476

Přímočárně, geradlinig. Světlo se šíří
p. ZČ. III. 3.

Přímočárnice. Cf. Kk. Mot. 209.—213.,
Brm. IV. 435.

Přímočárnosť, i, f., Geradlinigkeit, f.
P. paprsků světla. Mj.

Přmočárný = přímočarý. P. podoba,
Pal. Rdh. I. 391., páka, ZČ. 1. 76., šíření-se
světla, směr, dráha, Mj., obrazec. Pdl.

Přímočarý = přímočárný. P. pohyb,
měřítko, šíření-se světla, ZČ., plocha, Regel-
fläche, Jrl. 422., obrazec. Jd. Geom. I. 2.

Přímočinný, geradwirkend. P. stroj.
Šmr. 76.

Přimodliti co kam. Hvězdy p-dlil bych
k zemi. Kká.

Přímohlavec, vce, m., orthocephalus.

Přímohlavý, mit emporragendem Haupte.

Lpř.

Přímohledný hranol. ZČ. III. 156.

Přímokřídlý. P-dlí, orthoptera, Gerad-
flügler. Nz.

Přímolebý, mit emporragendem Schädel.
Lpř.

Přímolící plémě lidské, orthognatisch,
Vlach.

Přímolícní tvar. Šv. 4.

Přímolícnosť, i, f. P. lebky. Vlach.

Přímolitý, rischdrähtig (im Forstw.). Šm.

Přímomluvnosť, i, f., die Offenheit der
Rede. Rk.

Přímomyslný, geradsinnig. Dch.

Přímoosý, geradachsig. P. trám. Zpr.
arch. VIII. 13.

Přímopůsobící, directwirkend. Zpr. arch.
VII. 54.

Primordialní fauna, Stč. Zem. 692., vak,
buňka. SP. II. 99., 100.

Přímořní, vz Přímořský.

Přímořský. P. nižina. J. Lpř.

Přímosměrný. P. napjetí proudu elek-
trického. Nár. listy.

Přímosť mluvy; mužná p. Dk. Budiž p.
mezi námi. Vrch. P. = pravosť, Geradheit.
Št. Kn. š. 274. 29.

Přímotek, tku, m. = něco přimotaného.
Na již. Mor. Šd.

Přímotěn, tně, f., cupania, die Cupanie,
rostl. Vz Rstp. 228.

Přímounký = přímický. Rst. 476.

Přímovec, vce, m., Orthoklashaloid. Hř.

Přímovlasý. P. vlna, plémě ovčí. NA.
IV. 103.

Přímovlný. P. ovce. NA. IV. 103.

Přímovod, u, m. = přístroj, aby táhlo
od svého směru se neuchylovalo. Hrm. 101.

Přímovodný, direct leitend. P. pohyb.
Hrm. 109.

Přímovýstup, u, m. = přímý výstup,
Rectascension, gerade Aufsteigung, v astr.

Přímozubí, orthognathi. Stč. Zem. 841.,
Ott. IV. 548.

Přimráčiti koho = napolo omráčiti.
U Kr. Hrad. Kšť.

Přimražený. Stál jako p. Us. Dch., Pdl.,
Kká., Mcha.

Přimrklý, ein wenig blinzelnd. P. po-
hled. Rgl.

Přimrknouti, přimrkovati, zublinzeln.
— komu. Lpř.

Přimrsknouti se kam: k něčemu, sich
aut etwas hinschwingen. Lpř.

Přímrva, y, f. = přimísený hnůj, Bei-
dünger, m. Šp.

Primula. Vz Dlj. 67., 68.

Primus Mart., kněz, f 1573. Jir. Ruk.
II. 144.

Přímý. List. fil. XIV. 175. P. útok, bat-
terie, NA. III. 79 , 160., protiva, ZČ , opak,
Dch,, rhythmus, Dk., výkony početní: sčí-
tání, násobení a zmocňování, Šim. 49., troj-
členka, ib. 84., světlo, Jrl. 320., nabídka,
běh, oběžnic. Us. P. řeč. Vz Gb. Ml. II.
49. — P. = upřímný. Když kto z p. úmysla
prosí Boha. Št. Kn. š. 9., 11.

Přímyčka, y, f. = přístroj v plynárně.
Stat. př. kn. 1877. 115.

Přimykací řidič (regulator), přístroj
v plynárně. Stat. př. kn. 1877. 115.

Přimykání, n. = připojování, die An-
rückung. Nz. P. časového znaku. Šf. III.
594.

Přímysl. Dk. Dj. f. 97., SP. II. 171.

Přimysliti co k čemu. P-slil k povíd-
kám jinou. Šf. Strž. II. 373. — več. Křivdy
v pravdu nepřimyšlije. Výb. I. 347.

Přína, y, f., stipula, stéblo. Ž. kl. (328.).

Přiňagnouti koho = zasypati. Přiňaglo
ho. U Starého Jičína. Vhl.

Přináležeti. Přináležející. Výb. II. 1466.

Přináležitý. Jména k tomu p-tá. Šf.
Strž. II. 279. a j.

Přinapilý, etwas angetrunken.

Přinapitý = přinapilý. Wtr. exc.

Přinapomáhati jak. Aby dle možnosti
p-li. Výb. II. 1423.

Přinášitel, e, m., der Einbringer. Dch.

Přínavka, y, f., die Pfeffernuss. Posp. —
P., Kahn, m., Boot, n., Slov. Loos.

Přinavrátiti = navrátiti. Koll. Zp. II.
229. P. komu syna. Phľd. VIII. 75. Aby
p-til to, co bylo Olegem opanováno. Št.
Strž II. 113. Žádal, aby mu zápis p-cen
byl. 1634. Soud. záp. opav.

Přinavyklý, angewöhnt. Hlk.

Princa, dle Káča = princezna. Slov.
Dbš. Sl. pov. VIII. 78.

Princeska. P-ky = chrupavky, třešně,
die Knorpel-, Pelzkirschen. U N. Bydžova.
Kšť.

Princip logický, kausalní či příčinný,
čirý, p. purum, bytný či stanovný, Pap.,
virtualních momentů, rychlostí n. prací, SP.
II. 56., 77., středu hmotného, ploch, živé
síly, zachování energie, mechanický, fysi-
kalní, SP. II. 81., 83., bádání směrodatný,
rozumový, zjevený, formalný, poznávající,
intellektivní, ojedňující, účinku, prvý, jed-
notný, přijatný, Hlv., zachování hmoty,
Archimedův, ZČ. I. 5., 295., isografický.
Stč. Zem. 467.

Principal, a, m. = mladík, jemuž rodiče
mnoho dovolují (převzdívka). U Star. Jič.
Vhl.

Principia, e, f. = mluvnice Slov. Otec
mi kúpi p-piu. Sl. spv. III. 118.

Přindati. Cf. Prk. Stud. o dat. §. 4.

Přindenec, nce, m. = odjinud přišlý,
cizinec, der Ankömmling. U Star. Hrozen-
kova. Vck., Km. 1887. 486.