470

Přík = příč. Vz Sf. III. 502. Všetko mi
na p. robí. Mt. S. I. 98. Přeběhne-li zajíc
na p. Kld.

Prika, v, f-, petromyzon planeri, ryba.

Přikájeti, vz Přikojiti.

Přikalený; -en, a, o, etwas trüb. P.
víno. Dch.

Přikaliti = zahaliti, zaplaviti, ein wenig
übershwämmen. Přikalilo sa mi seno. Mor.
Vck., Brt. D.

Přikapnouti co kam odkud: do ná-
doby z láhve. Us. ZČ. — čím. Kdybychom
poslední kapkou p-pli mnoho čpavku. ZČ
III. 42. — P. = přijíti. Mosíme počkať, až
přikape. Val. Vck., Brt. D. 256.

Príkasčik. Slov. Phľd. 1885. 89.

Přikati čemu. To naší logice přiká. Pk.

2. Příkaz, příkaza. A to několik let
držel bez p-zy. NB. Tč. 263. Aby kupci
bez p-zy mohli své kúpě vésti; Tú cestú
jda neměl jest žádný p-zy. Výb. II. 400.,
905. Bez p-zy Bohu posluhovati; Měl jsem
p-zu mnohú přijíti k vám. ZN. Aby své
miesto bez p-zy měl; Město od hovad je-
dovatých mnoho p-zy mějíše. GR. Doveď
vás angel bez p-zy domov. BO. Měla na
tom dvoře seděti bez p-zy. Půh. II. 172.
Vizme, které jsú přiekazy, ješto překážejí
sebe pojímati v manželstvo. Hus III. 205.
Utiekajíc a pokrývajíc se p-kaz tohoto
světa; Bez p-zy zde nemóžem mieti krá-
lovstva božieho. Št. Kn. š. 6.. 50. (100. 13.,
170. 34., 212. 36.). Ciesař inhed bez přie-
kaza před sě je pustiti káza. Kat. 1480.
Gb. čte: bez potaza.

3. Příkaz, a, m., os. jm. D. ol. II. 408.,
VII. 3.

Přikazač, e, m. = přikazatel. Příkladem
svým nás učí p. dobrý, aby svnové měli
péči o otci a o mateři. Hus I. 150.

Přikázání. Aby ostříhal p. jeho sva-
tých. Pož. 1. Milujete-li mne, chovajte mých
p. Št. Kn. š. 36. Buoh kázal pilně držeti
p. Hus I. 53. — P. = přidělení. P. návrhu
na kommissi lépe: kommissi (dat.). Vm.

Přikázaný. Byl přikázán velikonoční
beránek jísti. Št. Ř. 150. b. — P. = při-
kázanec. P. občan = přijatý od města jen
v ochranu, ale ne jako měšťan. Wtr. Obr.
72. Cožť odsílám jako jeden z nejpřikáza-
nějších tvých. V. — P. = přidělený. P.
práce Us. — komu (zač). Úřadu p-ný.
Dch Země někomu za uděl p-ná. Šmb. S.
II. 206.

Přikazatel. ZN., Krnd. 19. P-li (mistře),
přes celú noc pracujíce nic nepopadli sme.
Hus II. 277.

Přikázati něco. Je-li dobré, což ciesař
přikazuje. Hus I. 89. P. přikázání. Št. Kn.
š. 40. — koho. Toť vás p-zuji. Mnč. R. 27.
Byť Buoh byl koho nikdy zvláště nepřiká-
zal. Št. Kn. š. 43. — komu. Buoh mój
p-zal mi, abych .... Št. Kn. š. 1. — jak.
Učiň tak, jakoť je tvój Buoh p-zal. Pass.
P. pohledávku výměrem ku placení. Pr.
1884. 26. P-zuji vám pod milostí, GR., pod
hrdlem. V., Let. 402. — komu o čem. On
jim p-zal o tobě. Zk. exc. Nebo augelóm
s vým p-zal je o tobě, aby ostřiehali tebe.
Ž. kl. — se komu. Tomu se p-zal. Pass.

mus. 358. Marcellus sv. Petru se p-za. Výb.
I. 279. Znechutiv si vlasť p-zal se vojensky
řádu německému. Vz Pal. Rdh. II. 422. —
koho, se k čemu (čím). P-zal se k jeho
dvoru. Výb. II. 40. P. někoho k některému
úřadu n. místu. J. tr. P-vali se službami
svými k čeledi panovníkově. Osv. I. 167. —
s inft. P-zal vzývati Boha. Pož. 4. Buoh
muoj přikázal vše prodadúc chudým dáti.
Pass.

