462

Přídomní pole. Hdž. Šlb. 85. P. bůh ku
př. Apollon u vchodu do paláce. Msn. Or. 6.

Přídomový = přídomní. P. zahrada. N.
Hlsk. IV. 205.

Přídožábrý. Cf. Ott. I. 111., II. 267., V.
132.

Přidříti sobě lstí. Št. Kn. š. 157.

Přidrobiti. P-bovati = z drobna kráčeti.
Mor. Brt. D. 256.

Přidruženec, nce, m. = přidružený. Sš.
Sk. 247.

Přídružně. Lukáš tu píše p. Sš. Sk.
191.

Přidržeti co čím: konec roury prstem.
ZČ. Má do vězení vzat a týmž vězením
k slyšení žaloby přidržán býti. Kol. 10. —
se, adhaerere. Ž. wit. 72. 28., 118. 31. —
se čeho: věšteb a kúzel, Bj., čárového
umění, BO., kurvy, ZN., viery, Pass. 372.,
milosti, zlého, lidí (takových). St. Kn. š.
40., 77., (9.. 154.). Budú se tebe p. Hus 1.
57. P. se nějakého vzoru. Osv. I. 370.

Přidržovadlo, a, n., Werkzeug zum Zu-
halten: svěrák, skřipec, svěradlo, kleště.
Vz Včř. Z. II. 19.

Přidržovák, u, m. = náčiní k přidržo-
vání plechu, stříhá-li se, der Niederhalter.
Včř. Z. II. 32.

Přidusiti. V našem listu nejednou se
živosť mocí přidušuje. Sš. II. 4.

Přidusoliti oprav v: přidusotiti.

Přidušeně, gedämpfř. P. štkáti. Hrts.

Přidušený. P. hláska, dumpfer Laut, Nz.,
šepot, Hrts., smích. Pdl.

Přidušiti, přidušovati. Duše nešlechetné
mohly se člověku p. Mlč. 46. Vz násl.

Přidušování, n., metempsychose. Mlč. 49.

Přídveřný, bei der Thür angebracht. —
P., ého, m., der Thürsteher. Komorní p.,
Kammerhüter. Jir.

Přidvojiti, Za Hus polož: III. 194.

Prieber, u, m., das Wählen. Slov. Loos.

Prieberčivý = vybíračný. Slov. Phľd.

VII. 31. P. v jedlách. N. Hlsk. XXI. 203.
Prieberný, wählerisch. Slov. Loos.
Prieceň, cne, m. = preclík, Bretze, f.

Slov. Loos.

Přieci. Vz Příci, List. fil. 1883. 126.

Prieč, f. = příč. Slov. Loos.

Priečel, vz Příčel. Slov. Loos.

Priečelie, n. = příčelek, Fronte; Portale.
Slov. Loos.

Priečin, u, m., die Schublsde, das Fach.
Slov. Loos.

Priečinok, nku, m. = příčinek, oddíl,
přihrada. Slov. Má všetky p-nky plné.
Zátur. Priat. IV. 97.

Priečistka, y, f, Klärsel, n. Slov. Loos.

Priečistný, reinigend. Slov. Loos.

Priečiť koho = škádliti. Slov. Phľd.

VIII. 170. Vz Příčiti.

Priečky, adv. = na příč. Slov. N. Hlsk.
XIV. 37. Zoral svoj pozemok po p. Rr. Sb.
Vz Příčka.

Priečmo, vz Příčmo.

Priečně, vz Příčně. Siehne-liť kdo na tě
p., braň svého. Výb. I. 917.

Priečnice, vz Příčnice. Slov. Loos.

Priečník, vz Příčník. Slov. Loos.

Priečnoměr, vz Přičnoměr. Slov. Loos.

Priečnosť, vz Příčnosť. Slov. Loos.

Priečný, vz Příčný. Slov. Loos.

Priedom = přídomek. Slov. Bl. Ps. 72.

Prieduch, u, m., Luftloch, Windloch, n.,
Luftzug. Slov. Loos. Cigary nemajú p-chu.
Čkžk. X. 45.

Priedušnica, e, f. = průdušnice. Slov.
N. Hlsk. XVIII. 131.

Priedušný, Luft-. Slov. Loos.

Priehľadný, durchsichtig. Slov. Loos.

Priehlavok, vku, m. = nártí. Slov. Stu-
päj má čiastky: p., šľapu, palec, prsty,
pätu. Hdž. Čít. 216.

Priehlavkový = nártní. P. kosti. Slov.
Hdž. Čít. 28.

Priehlbeň, bne, f. = prohlubeň. Slov.
Phľd. VIII.. 172.

Priehlbito = hluboko. Slov. Phľd. VIII.
169.

Priehom, a, m. = vrch v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6.

