461

Přídašek, vz Záštit. Také — přístřešek
nad vchodem do chalupy. Laš. Tč.

Přidati. — čemu. P. dobytku (píce).
Us. Fč., Brnt. Den sobě p. Šml. A to vše
vám bude přidáno. Št. Kn š. 29. Třetie
bývá rúhání, když to, což na samého Boha
slušie, přidávají (přisuzují) pouhému stvo-
ření. Hus II. 377. — čeho. Nenie kdo čáky
přidada. Alx. V. v. 480. — co, čeho komu
k čemu. K důtkám p. i pohrůžky. V. Co
platu k tomu přidá. Výb. II. 15. Přidajtež
mi k tomu své škorně. Ib. 32. K něčímu
náhledu se p. Osv. Museľas hned také své
k tomu p.? Sá. Přidal si krásě méj moci.
Ž. wit. 29. 8. — čím. Nepřátelům svým
nemálo strachu přidal mocí svou. V. —
jak. P. někomu někoho po bok. J. Lpř.—
čeho pro koho. Pro ny přidá dědiny. Výb.
II. 15. — do čeho: do kroku = zrychliti
krok. Us. Rgl. — se = přihoditi se. Přidal
sem sě, ano sě hádají Jan s Vencušem. NB.
Tč. 219. Vzali rozpraviať o tym a o tym,
až se stařičkovi zpomělo, co se jim na
cestě přidalo. VSlz. I. 37. P-lo by se mi.
Slov. Rr. Sb.

Přídatnice, e, f. = adjectivum nomen.
Slov. Let. Mt. sl. IV. 2. 22.

Přídatný, accessorius. P. vaz, ligamentum
a-um. Exc.

Přidávání = dělání dvou ok z jednoho
(při pletení).

Přidávanec (!), nce, m. = adjectivum.
Utvořil Rosa. Vz Přidávanlivý.

Přidávanlivý. P. jméno (!) = adjectivum.
Utvořil Rosa. Vz Přídávanec.

Přídavek služební, funkční, Functions-.
Us. P. na obroku, na chlebě, Fourage-, Brot-
zubusse. Čsk. P. věna. Zř. F. I. H. IX.

Přidaviti co. Pečeť jsem dal p. Arch.
VII 217. — co čemu proč. Tomu pro
lepšie svědomie pečetku svú kázal jsem p.;
Tomu na svědomie a k prosbě nadepsa-
ných osob pečeť k tomuto listu p-li jsme.
NB. Tč. 272., 288. — Za Leg. polož: , Pass.
mus. 432.

Přídavně, anhangmässig. Bern.

1. Přídavný. P. jméno. Str. 1017. Strany
stahování těchto tvarů (milb + ji = miluji
atd.). Vz Gb. Hl. 128., List. fil. 1883. 155.,
1886. 382., Bž. 27., 128., Mkl. W. 56., 367.
O skloňování určitých příd. jm. Vz Šf. III.
582. nn., Mus. 1847. I Příd. neurčitého za-
končení (kdy se jich užívalo a jak mizela).
Vz Jir. Nkr. 62., 63. Měl jest synek koně
švarna. Sš. P. 532. Vyklečela si kůži do
živa masa. Laš. Tč. Táž v přísudku. Vz
Jir. Nkr. 77., List. fil. 1886. 396. Kvantita
neurčitých příd. jmen ve staročešt. (milý,
míl atd.). Vz List. fil. VI. 225. nn. O určit.
a neurčit. příd. jménech, o jejich vývoji a
jak neurčitá od určitých zatlačena byla. Vz
List. fil. 1886. 36. (Koř.). Cf. také List. fil
1886. 371. nn. (Gb.), Ott. I. 207., Brt. D.
161., Gb. Ml. II. 75. nn., Brt. S. 3. vd. 7.,
15. b. P., 28. a., 28. 3., 29. b., Kvř. Ml.
69.—70. O jeho skloňování. Ib. 69.—74.
O adj. v mor. mluvě vz Brt. D. 152., 161.,
Osv. 1884. 57. O tvoření jich od subst. na
-ice, -ín, -uný, -anka, -ňa, -no, -ný, -nice,
-ov, -ová. Vz Brt. D. 152. a tyto přípony.

Skladba příd. jména čes., zvláště staročes.
Napsal dr. Jan Gb. v List. fil. 1886. 371.
až 425. Příd. jm. a jeho shoda. Cf. Mkl. S.
33.

3. Přídavný. P. barvivo, adjectives Pig-
ment, Nz., hmota, Frč. 11, prvek slouče-
niny. Mj. 26.

Přidavovati, vz Přidaviti

Přidbati, mit Sorgsamkeit vermehren.
Šm.

Přiděditi co komu. Múdrý p-dí sobě
česť; Věčné jmě jemu p-dí, haereditabit;
Život sobě p.; Když umře člověk, p-dí
sobě hady, črvy atd. BO.

Přídech. Cf. Šf. III. 204.

Přídechový. P. samohláska. Vz List. fil.
1888., 23., 27.

Přídek. Vz Přadák.

Přidekretovati = za pravdu všeobecnou
utvrditi. Dk.

Příděl, u, m., das Attachement. Čsk.,
Šm.

Přídělek vedlejší, die Zuthat. Šf. III.
375. Malá péra na p. (na přidělání, k při-
pevnění k větším). Rgl.

Přidělenec, nce, m., adlatus. Vz Ott. I.
211.

Přidělení, n., die Zutheilung, Zuweisung.
P. předloh na odbory, lépe: odborům. Vm.

Přidělený; -en, a, o, zugetheilt. Důstoj-
ník vojenskému úřadu p-ný. Osv. Batterie
k brigadě p-ná. Alb.

Přiděliti co komu jak: losem. J. Lpř.

Přídělový. P. účiny, Verlagsgebarungen.
Exc.

Přídeští také první a poslední list v knize
u desek. Mus. 1884. 24.

Přídeštní list. — Vz Přídeští. Foliant
chráněn jest p-nými listy pergaménovými.
Vrťátko v úvodě k Št. N.

Přidíti se, partc., přidál = přihoditi
se. Přidálo sě jest, že se veliké nepočesie
vztrhne. Mill. 101. a. I přidala sě jemu taká
příhoda. Ib. 15. a. (List. fil. 1884. 106.).

Přidky = předy, zpředy, prv, dříve, na-
před. Mor. Brt. D. 175.

Přidláviti = přidlábiti. Vozy ho p-ly.
Dbš. Sl. pov. I. 5.

Přidlažení = strop. P. naše cipressové.
BO.

Přídoba. Vz Jg. Slnosť. 66.

Přidobyti, dazu erwerben. Čr., Hus III.
147.

Přidobytý = nově získaný, dazu neu
erworben. Statek poslúpný a p. Výb. I.
1002., O. z D.

Přidojiti, přidojovati. Proč jsem p-ván
u prsí. BO.

Přídolé, n. = přídolí, convallis. Ž. kl.
(327.).

Přídolí, n. = vedlejší údolí, Nebenthal,
n. Nz. — P. = rokle u Slivence. Krč. —
P., městys. Vz Arch. VIII. 103., 559.

Přídomčí, n. = přídomí. Orth.

Přídomek = praedikat atd. Jelínek při-
kládá mu (Kamenickému Dan.) přídomek
z Hirschfeldu. Jir. Ruk. II. 332. Do stavu
šlechtického ho povýšil s p-mkem z Vy-
soké. Arch. VII. 152. — Cf. Wtr. Obr.
129.—132., Km. 1882. 54.

476