479

Připomenutosť, i, f. Člověk má p. či
paměť v širším smyslu. Ztk. Náz. sv.

Připomoci. Já chci rád p. Arch. VII.
400. — komu k čemu. Co by jim p-hlo
k napravení jich. Výb. II. 1444. — v čem.
(Ti) v těch věcech rádi připomohú. Arch.
VII. 296

Přípona, die Stütze. P. ramenná, Achsel-
stütze. Nz. lk. — P. = polosloup u pilířů
ve slohu gothickém, Dienst. NA. I. 62. —
P. v algebře = číslice k písmeni dole v pravo
připojená: a₁, a₂ a p. Zh. 1., Jrl. 423. —
P. v mluvnici. Cf. Bž. 169., Kvř. Ml. 30.-36.
P. pádové, Gb. M. I. 67., osobní. Ib. a 134.
nn. P. partc. perft. act. Vz Listy fil. 1885. 73.
nn. P. kmenotvorné. Gb.

Připonuknouti. Co mne p-klo, abych ..
Kom. Lab. 58.

Přípopelavělý = přípopelavý. Šm.

Přípora. P-ry = štíhlé sloupce na pilíři
gothickém. SP. II. 18. P. = polosloup ve
svazkovitém pilíři. Zpr. arch. — P. ra-
menná, Achselstütze, f. Nz. lk. — P. Keď
má dieťa p ry t. j. keď dieťa schne, chytro,
jakoby dech lapajúc, dýcha, až mu boky
splývajú, nosia ho po trirazy okolo orecha
a jak dieťa tak aj peň orechového stromu
po trirazy potierajú sadlom odriekajúc pri
tom tento veršík: Zajdi, slnko, za hory a
tieto p-ry za tie orechové kôry! Phľd. IV.
50. Tak zovú ťažký dych detí slabých na
nejaké vnútorné zapálenie trpiacich a za-
háňajú p-ry zařiekaním. Phld. XI. 211. —
Wtr. Obr. 398.

Příporka, y, f, dem. přípora. — P. =
zápora, čím dvéře připírají. Šd

Připoření, n. = vzrůst, das Wachsthum.
Já sem štiepil, Apollo smáčel, ale Bóh jest
p. dal. Hus 11. 232.

Připospěti si = připospíšiti si. Zkřikl
naň, aby si p-spěl. Us. u Rychn.

Příposuchý = přísuchý. Kalend. Ústř.
mat. II. 143.

Přípotoční, am Bache gelegen. P. =
louky u Jistebnice. BPr.

Připouštěcí spojky. Křn. 3. vd. 131. P.
konjunktiv. Křn. 268.

Připouštivý = připouštěcí. Nz., Lpř.

Připoutanec, nce, m. = připoutaný. Mt.
l. č. 63. 124.

Připoutání, n., die Anfesselung. Mus.

Připoutaný; -án, a, o, angefesselt. P.
ke sloupu. Us. Pdl.

Přípověď = slib. Nepravá p. neprávě se
ruší. Exc. Nikdo tak ku p-di čerstvý není
jako ten, jenž nic dáti nemůže. Exc. Pří-
pověď budiž držena svatě, jestli nepravá
není v základě. Plutarch. Cf. Cor. jur. IV.
3. 2. 435.

Připověděti co. Chodil Pámbu kole ráje,
všecke stromy připověděl, enem jeden za-
pověděl. VSlez. I. l. — komu. Přišli sme
vám pripovedať (tak oznamují vohladničky
rodičům ženichovým, přinášejí-li příznivou
zprávu od rodičů nevěstiných; pakli při-
nášejí odmítavou, říkají: Přišli sme vám
odpovedať). Slov. Dbš. Obyč. 13. — koho
zač: za tovaryše. Kmk. Pov. II. 2. 121. —
komu zač. My vám za škodu p-dáme (Ru-
číme). Wtr. exc. — koho, se k čemu.

K něčemu se p. (hlásili). Výb. I. 1011. P.
chlapce k řemeslníku (na učení). Mour.
Pojeďtež se mnú do Němčiček, připovídám
vás k svým erbom. NB. Tč. 28. — co jak.
Kdo kvapně něco připoví, mrzí ho to po
chvíli. Exc. — k čemu čím kde. A oni
přijevše s ním tam, tu jest jie k svým
erbóm penězy svými připovídal před hor-
ným a konšely. NB. Tč. 28 — s inft.
Polepšovati života svého p-děli. BR. II.
12. b. P-děl jsem s tebou býti. Kom. Lab.
114.

Přípovědné = přístupné, das Aufdingungs-
geld. Šp.

Přípovědník, a, m. Cf. Cor. jur. IV. 3.
2. 435.

Připovídač, e, m, der Versprecher.
Velikému p-či jest málo co věřiť Exc.

Přípovídka = přípověď, Anmeldung eines
Rechtsausspruches. P-ku k něčemu činiti.
Soud kn. opav.

Připozdě = hodně pozdě. Slov. N. Hlsk.
III. 16., IV 51.

Připozditi se kde: na cestě. Žvt. otc.
54. a.

Připozvati, dazu einladen. Šm.

Pripožičati = připůjčiti. Slov. N. Hlsk.
XIII 177

Připřádati, vz Připřísti.

Přípřadek, dku, m. = něco připředeného.
Us. Šd.

Připřáhati komu, vz Křivolačiti (dod.).

Připrásknouti, připraskovati. P. dvéře,
dveřmi, zuschlagen. Lpř.

Příprava = přihotovení. P. k bitvě, Us.,
tajná k útěku. Mus. — P. = okázalosť. Jela
v koruně a v královské p-vě. Let 99. Cie-
sarská p. Arch. VII. 116 V králové p vě
do města ho uvedli. Výb I. 480. P. drahého
rúcha. Št. Kn. š. 164. Mám já příprav a
šatů dosti, v nichž věčné choditi nebudu.
1504. Soud. kn. opav. — P. = nástroj.
A ženě má býti vydána domová p. (roucha,
náčiní kuchyňské atd.). Výb II. 342. Dali
mu ku psaní p-vu. Pass. mus. 276.

Přípravce, e, m., der Vorbreiter, Vor-
läufer. P. nového směru. Pyp. K. II 45.

Přípravek, das Präparat. Ssk.

Připravenec, nce, m. P. k přijímání,
Confirmand Šm.

Připravenosť, i, f., das Gefasstsein, die
Bereitschaft.

Připravený. P. žába, praeparirt. Us.
Mj. — komu. Vládněte královstvím vám
p-ným. Chč. P. — pro koho. Pokoj pro
hostě p-ný. — jak. Papír chemicky p-ný.
Mj. 445.

Připravidlo, a, n. = přístav Šm.

Připravitel, praeparans Ž. wit. 64. 7.

Připraviti. Daleko to p-vil (špatně).
Us. Fč., BPr. — co komu P. rodičům
příjemné stáří. Hrts P. někomu zlý osud,
Pal , zkázu, porážku, Šmb., lůžko. Us. P-vil
Darvinovi půdu. Osv. I. 51. Kázal sobě
dvanáct dřev p. Výb. II. 43. Svým mužóm
mosíme se tak p, abychom se jim slíbili.
Št. Kn. š 103. — (co) k čemu (jak). P.
spis k tisku, Mour., se k cestě, Us., někoho
ke škodám. NB. Tč 272. A postem se mimo
modlitby k tomu vidění p-vil. Sš. Sk. 114.

477*