465

Přihodlati. Aby opora jedna druhé se
mohla p. BO.

Příhodnost. Děkujeme ti za dosavadní
p. a bezpečnosť. 1602. Wtr. — Uhledavše
času p. vydali spis. Čr.

Příhodný = způsobný. — k čemu. K tomu
jsem já nepříhoden. Arn. 760. Tento tak
jest p-dný jako osel k huslím. Jel. Enc. m.
45. — P. = náhodný. V uzdravování ne-
mocí p-dných. Kar. 145. — P. = přiměřený.
Dáti p. odpověď. Let. 125.

Příhon. Pase na p-nech. Us. Knrz. —
P. = pole u Slatěnic. Pk. — P., samota
u Mnich. Hradiště.

Příhonek, nku, m. = pole u Kraderob
na Mor. BPr.

Přihonka = dřevo u pluhu, jímž možno
kolečka si přihnati na tu nebo na onu stranu.
U Hořic. Hk. Cf. Náhonka.

Příhonky, dle Dolany, hosp. u Batelova.

Přihopcovati = přihopkati. Lpř.

Příhorce, e, n. P. městské (hora města).

Přihořeti, prihorívati. Dej pozor, aby
nepřihořelo a nevykypělo (nepřipálilo se).
Ruk. kd. — komu. Už mu přihořívá (je
v úzkých). Mor. Šd.

Příhoří, der Vorberg. Nz. Na horách a
na p-řích; Zabili ho na p. Bj. Na pozdvi-
ženém p. BO.

Příhořina, y, f. = příhořská krajina.

V p-nách zavilcové mile rostou na výsluní.
Pl. I. 38.

Přihořknouti, bitterlich werden. Us. Tč.

Příhorky, osada u Třebíče.

Příhorský Frant., nar. 1787. Jg. H. 1.
615.

Příhořský, Vorberg-,

Přihostiti se k čemu = připojiti. Č.
Kn. š. 265.

Přihostnice, e, f., Xenie, f. Rk.

Přihotovati. Vz Hotovati a List. filol.
1886. 297. — co. P-toval jest vešken ná-
klad ; Les (ligna) a kamenie jsem p-val;
P-tují srdce svá. BO. P. nože, Hrad. 131.
b., své srdce. Ol. Jir. 2. 20. — se čemu.
Ž. kl. Ann. 3. — kde. Přihotujte sě po
domech. BO. — k čemu. A tak práva při-
hotována byvají k těm věcem, kteréžto .. .
CJB. 381. Tak bě k seči p-tován. AlxB. v.
110. (HP. 74.).

Přihotoviti co kam: kázání do tisku.
Šf. III. 280.

Přihověti komu. Komuž lépe p-víš?
Výb. I. 929. I nechtieše jeden druhému p.
i vadiesta sě. Žvt. otc. 59. b. — proč. Pro
přízeň někomu p. Sv. ruk. 273.

Príhovor, u, m. = soud, rozsudek. Slov.
Phľd. 1884. 523.

Přihozovati se. Krnd. 162. b. Vz Při-
hoditi se.

Přihrabati. — se = zdlouha přijíti. Us.
Pdl., Kšť., Brt. D. 215. — co, se čím. Něco
lopatou p. Us. Dch. Listím se p-bav skryl
se. Výb. II. 1329. — se kam. Chtě se (pes)
p. k patě. Hr. rk. 407. — co kudy kam.

V topení jest otvor, jímž topivo na oheň
p-bují. NA. IV. 164.

Příhrad. Byl tedy hrad Jomsburk, nej-
podobněji p. města Volina. Šf. III. 69.

Příhrádkový, Fach-, Riegel-. P. zdivo,
J. Krost, nosič, Pek. 136., Pcl. 38., Zpr.
arch , skříň, prkno, Pdl., soustava mostu.
Rvn. 292.

Příhradnička, y, f. P. na koření, Ge-
würzetagere. Dch.

Příhradník, u, m. Vz Priehradník.

Příhradovina, y, f. = látka na pří-
hrady. Zpr. arch. IX. 59.

Příhradový, Fach-, Verschlag-, Scheide-
wand-. P. nosič, trám. Zpr. arch. VIII. 95.,
IX. 59.

Prihráknuť, anfahren, barsch anreden.
Slov. Ssk.

Přihřáti co. Zelé kolikrát přihřívá, toli-
krát mosí priopraviť (přimastiti). Brt. D. —
se odkud. Vzduch od komor se přihřívá.
Kod. — se kdy kde. Po čas pražení při-
hřívá se na vrchu peci čerstvá čásť rudy.
NA. IV. 168.

Přihrázděný; -ěn, a, o. P. vozy = svá-
zané v pevnou hrázi, v ohradu. Hdk. Kr. v.
845.

Přihrbatělý = prihrbený. Us. Rgl.

Přihrblý = přihrbený. Us. Rgl.

Příhrdlový, paracervicalis.

Příhřev, u, příhřevek, vku, m. = přihří-
vání, das Zuwärmen. Šd., KP. V. 299.

Přihříti, přihřívati, vz Přihřáti.

Přihřměti kam. Pripravil sa, vyšvihnul
sa na kôň a prihrmel medzi panstvo. Slov.
Mt. S. I. 54.

Přihrnouti se kam. Včul sa už zlé časy
na nás přihrnuly. Čkžk. XII. 90. Přihrň se
k Bohu (conjungere); P-li se k nepřátelóm
(accedere). BO. A více k sobě jich p-nul.
Pož. 83. — se za kým jak: v patách. Sá.

Přihrnovačka, y, f. = stroj k přihrno-
vání země na řípu a p. Us.

Příhrobec, bce, m., Grabesgerüst, n. Rk.

Přihrocený, vz Přihrotiti.

Přihromaditi co k čemu. P-maď své
srdce k svatosti. BO.

Přihrotěný m.: přihrocený, zugespitzt.
P. kůl, sloup. NA. III. 145.

Příhroza, y, f., die Drohung. AlxB. v.
323. (HP. 80.).

Přihroziti, comminari. — komu. Ev.
olom. 304., Bib. mik. Luk. 4.

Přihrublosť, i, f., Derbheit, f. Dch.

Příhrudeň, dně, f. P. jest u telátka nově
zrozeného zvl. vyvinutá, později jí ubývá
až konečně u dorostlého zvířete úplné zmizí.
Dobytčí lékařství.

Přihubenělý, etwas mager. Us.

Přihuklý, herbeibrausend. Lpř.

Přihukovati, vz Přihučeti, Lpř. Sl. I.
242.

Prihúžvený; -en, a, o = houžví přivá-
zaný. Slov. Č. Čt. II. 133.

Příhyb, u, m. P. nohy, chodidla, v tělo-
cviku. Rgl.

Přihýbací svaly, flexores. Šv. 33.

Přihýbač, e, m.= přihýbací sval, flexor.
Šv. 33.

Prihýnať = naposledy hnouti. Slov.
Hýnať jen ve složeninách: na-, so-, pre-,
pri-, pod-, vyhýnať. Zátur. V dome, kde
vzorná gazdina spravuje, ruky prihýna.
Phľd. IV. 24.