Priehon. Vz Pžíhon. Slov.

Priehončí, vz Příhončí. Slov. Loos.

Priehrada, vz Příhrada. Slov. Loos.

Priehradkovať, vz Příhradkovati. Slov.
Loos.

Priehradník, u, m. = příhrada. Ohra-
dený kus maštale, kde zhadzuje sa oby-
čajne čerstvá tráva alebo jiný krm dobytčí.
Slov. Rr. Sb.

Priehrslie, n. = přehršlí. Slov. Šd.

Priehrstie, n., vz Přehršlí. Slov. Loos.

Priehybka. vz Příhybka. Slov. Loos.

Priechod = průchod. Slov. Loos.

Priechodca, e, m. = průchodce, Passant,
m. Slov. Loos.

Priechodište, e, n. = průchodiště. Slov.
Loos.

Priechodný = průchodný. Slov. Loos.

Priek. Na p. = na příč, na příkoř. Slov.
Němc. I. 156., VII. 168.

Přiekaz, vz Příkaz.

Priekazný, vz Příkazný. Slov. Loos.

Priekln, u, m. = proklení, der Fluch.
Slov. Orl. XI. 103.

Priekom = na příč. Slov. Durný kôň
skäruje na bok, p. cesty. Hdž. Čít. 171.

Priekop, vz Příkop. Slov. Loos.

Priekor = příkoř. Slov. Loos.

Priekorazen, zne, f., vz Příkořizna.

Priekory = příkoři. Slov. Rr. Sb.

Priekrst, u, m. = překřtění. Slov. Čkžk.
X. 34.

Priekupec, pce, m. = překupník. Slov.
N. Hlsk. IV. 80., I. 154.

Prieky, vz Příky. Slov. Kmt.

Prielače, pl., místo v Mal. Hontu na
Slov. Let. Mt. slo. VI. 2. 11.

Prielaz, vz Přílaz. Slov. Loos.

Prieliv, vz Příliv. Slov. Loos.

Prieloh, u, m. = přeloha, přeložení. Slov.
Phľd. II. 564. — P. = příloh. Slov.

Prielom = průlom. Slov. Loos.

Prielomok, mku, m. = přílomek. Slov.
Janko oškrabuje pozostatky cesta (těsta),
ktoré Jurka smiesi v jeden velký kabáč.
To bude hľa p. (ináč posuch, posúšik, po-
súšek, postruhník, postruheň; p., že sa dá
prelomiť). Phľd. IV. 59. Deti pregĺgaly tie
p-ky, že lentak mizly. Zátur. Priat. I. 9.



