Předchozí (463)  Strana:464  Další (465) |
|
|||
464
|
|||
|
|||
Prievodca, e, m. = průvodce. Slov. Loos.
Prievodčí = průvodčí. Slov. Loos.
Prievodničiť, Wegweiser sein, führen.
Slov. Loos. Prievodník, a, m = průvodce. Slov. Loos.
Prievodný = průvodný. Slov. Loos.
Prievora, y, f. = ohrada. Slov. Phľd.
VIII. 173., Hdž., Rr. Sb. Prievoz, u, m. = přívoz. Slov. Loos.
Prievozné, ého, n. Vz Přívozné. Slov.
Loos. Prievzdušný = vzduchu přístupný. P.
miesto. Slov. ZObz. XXIII. 138. Priezer, zru, m. P., ináč prievidza, svetlé,
priezorné miesto pomedzi les. Slov. Hrbň., Zátur. P. je v lese medzi stromami otvo- rené miesto. DŠk. V. 373. Prieziv, u, m. Vz Průzev. Slov. Loos.
Priezočivec, vce, m. = bezočivec, nehan-
blivec. Slov. Phľd. V. 71. Priezor, u, m. = průzor, průhled. Slov.
P-ru pred nimi nebolo ani na krok voľného. Orl. VI. 100.— P. = přehlídka, Musterung. Odbývali pri Paríži p. vojska. N. Hlsk. IV. 213. Priezť, i, f. = premrznutie, prechladnutie.
Slov. Phľd. 1886. 210., Czm. 125. Priezvisko, a, n., der Vor-, Zu-, Familien-
name. Slov. Loos., Phľd. III. 3. 253. Priezvon, u, m. Prázdninu do klátu vy-
dlabaného člnku t. j. ten vnútorní jeho prie- stor na Považí menujú zvonom; je-li ale v prostriedku prietrž zvona t. j. dva vy- dlabané prázdniny v jednom kláte, tak tú v stredku činka nechanú a miesto lavičky upotrebovanú prietrž nazývajú priezvonom. Nár. nov. V. č. 24. Priezyvka, y, f. = převzdívka, der Spott-
name. Slov. Phľd. III. 3. 253. Přifařenosť, i, f., Angehörigkeit zu einer
Pfarre. P. obce. Pdl. Přifařiti, einpfarren. Rk.
Přiglániti = zaplaviti, überschwemmen.
Vz Pod-, Zaglániti. Val. Vck. Přihajdati = přijíti. Už p-dal dóm. Val.
Vck., Brt. D. 256. Přihájek, jku, m., les u Počernic. D. ol.
III. 446. Příhanlivě, tadelswürdig. Tš. Laok. 46.
Příhanný smysl. Dk.
Příhata, y, f., vrch. Mzr. 3.
Přihazovací prodej = aukce, dražba,
Auction, f. Nz. Přihazovati, vz Přihoditi.
Příhbí na ruce. Vz Ruka. P. stébla =
kolínko. Lpř. Přihladiti. A ty diovča prihlaď sa, prijdú
k tebe vohladcia. Potom sa já p-dím (vy- strojím), keď sa na nich nahladím (nahle- dina). Slov. Koll. Zp. I. 160. Příhlas = znak, Charakter. Šf. III. 600.
Vz Význak. — P. = ictus metricus. Dk. Poet. 220. P. stopy. Dk. Poët. 224. — P. = přihláška. Slov. Dostal od konduktora zva- chel všelijakých p-sov, manifestov a plaká- tov. Puld. IV. 106. — Zbr. Lžd. 109. — P. polní = pokřik, Feldruf. S. N. XI. 57. Příhlasce, e, m. = kdo se přihlásil. Us.
Příhlasčík, a, m. = příhlasce. Slov. Ev.
šk. III. 267. |
Přihlásiti se kam: pod něčí korouhev.
Osv. I. 167. — se kde: ve škole, u setníka a p. Us. Přihlasovati = iktovati. P. stopu. Dk.
Přihlášený; -en, a, o, angemeldet. Po-
hledávka ku konkursní podstatě p-ná. Pr. Přihláška, die Anmeldung.
Přihlašovací, Anmelde-, P. list, lístek,
Šp., skladiště. Zpr. arch. Příhled, u, m. = přihlédnutí, der Ein-
blick; die Reflexion. Nz., Dk. Přihlédnouti čemu jak. Zloděj bram-
borům notně přihlédl (hodně jich pobral). Us. — k čemu: k soudům, Let. 394., k svým obyčejóm. Hus II. 65. Přihlížitel, e, m., Zuschauer; Aufseher,
m Šm. Příhloba, y, f. = čásť vesla (rukojeť) na
plti. Celé veslo skládá se z lopaty a p-by. Val. Vck. Přihlouplý, etwas dumm. Us. Šml.
Přihnaný kam. Dobytek na trh p-ný.
Us. Pdl. Věc před pány (v súdě) p-ná. Výb. I. 969. — P., eingeklagt. Nejvyšší písař od nižádné p-né věci před pány nemá nic bráti. O. z D. Přihnati. — co. Déšť přihnal žito (po-
ložil). Us. Kšť. — se za kým. Osv. I. 269. — co, se kam (odkud). Přihnal se ze
školy domů. Us. Pdl. Posměvači lidi k za- hynutí přihánějí. Jel. Enc. m. 47. Dobytek na trh p. Us. Pdl. (Alexandr) dotud jézdu v cestě děla, až i přihna do Arbiela. Alx.V.v. 2329. Přihniličeti, mehr teig werden. Šm.
Přihniti, etwas anfaulen. Šm.
Přihnojiti, il, en, ení, přihnojovati, zu-
düngen. Us. Přihnouti co kam: pohár ke rtům.
Vrch. K slunci se přihýbati. Mtc. 1. Přihoblovati, dazu hobeln; glatt hobeln.
— co jak: prkno dokonale p. KP. IV. 64.
Válec v tu stranu na rovno p. Mj. 139. Příhoda divná, Troj., hrozná. Hus III.
431. Ve zlé p-dě býti. Výb. II. 14. P. a roz- ličné případnosti lidské. Kol. 3. O p-dách na cestě i na místě stalých. Ler. Vzal to z omylu a p-dy. Wtr. exc. P. čelem obrostlým pro- svitl, potom se lysinú svítí, fronte capil- lata, post haec occasio calva. Sv. ruk. 240. Pro rozličný rozbroj a p-dy tohoto světa. Št. Kn. š. 68. P-dú sě jest tak přihodilo. Bj. By nebyly zlé p-dy, byl by svět jako hody. Us. Bž. — P., y, m., os. jm. Přihodilý k něčemu, sich zu einer Sache
treffend. Lpř. Přihoditi se kam. Kteří jste p-li sem.
Let. 516. — kdy. V takovém chvátánie móž se při zápisu p. ukrácenie. Vš. 321. — se jak. Kterak to muož člověk poznati,
kterým to činem (= způsobem) p-dí se ? Hus III. 188. — se komu. BO. Pakli se komu neštěstí p-dí. Št. Kn. š. 130. — kde. Já již myslila, že se mezi vámi Bůh ví co p-lo. Sá. A to se p-zí na svatbách. Hus II. 365. — proč. Pro tu nesvornosť mnoho se zlého p-zie. Št. Kn. š. 65. — s inft. Pakli se komu p-dí kletu býti. St. Kn. š. 28. — že. P-dí se, že .. . BO. |
||
|
|||
Předchozí (463)  Strana:464  Další (465) |