Příkazný = v něčí kázeň, poddanosť,
službu daný. Jakž jsem živ, vaším služeb-
níkem p-ným jsem nebyl. 1467. Zemany
okolní tobě přísedící, kteříž tvoji nejsú
p-ní, jménem naším obešli. 1458. (Pal. Rdh.
I. 184.). — P. = překážející, závadný. Člo-
věk má se v neděli ukojiti od hřiecha a
od p-ho diela. Hus I. 115. Neb nám jest
p-zen ďábel svým podštíváním, p-zen svět;
Věci, kteréž jsú p-zny manželstvu; By
jpden druhému nebyl p-zen k službě boží.
Št. Kn. š. 50., 67 , 83. (275. 10.).

Přikazovati, vz Přikázati.

Příkazský, ého, m., os. jm. Šd.

Příkazy na Mor. Kobyla z Příkaz ne-
tahá. Sbtk. Kr. h. 197.

Příklad. Na p. čeho ukázati, als B. von
etwas anführen, p. něčeho na někom míti.
Nz. Něco ve př. uvésti, exemplificiren. Dch.
Mohli bychom to učiniti jinak, příkladem
takhle. Us. Vk. Berúc od nich p. Št. Kn.š.
27., Pass. mus. 389., Bart P. máme této
bázně boží na Šalamounovi. Pož. 59. Všem
ku př-du a naučení; Dáti někomu dobrý p.
Št. Kn. š. 71., 32. Tak se čte v Králových
knihách na p. tomu, že.. . Št. A zlý p. dá
do sebe. Št. ib. 43. Ať řku pro p. Št. N.
333. Aby p-dem jeho moudří byli. P-dové
pak, jaké mládež vidí, takové se jí i chy-
tají. Kom. Keď predstavený obce neide do-
brým p-dom. Slov. N. Hlsk. XI. 110. Dlouhá
je cesta po pravidlech, krátká a jistá po
p-dech. Seneca. Mocnější jsou příkladové
nežli slova. Sv. Leo. Slovo uší sa dotýká,
ale p. očí. Glč. II. 94. Lepší p. než slovo,
jako zlato a olovo. Mor. Tč. K ctnostem
po naučení daleká jest cesta, než po p-dích
blízká a platná. Výb. II. 1659. P. lepši než
učení, čiň, co mluvíš, to umění. Lpř. exc.
Mnohdy jsou prospěšnější p-dy než zákony;
Co často nemůže rozkaz, jediný vymůže
p ; Kdo nezmoudří z p-dů, marná slova.
Sb. uč. Dobrý p. s vysoka, divy koná do
daleka. Ib. Dlouhý výklad, krátký p. Šd.
exc. Za p-dem své vrchnosti jdou domácí,
také hosti; Nekazí děti hračky, ale zlé
p-dy; Cizími příhodami a p-dy se kárej a
zhroz se jiných pádův. Hkš. exc. — P. =
něco přiloženého, nataženého ? Seděli na
p-dě. Ten p. s jednoho konce spadl na
zem a oni oba dva taky na hromadu. Wtr.
Obr. z Rakov. 31.

Přikládací hranoměr. NA. V. 470.

Přikládač, e, m., Zuleger. Samočinný
p. paliva pod kotly (nástroj). P. tento vrhá
palivo jakoby stejnoměrným deštěm na rošt.
KP. VI.

Přikládání paliva do peci.

Příkladec, dce, m. = příklad. P-dcem
(to) dám znáti včile. Ezp. 2178.