466

Příhyzda, y, f., scandalum. Ev. olom.
181.

Přichatrný = dosti špatný, přechatrný.
Slov. Zbr.

Přichladnouti, kühler werden. Dnes už
o kožich p-dlo. Us. Tč.

Přichlípený, ein wenig lappig. Čch. Bs.
84.

Přichmeliti pivo. Us.

Příchod = důchod, Einkommen, n. Na
p-dích škody brali. Soud kn. opav.

Příchodiště, ě, n., der Zugang P. k domu.
P. národa (odkud přišel, Ausgangspunkt).
Šf Strž. I. 59. — P. = pole u Blavy na
Buděj. BPr.

Přichoditel, šp. Vz -tel (konec).

Příchodník, areola. 15. stol.

Příchodný, advena. Ž. wit. 38. 13. Hosťa
k tobě p-ho nikdy neznevažuj. Laš. Tč. P.
věci, Provenienzen. Dch.

Přichocholatiti. grössern Schopf machen.
Šm.

Přichopiti se čeho. P-piece sě Krsta.
AlxV. v. 235. (HP. 77.). P. se věcí spasi-
telných. Výb. II. 902. A Jičín se toho
p-pí. Výb. II. 233. Lidé sě spieše zlého
než dobrého p-pí. Št. Kn. š. 93.

Přichoulený; -en, a, o, angeschmiegt.
Kká.

Příchovice Dolní, Unter-Přichowitz, ně-
kolik domkův u Tannwaldu.

Přichovický, os. jm. Jg. H. 1. 619.

Příchovka, y, f. = příchovek. Slov. Rr.
Sb. — Rk.

Přichovský, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
105.

Příchozí, advena. Ž. wit. 93. 6., 145. 9,
Ol. Gen. 21. 23. P. vojska z města se vy-
brali. V. Již nejste hosté a p., ale ste mě-
štěné. ZN. Hostil každého p-ho. Us. Pdl.
Jsa ve vlasti té p. Šf. Strž. I. 522. Odtad p.
jest súditi živých i mrtvých. Ž. kl. 136. b.

Přichrámati domů = přikulhati se, při-
belhati se Us. Šd.

Příchrámí, n. = místo u chrámu. Hus
II. 416.

Příchrámový = u chrámu jsoucí. P.
kobka. Hnoj.

Příchrana. Doufati v něčí p-nu. Wtr. exc.

Přichránění, n., Schutz, m. (Mají u nich)
útočiště a p. dojíti. 1618. Blk.

Přichrániti koho. Rač nás p-vati jako
dříve. 1602. Wtr. — čeho: dobrého obec-
ného. Wtr. exc. — kde. Matka mne pod
svou zástěrou p-vala. Dvrs. Lid v městě se
p-nil. Wtr. exc. — komu čeho: statečku.
Pož. 306. — se v čem jak. Tou měrou
v svém bezpráví se nepřichrání. 1618. Blk.

Přichrčati = unaven jsa přiběhnouti,
keuchend herbeilaufen. Val. Vck.

Přichromený; -en, a, o, ein wenig lahm.
Lpř.

Přichudlý = příchudý, zapozďalý.

Prichudobný = drobet chudobný, příliš
ch. Macocha sa spiera, inde mi vybiera, žes
ty p-bnej. Bl. Ps. 76.

Přichutiti. Budeme vařit, co se nám p-tí
(nač nabereme chuti). Brt. D. 256.

Příchvala, y, f., beigefügtes Lob. Dk.
Mon.

Přichvátati kam. P-til před Sardy. J.
Lpř. P. k někomu. Prss. — proč. P-til po
kozu. Šb. exc. — se čeho. Za Št. polož:
Kn. š. Svině spieše se mláta p-tí (přidrží
než zlata. Výb. I. 358.

Prichyla, y, f. = příchylka. Ten žobrá-
čik nikde p-ly nemá. Slov. Hdž. Čít. 110.

Přichýlení, n. = útočiště. Laš. Brt. D.
256.

Přichýliti co. Přichyl ucho své. Výb.
II. 207. (Hus), Št. Kn. š. 151. — co, se
kam. K mé prosbě přichyl ucho své; Při-
chýlíš-li k ni svój um; P-chyl se k nám.
BO. To móžem ke všem prosbám p. Št. Kn.
š. 52. P se k něčí prosbě. Ž. wit. 16. 1.

Príchylizeň, zne, f. = příchylnosť. Slov.
Phľd. V. 138.

Příchylně, zugeneigt. Lpř.

Příchylný k čemu: k zákonu božímu.
Výb. II. 1514. P. k přivolení. Hus II. 58.
— čím ke komu. Obzvláštní dobrotivostí
a láskou k nám p-ni byli. Ler. — komu.
Let. 209.

Přichystanosť, i, f., die Bereitschaft,
-Stellung. Dch.

Příchytek, tku, m. = příchytka, der
Flechtennagel. Vz Rst. 475.

Přichytiti se čeho. Červená barva ko-
šilí se p-la. Ler. P-li se bohóv cizích. BO.

Příchytka, y. f. P-tky = tenká vlákna
kořínková, jimiž se lišejník na svém pod-
kladu upevňuje. Veselé prázdniny. 14. Vz
Příchytek (dod.).

Přiísť, přijsť = přijíti, kommen. Na
Vsacku. Vck.

Priistiť, priistotiť = pojistiti. Slov. Bern.

Prija, e, f. = Lada. Pal. Děj. I. 78.

Příjamka, y, f. P. sledová = předpecní
hnízdo šachtové peci, der Spurherd. Hř.

Přijatá, é, f., vz Přijatý.

Přijaté, vz Přijatý.

Přijatný princip, principium susceptivum,
annehmbar. Hlv. 242.

Přijatý. P. dobrodiní. Pož. 7. Rým z ci-
ziny p-tý. Tf. Přijatá, é, f., přijaté, ého,
n. = zpropitné, které dával sousedům dědic
statku n. kdo se do obce přiženil n. do ní
přijat byl. Mor. Brt., Hrb. Obr. 241. Vz
Příjemné.

Přijaviti = přidati. Říkají o krávě,
přidá-li mléka. Val. Vck. Slov. Rr. Sb.

Přijdený. Už býł p-ný = už byl přišel.
Mor. Brt. D.

Přijdu, vz Přijíti.

Přijednání k někomu = spojení, sjed-
nocení s kým. Št. Kn. š. 219. 7., 255. 22.

Přijednati komu. Těm, ješto nám viece
jsú příjednáni, viece máme pomáhati. Št.
Kn. š. 42. On jemu oř p-dná. Výb. I. 828.
Svým dědicóm to p-dnal. Výb. I. 491. Po-
korný nikdy se nepřijednává vysšímu sebe.
Kruml. 121. a. Kristus otce (svaté) zástupům
andělským p-dnal (přidružil). Zrcd. 7. a. —
k čemu. (Které) sem k devieti kuoróm an-
dělským p-dnal. Št. Kn. š. 176. — komu
čím. Dary ducha sv. jemu jest p-dnána.
Hus III. 82. — kde. Tato (cierkev) v tomto
světě sě má p., aťby k blahoslavenství při-
jíti mohla. Hus III. 77.