457

Priazeň, zně, f. = přízeň, die Gunst.
Slov. N. Hlsk III. 362., Phľd. VII. 157.,
Orl. II. 204.

Priaznivec, vce, m. = příznivec, Gönner,
m. Slov. N. Hlsk. III. 362., Orl. VIII. 102.

Priaznivý = příznivý, günstig. Slov.
Šd.

Příba, y, f. = os. jm. žen. Arch. I. 392.,
II. 472., Mus. 1880. 467. — P., y, m., os.
jm. Pal. Rdh. I. 124., D. ol. IV. 56.

Přebábati oprav v: Přibábati.

Přibafovati, dazu rauchen. Junáci p-fují
do taktu z krátkých trysek. Kal. ústř. ma.
šk. 1886. 48.

Přibájiti co k čemu, dazu dichten, zu-
dichten. Dk.

Přibalkánský = jsoucí při Balkáně, am
Balkan gelegen. P. Slované. Osv. 1880.

Přibarviti. Zeleň stromoví se na hoře
do zlata p-vovala. Šml.

Příbava, y, f. = bavení, meškání, Zöge-
rung. Slov. Ber sa do báborských bez p-vy
končin. Hol. 48.

Přibavený. P. mluno. Kod. Úv. 268.

Přibaviti = přimnožiti, přičiniti. Řači
dobroty p. Zastar. Mus. 1882. 121.

Príbavka, y, f. = příkrm, Zuspeise, f.
Slov. Rr. Sb., LObz.

Příbedří = přehrazení. Nahoru vedou
troje schody, oddělené dvojím p-ím. Exc.

Přiběhnouti kam: na lúku. Výb. II.
43. — se kdy. Co se p-hlo od té doby.
Jrsk.

Přibek, bka, m., os. jm. Arch. III. 477.
— P. = rybník u Studénky na Bolesl. Blk.
Kfsk. 843. — P., hora. Dal. 31.

Přiběrák, u, m., přiběradlo, a, n. = roz-
šiřovák, der Erweiterungsbohrer, Nachnahm-
bohrer. Hř.

Příběrek, rku, m., das Nachgenommene.
Hrbk.

Příběrný = výběrný, Wahl-. Nz.

Přibezděčiti někoho, Pass mus. 398.,
k něčemu, BO., bitím. Pass. mus. 436.

Přiběžkati = přiběhnouti. Slov. N. Hlsk.
XIV. 4.

Přibičest, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

Pribiediť = přezimovati. Hoviadko p.
Slov. Zátur.

Přibíječ, e, m.. Zu-, Anschläger, m. Šm.

Přibíječka, y, f. = tyčka, jíž se na stavě
stojatém niti sbíjejí. Lpř. Sl. I. 451. Cf.
Sbíječka.

Přibíjeti, vz Přibiti.

Přibík, a, m., os. jm. Výb. I. 1015., II.
805., 1190., Arch. VIII. 600., II. 449. — P.
Jan, učit., nar. 1811. Vz Tf. H. 1. 200., Jg.
H. 1. 614., Šb. Dj. ř. 2. vd. 279. — P. z Hra-
denína, vz Pulkava. — P., sv. Adaukt. Šd.

Přibíkovský, ého, m. = lenní dvůr u Mi-
lína.

Přibil Mart. A., kněz. Jg. H. 1. 615.

Přibíleční, anliegend. P. kel (vně na
bílku umístěný). Vz Rst. 475.

Přibilka, y, f., sam. u Strakonic.

Přibilovský Mart. 1828. Jg. H. 1. 615.

Pŕibim, ě, f., ves. Arch. I. 531.

Přibina, y, m., kníže morav., jeho sto-
lice byla v Nitře r. 810. a nsl. Šf. Strž. II.
511.

Přibinoves, vsi, f., díl Dol. Újezda u Li-
tomyšle.

Přibírak, u, m., vz Přiběrák. Hš.

