y, f. = rychlá jízda. Do p-ky
ten kůň není. Slez. Sd.

Prchalov, a, m., Prchalau, ves u Pří-
bora.

Prchaly, dle Dolany, sam. u Pelhřimova.

Prchání řas, madarosis ciliaris, Schb.,
vlasů.

Prchavec, vce, m, vassa lupina. Byl
15. stol. — P. = déšť Slov.

Prchavý. List. fil. XIV. 95. P. den, Dch.,
let, Hrts., oleje, žádosť, Dk, zpěv.. Č., mla-
dosť, krása, láska, Hlk., stvůra, oheň, blesk,
Čch., přelud. Vrch.

Prchlák, u, m. = hrozen rád oprcháva-
jící, opadávající. Slov. LObz. XIX. 173.

Prchlatka, y, f., hymenella, der Häut-
ung, houba. Vz Rstp. 1943.

Prchlavý v hněvu. Št.

Prchleš, e, m., anacampseros, rostl. Vz
Rstp. 547.

Prchlice, e, m., os. jm. Arch. IV. 273.

Prchlík = oves zrna menšího, bílého,
brzy dozrává a rád vypadává. Us. Msk.,
Fč. — P. = pozemky u Olešníka na Hlub.
BPr.

Prchlivec, vce, m., der Jähzornige. Dch.,
Kls.

Prchlivosť přivodí pokárání. Výb. II.
930. P. zlý rádca. Zbr. Lžd. 29. P. člověka
oslepuje. Us. Bž., Lpř.

Prchloletý = rychloletý. Vký.

Prchlomlunný, negativ elektrisch. Slov.
Loos.

Prchlota, y. f. = prchlosť. Dch.

Prchly. Cf. List. fil. XIV. 162.

Prchlý. Mkl. Etym. 241., List. fil. XIV.
82. P. zem = sypká. Val. Brt. D. 255.

Prchnavý = prchký. Slov. Ssk.

Prchnily. Vz List. fil. XIV. 162.

Prchnouti. Mkl. Etym. 241., List. fil. XIV.
95. — abs. Rok prch'. Vrch. Už prchá =
poprchává. Slov. Zátur. Ten ztrácí věk, kdo
chvíli prchnout nechá. Hdk. Prchaj = běž,
utíkej. Laš. Brt. D. 256. Roztě kola, až vše
prchú. Alx. V. v. 1167. (HP. 29.). odkud
(komu kudy). Duše prchla jí hrdlem z ňa-
der ; Z tváře ruměné prchá nach a z údů
vláda. Vrch. Ľud pŕchne od neho jako od
moru. Rr. Sb. — komu. Čas mu rychle
prchá. Us. Pdl. — kdy jak. V den druhý
štěstí prchá poskokem. Nrd.

Prcholina, y, m, os. jm. Slov. Šd.

Prcholiti, il, ení = poprchávati, mžíti.
Val. Vck. — sa, aufbrausen. Slov. Ssk.

Prchomety, ves. Arch. I. 529.

Prchot, u, m. = prchání, padání. P.
obětí (ptáků). Phľd. VII. 39. (VI. 278.).

Při. Cf. Brt. D. 168., 185. U sloves, vz
Jurs. 20., 24., 27.-31., 34. — Při- řidčeji se
dlouží ve složení se slovesy: příslušeti, pří-
ležeti, přiseděti. Bž. 20.

Priadka, y, f. = prádelníce. Slov. Dbš.
pov. 168. — P. = Parca. Vz Zoja.

Priadky = přástky. Slov. Koll. Zp. I.
312., Slav.

Priadnice, e, f. = prádelníce, Spinnerin.
Dbš. Vz Priadka.

Priadočka, y, f. = přádelnice, Spinnerin.
Slov. Koll. Zp. I. 312.

Priahať = zapřáhať. Slov. Sl. ps. 333.,
Syt. Táb. 73

Priam = zrovna, hned. Němc. VII. 144.,
IV. 321. a j , Lipa. Kade ta tvoja mať za-
čala zvediavať (dovídati se), priam moje
srdiečko počalo omdlievať. Sl. ps. 135.

Priamo = přímo. Kresliť krivo, p. sta
do šnúry. Slav. 88. — Ht. Sl. ml. 165.

Priamosť, i, f. = přímosť. Slov. L'udstvo
v prvotnej prostote a p-sti. Dbš. Úv. 162.
(151.).

Priamovaný = premovaný. Slov. Lipa.
228.

Priamy = přímý. Slov. Kráčajú priamou
cestou. Dbš. Úv. 151. (152.).

Priapismus = těhotky. Rk.

Priapský. Vz Priapos. P. verš. Dk.

Priasť = přísti, spinnen. Slov. N. Hlsk.

I. 26.

Priať = přáti, gönnen. Slov. Ev. šk. II.
247., Ht. Sl. ml.

Priateľ = přítel, Freund. Slov. Najlepší
p. je mešec. Sb. sl. ps. I. 125.

Priatelka, y, f. = přítelka, die Freun-
din. Slov. Orl. II. 205., VIL 184., Ev. šk.

II. 29., Sb. sl. ps. I. 158.