477

Přínehtí, n. = část u nehtu. Ndrf.

Přinejméně. Byl povinen při n. šest
Ovcí po sobě zůstaviti. Pal. Rdh. III. 111.

Přinejmenším, wenigstens, zum min-
desten. Šm.

Přineskoro = přeneskoro. Slov. Šd.

Přinésti. Přinositi. Žvt. otc. 47. b. Při-
nošovati Ž. kl. (328.). — co. Kdo ví, co
večer přinese! Us. Zrno veliký plod při-
nese. E. olom. — na čem. Orla p-nu na
svém ščítě. Výb. II. 40. — co komu. P-se
vám štěstí pro život. Šml. P. bohům oběť,
Smb., své služby vědě, svou samolibosť
obecnému prospěchu v oběť. Osv. — komu
čeho. Mé krve císaři přineste. Pass. mus.
471. — co kam. Zlí to přinesli k druhé
Št. Kn. s. 106. P-sl dom drščky = zmoklé
šaty. Mor. a slez. Šd. Vědomosti do života
praktického p. KB. III.— co kde. Dnešní
časopis p-ší v čele článek z péra spiso-
vatele N. Us. Pdl. — se jak zač več.
Srdce, jež za tu lásku s nejčistší radostí
sebe samo v oběť p-ší. Šml. — koho jak
oč kdy. Nuž veď by ma ten na takýto
spôsob za krátký čas o všetko priniesol
(připravil). Phľd. VIII 159. — s inft. Při-
nesla jemu někakého jišelka postřiebati. Št.
Kn. š. 39.

Přínět. Také v Chrud. Hk.

Při nízku = nízko. Lastovičky p. n. lé-
tajú. V Podluží. Brt. D. 257.

Přinízký, zu niedrig. Zbr. Mud. ž. II.
286.

Přínos = přinesení. Napomínal lid ku
p-su peněz. Pal. Dj. III. 1. 142. — P. =
věno. Byl to p. chudý: dva uzlíky a truhla
všeho všudy. Č.

Přínosné, ého, n., Trägergeld, n. Rk.

Přinošač, e, m. = přinášec, der Zuträ-
ger. Laš. Tč.

Přinoviti. Slov. Mistr mladší aby po-
vinen byl cech obsílati a svíce páliti, do-
kud se jinší nepřinoví. Sl. let. VI. 150.

Přinožiti, den Fuss senken. V tělocv.

Přínožka, y, f., Beifuss, m. Čsk.

Přinucení = dřevo přes střih vorů vory
spojující, aby na splavu na sebe Nevyjíž-
děly. Na Vltavě. Špd.

Přinůška, y, f., Antheil als Beitrag zum
Participations-Geschäfte. Nz.

Přinutiti. Synonyma: přibezděčiti, při-
puditi, vnevoliti. Brt. S. 181. — koho
k čemu čím: šatlavou. Čr. — kam: na
útěk, na svou stranu. J. Lpr. — koho
čím odkud. Aniž mají tiem mečem lidi
p-covati buď k dobrému neb od zlého.
Krnd. 80.

Přinutkati. Št. Kn. š. 99. P-kaj je i pod
bezděcí, ať. . . 1b. 149.

Přinuzení = přinucení. Asn. 9. Obec
k tomu povolila bez p. dobrovolně. Št. Kn.
š. 155. 27.

Přinuzený; -en, a, o = přinucený, ge-
nöthigt, gezwungen P. slib neslove volné
slíbení. Hus I. 266. = čím: žádostí. Hus
II. 250., 253.

Přiobřezati. Kdyby kdo k svému užitku
vinohradu p-zoval. Pk. Npj. 103.

Příobrubí, n., Besteg, v horn. Hrbk.

Přioděný. Kmen p-ný či přispořený či
špřežený či složitý. Šf. III. 534. — čím
jak. Budova sloupy bohatě p-ná Us. Pdl.

Přioderský, an der Oder gelegen. P.
Slované. Pyp. K. II 2.

Priodvážlivý, gewagt. Slov. To zdálo
sa byť p-vo. Lipa.

Přiondati koho kde = zdržeti, aufhal-
ten. P-li vás tam do Boha (dlouho). Mor.
Sk.

Přiopraviti zelé = přimastiti. Mor. Brt.
D.

Přiorati brambory. Us.

Přiosnovati, anweben. Us. Lpr.

Přiosobení. Šf. III. 428.

Přiosobený, angeeignet. Písmo slovan-
ské z p-ných písmen z jiných jazyků. Šf.
Strž. II. 490.

Přiosobiti co komu. Šf. Strž. I. 491.,
Kká. Td. 19., Výb. 1. 458.

Příostek, stku, m., Epiphysem, m.

Přiostřiti. Záští mezi nimi se p-lo. Šmb.

Připáčiti. Připač sa eště Na mne raz.
Koll. Zp. II. 243

Přípačka, y, f. = převzvěd. Slov. Pokr.
Pot. I. 218.

Připadající. Věci na tak slavnou vy-
výšenost nepřipadající. Kom. Lab. 17.

Případečně, per accidens. V.V. 69.

Případek, accidens. Vch. Ar. II. 2., 16.,
VV. 39., Dk. Dj. f. 166., Nz., Ott. I. 117. —
P. = případ, Fall. V p-dku, když volení
nevede k cíli, stává se, že . . . Šf. III. 141.

Případkový. P. pohyb, zvláštnosti. Vch.
Ar. II. 3 , 17.

Případnosť, Accidentalität. V Bohu není
p-stí. Hlv. 98. V obojí p-sti nalézáme, že . .
Šf. Strž. I 27. Rozličné p-sti lidské. Kol.
3. — P. = důchod. Postranní p-sti. Výb. II.
1570. Obydlí, dědiny s loukami i jiné p-sti
v městečku Ročově. Arch. rak. — P. =
vhodnosť. P. výrazu, pojmenování, básni-
ckého obrazu, podobenství. Mus., Pdl.

Připadnouti. — koho. Slon jej připadl
(padl naň). Št. Kn. š. 124. Zatiem mě noc
připadla (přepadla). GR. — čeho. Sněhu
p-dává. Lpř. — komu kdy. P-padá jí chví-
lemi, že . . . Osv. I. 180. — kam kdy. Na
los ten p-dla při tahu výhra. Us. Pdl. P-dl
k Turkům (přidal se k mm). Vrat. — od-
kud. Z toho poměry samy sebou připadají
a vyplývají. Vch. Ar. II. 22.

Případný = vedlejší. Všecky městské
p-né duochody a platy. 1579.

Případoslovec, vce, m., Casuistiker, m.
Rk

Případosloví, n., Casuistik, f. Rk.

Případoslovný, casuistich.

Připadování, n., casus, Endung. M. Be-
nešovský.

Případný, zufällig gelegentlich.

Případoznalec, lce, m. = případoslovec.
Rk.

Připálený vtip = nemístný. U Žamb.
Dbv.

Připáliti co komu. P-lil srnci, zajíci
kůži (střelil ho). Us. Dbv. — co kde: pe-
čeni v troubě. Us. — kam jak. P-lil (při-
běhl) k nám jako zběsilý. Us. Rr. Sb.

477