	462

	Přídomní pole. Hdž. Šlb. 85. P. bůh ku př. Apollon u vchodu do paláce. Msn. Or. 6. Přídomový = přídomní. P. zahrada. N. Hlsk. IV. 205. Přídožábrý. Cf. Ott. I. 111., II. 267., V. 132. Přidříti sobě lstí. Št. Kn. š. 157. Přidrobiti. P-bovati = z drobna kráčeti. Mor. Brt. D. 256. Přidruženec, nce, m. = přidružený. Sš. Sk. 247. Přídružně. Lukáš tu píše p. Sš. Sk. 191. Přidržeti co čím: konec roury prstem. ZČ. Má do vězení vzat a týmž vězením k slyšení žaloby přidržán býti. Kol. 10. — se, adhaerere. Ž. wit. 72. 28., 118. 31. — se čeho: věšteb a kúzel, Bj., čárového umění, BO., kurvy, ZN., viery, Pass. 372., milosti, zlého, lidí (takových). St. Kn. š. 40., 77., (9.. 154.). Budú se tebe p. Hus 1. 57. P. se nějakého vzoru. Osv. I. 370. Přidržovadlo, a, n., Werkzeug zum Zu- halten: svěrák, skřipec, svěradlo, kleště. Vz Včř. Z. II. 19. Přidržovák, u, m. = náčiní k přidržo- vání plechu, stříhá-li se, der Niederhalter. Včř. Z. II. 32. Přidusiti. V našem listu nejednou se živosť mocí přidušuje. Sš. II. 4. Přidusoliti oprav v: přidusotiti. Přidušeně, gedämpfř. P. štkáti. Hrts. Přidušený. P. hláska, dumpfer Laut, Nz., šepot, Hrts., smích. Pdl. Přidušiti, přidušovati. Duše nešlechetné mohly se člověku p. Mlč. 46. Vz násl. Přidušování, n., metempsychose. Mlč. 49. Přídveřný, bei der Thür angebracht. — P., ého, m., der Thürsteher. Komorní p., Kammerhüter. Jir. Přidvojiti, Za Hus polož: III. 194. Prieber, u, m., das Wählen. Slov. Loos. Prieberčivý = vybíračný. Slov. Phľd. VII. 31. P. v jedlách. N. Hlsk. XXI. 203. Prieberný, wählerisch. Slov. Loos. Prieceň, cne, m. = preclík, Bretze, f. Slov. Loos. Přieci. Vz Příci, List. fil. 1883. 126. Prieč, f. = příč. Slov. Loos. Priečel, vz Příčel. Slov. Loos. Priečelie, n. = příčelek, Fronte; Portale. Slov. Loos. Priečin, u, m., die Schublsde, das Fach. Slov. Loos. Priečinok, nku, m. = příčinek, oddíl, přihrada. Slov. Má všetky p-nky plné. Zátur. Priat. IV. 97. Priečistka, y, f, Klärsel, n. Slov. Loos. Priečistný, reinigend. Slov. Loos. Priečiť koho = škádliti. Slov. Phľd. VIII. 170. Vz Příčiti. Priečky, adv. = na příč. Slov. N. Hlsk. XIV. 37. Zoral svoj pozemok po p. Rr. Sb. Vz Příčka. Priečmo, vz Příčmo. Priečně, vz Příčně. Siehne-liť kdo na tě p., braň svého. Výb. I. 917. Priečnice, vz Příčnice. Slov. Loos. Priečník, vz Příčník. Slov. Loos. Priečnoměr, vz Přičnoměr. Slov. Loos.	Priečnosť, vz Příčnosť. Slov. Loos. Priečný, vz Příčný. Slov. Loos. Priedom = přídomek. Slov. Bl. Ps. 72. Prieduch, u, m., Luftloch, Windloch, n., Luftzug. Slov. Loos. Cigary nemajú p-chu. Čkžk. X. 45. Priedušnica, e, f. = průdušnice. Slov. N. Hlsk. XVIII. 131. Priedušný, Luft-. Slov. Loos. Priehľadný, durchsichtig. Slov. Loos. Priehlavok, vku, m. = nártí. Slov. Stu- päj má čiastky: p., šľapu, palec, prsty, pätu. Hdž. Čít. 216. Priehlavkový = nártní. P. kosti. Slov. Hdž. Čít. 28. Priehlbeň, bne, f. = prohlubeň. Slov. Phľd. VIII.. 172. Priehlbito = hluboko. Slov. Phľd. VIII. 169. Priehom, a, m. = vrch v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 6. Priehon. Vz Pžíhon. Slov. Priehončí, vz Příhončí. Slov. Loos. Priehrada, vz Příhrada. Slov. Loos. Priehradkovať, vz Příhradkovati. Slov. Loos. Priehradník, u, m. = příhrada. Ohra- dený kus maštale, kde zhadzuje sa oby- čajne čerstvá tráva alebo jiný krm dobytčí. Slov. Rr. Sb. Priehrslie, n. = přehršlí. Slov. Šd. Priehrstie, n., vz Přehršlí. Slov. Loos. Priehybka. vz Příhybka. Slov. Loos. Priechod = průchod. Slov. Loos. Priechodca, e, m. = průchodce, Passant, m. Slov. Loos. Priechodište, e, n. = průchodiště. Slov. Loos. Priechodný = průchodný. Slov. Loos. Priek. Na p. = na příč, na příkoř. Slov. Němc. I. 156., VII. 168. Přiekaz, vz Příkaz. Priekazný, vz Příkazný. Slov. Loos. Priekln, u, m. = proklení, der Fluch. Slov. Orl. XI. 103. Priekom = na příč. Slov. Durný kôň skäruje na bok, p. cesty. Hdž. Čít. 171. Priekop, vz Příkop. Slov. Loos. Priekor = příkoř. Slov. Loos. Priekorazen, zne, f., vz Příkořizna. Priekory = příkoři. Slov. Rr. Sb. Priekrst, u, m. = překřtění. Slov. Čkžk. X. 34. Priekupec, pce, m. = překupník. Slov. N. Hlsk. IV. 80., I. 154. Prieky, vz Příky. Slov. Kmt. Prielače, pl., místo v Mal. Hontu na Slov. Let. Mt. slo. VI. 2. 11. Prielaz, vz Přílaz. Slov. Loos. Prieliv, vz Příliv. Slov. Loos. Prieloh, u, m. = přeloha, přeložení. Slov. Phľd. II. 564. — P. = příloh. Slov. Prielom = průlom. Slov. Loos. Prielomok, mku, m. = přílomek. Slov. Janko oškrabuje pozostatky cesta (těsta), ktoré Jurka smiesi v jeden velký kabáč. To bude hľa p. (ináč posuch, posúšik, po- súšek, postruhník, postruheň; p., že sa dá prelomiť). Phľd. IV. 59. Deti pregĺgaly tie p-ky, že lentak mizly. Zátur. Priat. I. 9.