Přibírka = kudlmoch. U Počát. Psčk.

Přibisa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 124.

2. Přibislav, i, f. Pal. Rdh. 130. P., ě,
f. Dobyvše hradu P-vě. Let. 64. Do P-vě.
15. stol. Cf. Arch. VIII. 483., Km. 1886. 27.
Jak se P-ští modlívají sázejíce mrkev. Vz
Sbtk. Krat. h. 93.

Přibislava, y, f., vz Přibislav, 2. — P.,
os. jm. D. ol.

Přibiti. — abs. Co řekl, jako když při-
bito. Sá. — co čím. Přibil skřidlice zlaté
zlatými hřebíky. Bj.

Přibitý. Stál jako p. Us.

Přibka, y, f. = Přibislava, os. jm. D. ol.
IV. 453., Mus. 1880. 467., Pal. Rdh. I. 124.

Přiblblý = drobet blbý.

Přibledlý = příbledý. Us. Kšť., Pdl.

Přiblížecí traversy. NA. III. 158.

Přiblížení. Přihlížení oprav v: Přiblí-
žení a Autsicht v: Annäherung.

Přiblíženosť, i, f. = blízkosť; podobnosť,
die Nähe; Aehnlichkeit. Exc.

Přiblížiti (co) kam. Pokora přibližuje
k spasenie. Žvt. otc. 50. b. K tobě se ne-
přiblíží. Ž. kl. P-il se proti próčelí pol-
skému. BO. — s čím. Když se k městu
s sv. tělem p-li. Pass. mus. 332. — jak.
Jezdcové p-li se na 20 kroku. Posp. — se
komu. Svätky se nám p-ly. Kyt. 1876. 23.
Bičovánie nepřiblíži sě stanu tvému. Ž. kl.

Přibližnosť, i, f. = přiblížení, die An-
näherung, Approximation. Nz.

Přibližný. Bohy p-né k sobě měl, ap-
propinquantes sibi. Budte řeči mé p-né
Hospodinu. BO.

Příbočnice = příboční ohlaví, das Kopf-
geschirr des Beipferdes. Lpř.

Příbočník, a, m., das Nebenross, Bei-
pferd. Lpř. — P. Či smutná sedává večer
pri kúděli, či si kratochvíle s p-kom dělá?
Koll. Zp. I. 118.

Příbodec, dce, m., Strichpunkt. Šm.,
Loos.

Příboj tonů, Zv., snů, Čch., žalů, Pdl.,
temných myšlének. Čch. P. moře, Fluth.
Msn. Or. 27.

Příbojný, brandend. Lpř.

2. Příbor. Jak zahánějí v P-ře krupo-
bití? Jak tam kopali sklep? Porada, zdaří-li
se kobzole. Vz Sbtk. Krat. h. 197.

Příborník, u, m., der Besteckkorb. Šp.

Přibotněti, zuschwellen, noch mehr an-
shwellen. Šm.

Přiboudlina = rozličné látky v nečistém
líhu, vz KP. V. 596. nn., der Fusel. P-ny
zbaviti, entfuseln. Nz. P. lihová = špatný
nápoj kořalkový. Cf. KP. V. 402.

Příbozy, vz Přebozy. S. N. XI. 69.

2. Příbram, i, f. Pal. Rdh. I. 130. — P.,
ě, f. O. z D. 121. Z P-mě. Žžk. 8., Arch.
VIII. 261., 299., IX. 76., List. fill. 1882. 124.
— M. Jan z P-mi, vůbec Příbram, admini-
strator pod obojí, 1448. Cf- Tf. H. 1.
54., Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 141., Šb.
Dj. ř. 2. vd. 312., Pyp. K. II. 545., Rk. Sl.,
Výb. II. 410. — M. Pav. z P-mi, prof. a
hvězdář, † 1520. Cf. Pal. Rdh. I. 89., 91., Jg.