Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |
|
|||
479
|
|||
|
|||
Připomenutosť, i, f. Člověk má p. či
paměť v širším smyslu. Ztk. Náz. sv. Připomoci. Já chci rád p. Arch. VII.
400. — komu k čemu. Co by jim p-hlo k napravení jich. Výb. II. 1444. — v čem. (Ti) v těch věcech rádi připomohú. Arch. VII. 296 Přípona, die Stütze. P. ramenná, Achsel-
stütze. Nz. lk. — P. = polosloup u pilířů ve slohu gothickém, Dienst. NA. I. 62. — P. v algebře = číslice k písmeni dole v pravo připojená: a1, a2 a p. Zh. 1., Jrl. 423. — P. v mluvnici. Cf. Bž. 169., Kvř. Ml. 30.-36. P. pádové, Gb. M. I. 67., osobní. Ib. a 134. nn. P. partc. perft. act. Vz Listy fil. 1885. 73. nn. P. kmenotvorné. Gb. Připonuknouti. Co mne p-klo, abych ..
Kom. Lab. 58. Přípopelavělý = přípopelavý. Šm.
Přípora. P-ry = štíhlé sloupce na pilíři
gothickém. SP. II. 18. P. = polosloup ve svazkovitém pilíři. Zpr. arch. — P. ra- menná, Achselstütze, f. Nz. lk. — P. Keď má dieťa p ry t. j. keď dieťa schne, chytro, jakoby dech lapajúc, dýcha, až mu boky splývajú, nosia ho po trirazy okolo orecha a jak dieťa tak aj peň orechového stromu po trirazy potierajú sadlom odriekajúc pri tom tento veršík: Zajdi, slnko, za hory a tieto p-ry za tie orechové kôry! Phľd. IV. 50. Tak zovú ťažký dych detí slabých na nejaké vnútorné zapálenie trpiacich a za- háňajú p-ry zařiekaním. Phld. XI. 211. — Wtr. Obr. 398. Příporka, y, f, dem. přípora. — P. =
zápora, čím dvéře připírají. Šd Připoření, n. = vzrůst, das Wachsthum.
Já sem štiepil, Apollo smáčel, ale Bóh jest p. dal. Hus 11. 232. Připospěti si = připospíšiti si. Zkřikl
naň, aby si p-spěl. Us. u Rychn. Příposuchý = přísuchý. Kalend. Ústř.
mat. II. 143. Přípotoční, am Bache gelegen. P. =
louky u Jistebnice. BPr. Připouštěcí spojky. Křn. 3. vd. 131. P.
konjunktiv. Křn. 268. Připouštivý = připouštěcí. Nz., Lpř.
Připoutanec, nce, m. = připoutaný. Mt.
l. č. 63. 124. Připoutání, n., die Anfesselung. Mus.
Připoutaný; -án, a, o, angefesselt. P.
ke sloupu. Us. Pdl. Přípověď = slib. Nepravá p. neprávě se
ruší. Exc. Nikdo tak ku p-di čerstvý není jako ten, jenž nic dáti nemůže. Exc. Pří- pověď budiž držena svatě, jestli nepravá není v základě. Plutarch. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 435. Připověděti co. Chodil Pámbu kole ráje,
všecke stromy připověděl, enem jeden za- pověděl. VSlez. I. l. — komu. Přišli sme vám pripovedať (tak oznamují vohladničky rodičům ženichovým, přinášejí-li příznivou zprávu od rodičů nevěstiných; pakli při- nášejí odmítavou, říkají: Přišli sme vám odpovedať). Slov. Dbš. Obyč. 13. — koho zač: za tovaryše. Kmk. Pov. II. 2. 121. — komu zač. My vám za škodu p-dáme (Ru- číme). Wtr. exc. — koho, se k čemu. |
K něčemu se p. (hlásili). Výb. I. 1011. P.
chlapce k řemeslníku (na učení). Mour. Pojeďtež se mnú do Němčiček, připovídám vás k svým erbom. NB. Tč. 28. — co jak. Kdo kvapně něco připoví, mrzí ho to po chvíli. Exc. — k čemu čím kde. A oni přijevše s ním tam, tu jest jie k svým erbóm penězy svými připovídal před hor- ným a konšely. NB. Tč. 28 — s inft. Polepšovati života svého p-děli. BR. II. 12. b. P-děl jsem s tebou býti. Kom. Lab. 114. Přípovědné = přístupné, das Aufdingungs-
geld. Šp. Přípovědník, a, m. Cf. Cor. jur. IV. 3.
2. 435. Připovídač, e, m, der Versprecher.
Velikému p-či jest málo co věřiť Exc. Přípovídka = přípověď, Anmeldung eines
Rechtsausspruches. P-ku k něčemu činiti. Soud kn. opav. Připozdě = hodně pozdě. Slov. N. Hlsk.
III. 16., IV 51. Připozditi se kde: na cestě. Žvt. otc.
54. a. Připozvati, dazu einladen. Šm.
Pripožičati = připůjčiti. Slov. N. Hlsk.
XIII 177 Připřádati, vz Připřísti.
Přípřadek, dku, m. = něco připředeného.
Us. Šd. Připřáhati komu, vz Křivolačiti (dod.).
Připrásknouti, připraskovati. P. dvéře,
dveřmi, zuschlagen. Lpř. Příprava = přihotovení. P. k bitvě, Us.,
tajná k útěku. Mus. — P. = okázalosť. Jela v koruně a v královské p-vě. Let 99. Cie- sarská p. Arch. VII. 116 V králové p vě do města ho uvedli. Výb I. 480. P. drahého rúcha. Št. Kn. š. 164. Mám já příprav a šatů dosti, v nichž věčné choditi nebudu. 1504. Soud. kn. opav. — P. = nástroj. A ženě má býti vydána domová p. (roucha, náčiní kuchyňské atd.). Výb II. 342. Dali mu ku psaní p-vu. Pass. mus. 276. Přípravce, e, m., der Vorbreiter, Vor-
läufer. P. nového směru. Pyp. K. II 45. Přípravek, das Präparat. Ssk.
Připravenec, nce, m. P. k přijímání,
Confirmand Šm. Připravenosť, i, f., das Gefasstsein, die
Bereitschaft. Připravený. P. žába, praeparirt. Us.
Mj. — komu. Vládněte královstvím vám p-ným. Chč. P. — pro koho. Pokoj pro hostě p-ný. — jak. Papír chemicky p-ný. Mj. 445. Připravidlo, a, n. = přístav Šm.
Připravitel, praeparans Ž. wit. 64. 7.
Připraviti. Daleko to p-vil (špatně).
Us. Fč., BPr. — co komu P. rodičům příjemné stáří. Hrts P. někomu zlý osud, Pal , zkázu, porážku, Šmb., lůžko. Us. P-vil Darvinovi půdu. Osv. I. 51. Kázal sobě dvanáct dřev p. Výb. II. 43. Svým mužóm mosíme se tak p, abychom se jim slíbili. Št. Kn. š 103. — (co) k čemu (jak). P. spis k tisku, Mour., se k cestě, Us., někoho ke škodám. NB. Tč 272. A postem se mimo modlitby k tomu vidění p-vil. Sš. Sk. 114. 477*
|
||
|
|||
Předchozí (478)  Strana:479  Další (480) |