471

Příkladník, u, m. = místo na seno v ko-
nírně zahrazené. Také mor. Bkř., Tč.

Příkladný. P. muž, Us., jazyková správ-
nosť, Kos., otec, Let., rozprávka, Výb. II.
653., výtvor, Tš., skutek. Hus I. 150., III.
32. Život prostý, útrpný a p. vedl. BR. II.
12. b., Hus III. 80.

Přiklápěti, vz Přiklopiti.

Priklec, e, m. = priklet. Slov. Počala
sa naša lúboéć v tom našom p-ce, na bielé
lavečce. Koll. Zp. I. 88. — Zbr. Hry. 86.

Příklejek, jku, m. = kus přiklejený,
angeleimtes Stück. Mz. Mkl.

Přikleknouti s kým kam: k nohám.
BN.

Přikleslý, hingeneigt. Okřídlí k přístavu
p-slá. Lpř.

Priklet. Sl. ps. 357. Vz Priklec.

Priklincovať = klincem (hřebíkem) při-
biti. P. podkovy. Slov. Včka. V. 9.

Přiklížený; -en, a, o, angeleimt. Stál
jako p. Us. Šml.

Příklon, u, příklonek, nku, m. = při-
klonění. Brt. D. 197. Čel p-nek. Čch. St.
76., Sš. I. 155.

Přikloniti se, co kam. Když se ke
mně p-ní (dívka). Čch. L. k. 26. P. ucho
k zemi, Čch., k něčím ústům, Mcha., své
srdce k někomu. Šml. Ať sa ráčí p. k na-
šemu sboru. Výb. II. 248. — sa = pozdra-
viti. Slov.

Přiklonka, y, f. = enclitica. Ndr.

Příklop na stoku, Canaldeckverschluss,
na jídla (skleněný), Speiseglocke, Dch., Šp.,
vývěvy (skleněný), ZČ., hrtánový (jazýček
v hrdle, Kehldeckel, m.). NA. V. 205., Šv.
69. P. lbový. P. sedla tureckého, operculum
sellae turcicae. Vz Příklůpek.

Přiklopiti co. Vody přiklopichu vozy
i jezdce. BO. — co čím: skleněným zvon-
cem. Mj. 33. Ižádný zažha světedlnici ne-
přiklopí jí třepem (vase). ZN. — co po
kom. P. dvéře po sobě. BO. — co jak.
Lístky přiklápějí se po páru k sobě. Mt.

I. 63. 8.

Příklopka, y, f. P. dvojsedlá, talířová,
prolomená. Zpr. arch. IX. 125., 126.

Příklopkový. P. jehla, Kehldeckelnadel.
Nz. lk.

Priklšný = příhodný. Slov. Ssk.

Přiklučovati, přiklučiti, ausroden. Šm.

Přikludiť koho = přivésti; se = při-
stěhovati se. Laš. Brt. D. 256.

Příklůpek, pku, m. = malý príklop,
epiglottis.

Příklůpkokonvicovitý, arytenoideus. P.
vaz, ligamentum epiglottideoarytenoideum.
Exc.

Příklůpkokonvičný. P. záhyb, aryepi-
glottica plica. Ott. II. 823.

Příklůpkový, Epiglottis-. P. uzdička,
frenulum epiglottidis.

Přikodlučiti, il, en, ení = připojiti, při-
poutati. Ves svět k sobě p-čil. Sv. ruk.297.

Přikodrcati se kam = zdlouha a bídně
dojeti. Za několik dní p-li jsme se do
města. Kos.
Přikoleniti, anknien, v tělocv. Rgl.

Přikolití co kam: k čemu. Lpř. Sl.

II. 189.

Příkolník, u, m. = příkolní kroužek,
Pfaffring. Hrbk.

Příkon, u, m., Zustand, v horn. Hrbk.

Přikonať sa = přijíti. Slov. Němc. VII.
122., I. 110.

Přikonavý cit (duchovní = svědomí).
Pal. Rdh. I. 340.

Příkop silniční. — P. = náhon. Mlýn
hrčí, jen když vody dosť z p pu teče po
žlebech na koleso. Pokr. Pot. II. 288. —
P. průchodní = příludný. S. N. XI. 72. —
P. Pavel, šenkéř z Přiekopa. Let. 515.

Přikopa, y, f. Půh. I. Vz Příkop.

Příkopař, e, m. = kdo příkopy čistí.
Us. Šd.

Příkopetí, n. = spodní část punčochy.
U Nezamyslic. Bkř. Vz Příkopytí (dod.).

Příkopky, pole u Trubek, Pk., u Zi-
hobce. BPr.

Příkopník, a, m.,acilius, Grabenschwimm-
käfer, m., brouk. Kk. Br. 62., Brm. IV. 54.

Příkopský Mlýn u Třeboně, v Klato-
vech. — P. rybník u Černíkova na Do-
mažl. BPr.

Příkopytí, n., Fuss, Füssling am Strumpfe.
Rk. Vz Příkopetí (dod.).

Příkoř. Příkořenství. Č. Kn. š. 388., Sš.
I. 144.

Příkořenství, vz Příkoř.

Příkořiště, ě, n. = příkoří. P. jim či-
nil. Wtr. Obr. 39.

Příkořizna. Tristr., Pass., GR.

Příkořný. NB. Tč. 254.

Příkostek, stku, m., Beingewächs, n.

Přikrácený; -en, a, o. P. piano, Stutz-
flügel, m. Pdl., Rgl.

Příkrádežník, u, m. = přítruhle. Uložil
peníze do p-ku. U Dobrušky. Kšť.

Přikradlý, heimlich hergeschlichen. Lpř.

Přikradnouti se kam: za koho. Šml.
I. 52.

Přikrajovač, e, m., Zuschneider, m. Šp.
P. suken, koží. Pdl.

Přikrajovák, u, m. = nůž k přikrajo-
vání svršků (obuvi), das Zuschneidemesser.
Matj. 103., Vchř.

Přikrajovna, y, f., Zuschneidezimmer,
m. Šp.

Přikřepčiti, il, ení, herbeitanzen. Lpř.

Příkres, u, m., Illustration, f. Rk.

Přikresliti, zuzeichnen. — co kam
čím: k něčemu. Mus.

Přikročitelný, zugänglich. Lpř.

Přikrojení, n., das Zuschneiden. P.
hran, rohů. ZČ. I. 250.

Přikrojený jak: kulatě do čtverhranu.
Wld.

Příkrojník, vz Přikrajovák.

Příkrok, u, m. = přístup, Zutritt, m.
Val. Vck.

Přikrojovati, vz Přikrojiti. Když se
přikrajuje (po druhé krájí) chléb do po-
lévky, říká se: To je tak. jako když se
člověk po druhé žení. U Kr. Hrad. Kšť.

Příkropek, pku, m. KP. V. 240.

Příkrov, das Leichentuch. Tvář bieše
p-vem obvázána. ZN. — P. ložní, stragu-
lum. Bj. — P. sešitu, Deckel, m. Šf. III.
348.