474

p. k raněnému na těle; Aby pilnosť svú
k kázání p-la (cierkev). Ib. II. 338., III. 62.
— co čím. Tělo kamenem p-ži. Hr. ruk.
263. — komu. Bieše jeden, ješto někdy
p-dal Alexandrovi (stranil). BO. Ktož mu
budú p. (pomáhati). Arn. 1548. — co čemu.
P. něčemu cenu, velikou důležitosť, Us.
Pdl., pověrám víru, pověstem velikou váhu.
Us. Slovu ,příroda' p-dáme smysl nejroz-
ličnější. Dk.

Příložka, y, f. = příloha, ZObz. XXIV.
213., Jg. Slnosť. 80., příkladek. Šp.

Příložně, im Anhange. Rk.

Příložný. P. úhel, Anschlagwinkel, Včř.
Z. II. 27., úhelnice, Winkelmass mit An-
schlag, Us., desky, Stossplatten, Pcl. 66.,
pravítko (rýsovací, přikládací), Reisschiene,
Schlaglineal. Nz.

Přilpěti, ankleben. — na čem. Šmb.

Přílubsko, a, n., ves. Arch. II. 203.

Přilucati se, vz Napucati se.

Příluček, čku, m. = přídavek. Val. Brt.

Přilúčený = připojený. Cierkev s p-mi
osadami. Výb. I. 583., Kar. 81.

Přilúčiti. Hr. rk. 698. P. se k někomu.
Ezp. 1652. Kteréž přilučujem k zemi klad-
ské. Arch. VIII. 377.

Přílučka, y, f. = příluček. Brt. L. N
I. 187.

Příludka, Schleichpatrulle. Čsk.

Příluka, ves u Litomyšle.

Příluky, Prziluk, také u Val. Meziříčí.

Přím, a, m., os. jm. Výb. II 1332. —
P., u, m. = sek, kryt. V tělocv. Rgl.

Prima = hodina atd. Vz Výb. I. 987.,
Vš. Jir. 464. Tu mši po primě zpievají.
Hr. ruk. P. 677. — P. = hra v karty. Zbrt.
Hry 220.

Přimámiti koho kam: k zlému. Šml.

Prímanie, n. = přijímání. Slov. Ssk.

Primář, e, m. = primarní lékař v ne-
mocnici, představený oddělení hostíci cho-
roby příbuzné. Vz Slov. zdrav.

Primarní nebo prvohorní útvar. Stč.
Zem. 691. — P. lékař, vz Primář.

Primas, vz Er. P. 385. Purkmistr a p.
v Čech. v 15. a 16. stol. Vz Wtr. Obr.
671. nn. P. slul místy hospodář, pan otec,
pan starší, starší města. Wtr. Obr. 681. P.=
první konšel mající přednosť před ostat-
ními. Ib. 650., 681. Po bitvě bělohorské
měl v Ml. Boleslavi primas 12 kop a purk-
mistři po 10. Vz ib. 709.

Primaska, y, f. = žena starostova. Stála
basa u primasa, za kamnama stála, dyž p.
zatopila, basa sama hrála. Brt. Dt.

Primasství, n. Za p. mistra Paška. Bart.
103.

Přimaščiti, přimaščovati. (Husité) na
kázání nepřimaščují svatým. Výb. II. 756.

Primatorství, n. = primat. Za p. Jana
z Vratu. Mus. 1880. 491.

Primáže, e, f., primage, Versicherungs-
prämie. Nz.

Přimbaba, y, f, matricaria melissa febri-
fuga. Exc.

Přimčieti, vz Mčieti. — koho. Já tě
přimčím, transferam. Otc. 144. a. Diabli,
ješto se přimčie, discurrunt. Otc. 23. a. —
se kam. S číms se sem na svět přimčalo

(tělo)? Výb. I. 364., Hod. 83. a. (Loď) přimče
se (přimkla, přiblížila se) k němu upřiemo.
Hr. ruk. 29. — komu čeho. Tuť j'mu (pe-
kaři) žena kvasnic přimčie (přidá). Hrad.
136. b. Cf. List. fil. 1884. 457.

Přimda. Cf. Výb. II. 1332., Arch. VII.
363. 631., VIII. 600.

Přímě, direct, offen. P. si počínati, vésti.
P. jednati. Us. Lpř.

Příměčový či zevní kútek kosti ramenné.
Ott. IV. 547.

Přímělkov, a, m., Přimielkau, ves u Brt-
nice v Jihlavsku.

Přímení, n., das Geradmachen. Us.

Prímer, u, m. Na p. = na příklad. Slov.
Phľd. 1885. 186.

Příměr = srovnání. P. uvedený spojkou
jako a) výrokem. Jsem už jako pára nad
hrncem ; b) přívlastkem. Hrušky jako z vosku.
Chlap jako hora. Vyrazila rosička jako ma-
ková zrníčka. Brt. S 3. vyd. 7. 4., 15 8.
Cf. Brt. D. 336. nn., Mus. 1887. 505. P-ry
a podobenstva. Cf. Brt. S. 3. vd. 183.

Přiměřený. P. vzdálenosť. Us. — čemu.
Četba duchu mládeže p-ná. KB. IV. —
k čemu: k věci. Pal. Rdh. III. 218.

Příměří. Mkl. Etym. 197. S králem p.
vzeli. Alx.V. v. 2136. (HP. 52.). Potom mezi
sebú p. uložicha. Výb. II. 847.

Přiměřiti co k čemu. Přiměřiž tedy
nevěru k nevěře. Krnd. 49. Nětřa (netřeba)
hubě věřit, ene k ni p. (když se kdo
upejpá, ale dobře mu chutná, dá-li se mu
co). Us. Brt. — co s čím = srovnati. Šf.
III. 226.

Příměrnosť, i, f., Angemessenheit. P.
slohu; pravidla příměrnosti. Nz. Když
uznává jich p. ke svým záměrům. Pal.
Rdh. I. 345.

Příměrný, Waffenstillstands-. List p.
posielám. Arch. VII. 247. — P., angemes-
sen. Která (síla) p-na je svrchovaná veleb-
nosti a slávě boží. Sš. II. 196.

Příměřný, vz Příměřní. Službu svú vzka-
zuji, pane milý, času p-ho. Arch. VII. 385.
a j. tam často. Cf. Službu svú vzkazuji,
urozený přieteli a bratře milý, vedlé běhu
nynějšího. Arch. VII. 389. a j. Cf. V té
míře = toho času, této chvíle, Míra (dod.).

Příměs, Anhängsel. Šf. III. 199.

Příměsek. Šf. III. 16., 207., Kom. Lab.
130.

Příměstský = při městě jsoucí, bydlící
a p. Šd.

1. Přímět, cancer, 1402., ecthyma. Cf.
Příčes, Příčesť. P. kožní, panaritium cuta-
neum, okosticový, p. periosteale, podkožní,
p. subcutaneum, široký, latum s. malignum
s. pustulosum. Ktt. exc.

2. Přímět, Zugabe. I malý p. k evan-
geliu přilípaný a jemu odporný. Sš, II. 9.
Rozebrav všecky p-ty mysli. Pal. Rdh. III.
297. P. = několik draček, které se u otvoru
peci na uhlí hodí a zapálí, aby se chléb
v peci lépe pekl. U Solnice. Frch.

Přimetati co čím. Kamením ji p-tali.
15. stol.

Přimětati = přisněžovati. Val. Vck. —
P. = poznamenati. Slov. Vz Czm. 98.