472

Příkrovec, vce, m. P. rakevní. Vz Pří-
krov. Hnoj. 250.

Příkroví Na hroby všech dědiců dal
pěkné p. Let. 253.

Příkrovní nebe, deckend. Nrd. Kosm.
p. 61.

Přikrucovati, vz PřikROutiti.

Přikřuplý = přihlouplý. N. Bydž. Kšť.

Příkruta, y, f., strslov. = věno. Pk.
Příkrý, steil. P. ledovec, Vrch., úbočí,
Šml., sval, J. Lpř., schody, sklon, stezka.
Us Pdl. — P. = prudký atd. P. odpor,
Kzl. 64., protiva. Křn. — P. = přísný atd.
Hořké a p. krmě střehú se lidé. Št. Kn. š.
111. P. povaha, Šbr., odpověď, Us., právo,
rodiče, vrchnosť. Pož. P. bolesť. Št. Kn. š.
300. 32.

Přikryti. — co. Měsíc přikryl mrak.
Mcha. P-lo je moře. Anth. Propasti p-ly
sú je. Ž. kl. Milosť přikrývá množstvie
hřiechóv. Št. Kn. š. 34. P-li sú zemi jako
kobylky. BO. — se. Za ,Víc' polož se. —
co čím. P. sklenník prkny. Us. Pdl. Noc
rouškou svou p-krývá dědinu. Mcha. P.
něco postavcem. ZN. A často dobrým při-
kryje zlé (črt). Št. Kn. š. 11. Někakú po-
dobností se přikryjíc. Št. Kn. š. 134.

Přikrytí. P. lodí = paluba. Mill. 9. Pod
tebou bude prostřien mol a p. tvé budú
červie. Hus II. 245. — P. = zámysl. Byly
veliké různice pod p-tím víry. Bart. IV.
Pod falešným p-tím a úmyslem zlým. Bart.
123. Svou při pod pěkným p-tím rozmno-
žování lásky vyvésti usiluje. Výb. II. 1634.

Přikryva, y, f. = pokryvka, die Decke;
das Zeug. Nemají na koně p-vu.

Přikryvačka = pokryvka, velamen. Žena
vzemši s hlavy p-čku přikryla studničnú
obrubu. Bj.

Prikučovať, dazuroden. Bern.

Přikuchyňský, neben der Küche gele-
gen. P. izba. Phľd. II. 227.
Přikukati, přikukovati. Kuliši p-kují.
Č. Kn. š. 87.

Přikulhati se kam jak: po špičkách.
Hrts.

Příkulovatý, fast kugelrund. Rst. 476,

Příkup, u, příkupek, pku, m. = přikou-
pení, der Zukauf. Šd.

Příkupka, y, f. = přikoupené pole, zu-
gekauftes Feld. Světz. 1880.

Příkútek, tku, m., epicondylus.

Přikvačiti. Šf. Strž. I. 58., Hus III. 254.
— čím: kletbú někoho. Hus III. 253. Vál-
kou (na ně) p-čil. Šf. Strž. II. 113.

Přikvapiti. P. do Řecka, někomu ku
pomoci, J. Lpř , v pomoc, na pomoc. Us.

Příkvětný, příkvětový, blüthenständig.
Sl. les.

Přikvitnouti, vz Zrazky.

Příky. Cf. Mkl. Etym. 242. Jablko na
p. rozkrojiti. Kld. 285. Hněv, zvady, zdury,
p., zlosti. Kmt.

Přikýchnouti, dazu niesen. — komu
k čemu. P-chnul mi ke všem slovům. Lpř.
SI. I. 270.

Přikýválek, lka, m., der Jaherr. Kos.

Přikývnouti. Všichni pochvalné přiky-
vovali k jejím slovům. Sá.

Příladí, n., Strecke am Wustacker. Rk.

Přilakomiti koho k čemu: k zradě,
verlocken. Štulc I. 57.

Přílazek, přílaz, slov. prielazok. Humna
mívají známý všude přílazek. Hrb. Obr.
108. P. = kade sa chodí z humna do dvora;
mládenci obyčajne takými prielazy chodie-
vajú k svojim vyvoleným pannám. Gazdovci
majú dvory plotmy .... a len jedon prie-
chod alebo prielaz nechaný. Rr. Sb. Zíveš
jak pes na přílazku. Brt. Len že prešli cez
prielazok do zahrady .... Phľd. VIII. 1.
Eště raz ten prielaz překročím. Koll. Zp.
I. 172. — P., transitus. Ž. wit. 143. 14.
Výstup naň (prahrebeň Vysokých Tatier)
lebo prielaz cezeň (preseň) málo kde mo-
žný, Uibergang. Phľd. IV. 253.

Přilbatka, y, f., lacuna; membracis,
hmyz. Brm. IV. 262., 645.

Přílbice. Št. Kn. š. 96. P. hasičská. Us.

Přilboklat Jarvit, xogv&aiš. Vký.

Přilbošíjník, a, m. P-ci, corylophides,
čeleď brouků. Kk. Br. 399.

Přileb, a, m., sam. u Zdounek.

Přiléčiti. P-čil jemu ucho (Ježíš) = při-
ložením zhojil, anlegend heilen. Drk. 160. a.

Přiléhací, anliegend. Us.

Přiléhačný = přiléhací. Loos.

Přilehlosť, i, f. Pravá p. a přivinulosť
ku Kristu. Sš. I. 163.

Přilehnouti kam (jak čím). Nepřiléhá
ke zdi (o hrbatém). Bdl. Nejsem naučena
ze zlatých pohárů, ale sem naučena při-
lehna k dunaju (píti). Sš. P. 147. K zemi
hlavou přilehl. Č. Kn. š. 65. Papír hladce
na prkno přiléhá. Kk. Fys. 49. P-hlo mu
na hlavu tolik předivného myšlení. Tbz.
Píst k válci obvodem svým neprodyšně
přiléhá. Šmr. 1. Forma básně těsně přiléhá
k obsahu (shoduje se sním). Šat těsně k tělu
přiléhá; Dvéře dobře přiléhají; Jednou stra-
nou k něčemu p. Us. Pdl.

Přílep, a, m., Waltersdorf, ves v Ra-
kousích.

Přílepák, u, m. = mlýnský kámen z Pří-
lep. Frč.

Přílepek. Šf. Strž. II. 448. P. = ná-
plasť: jednoduchý vesikator, einf. Spanisch-
fliegenpflaster; p. z běloby, emplastrum ce-
russae, Bleiweiss-; p. s bolehlavem, e. conii
maculati, Schierlings-; diachylon, p. olov-
natý, diachylový, klejtový, masť hůlková
hojící, diachylon compositum, zusammen-
gesetztes Blei-; p. diachylon natřený, spa-
radrap, e. diachylon extensum; p. diachylon
jednoduché, e. diachylon simplex. Nz. lk.

Přilepiti co komu. To národu přilé-
pali, anhängen. Šf. Strž. I. 305. a j.

Přílepový. P. kruhy, Pflasterstreifen,
obvaz, Heftpflasterverband.

Přílesí = pole u Hynkova.

Přiletěti jak. P-li u velikém množství.
Ev. olom. 99.

Přílevka, y, f. = přílev. Rk.

Příleze, Pröles, ves v Karlovarsku.

Přileženec, nce, m. = cizinec, kdo není
z obce. Č. T. Tkč. Cf. Ňufek.

Přílež, e, f., die Anlagerung. Hř.

Příležeti. 3. pl.-ží, cf. Ležeti. — abs.
Abychom je (řády) zachovávali, jakož p-ží
(sluší). Bart. 81. Z zemí přiležejících. Let.