480

(,122). Chtě lid p. k tomu, aby se jeho
báli. Št. Knš. 47. P. se po celý rok ke
zkoušce. Us. Pdl. A když je ke jhře p-vi.
Hr. Ruk. 375. P-vuje se k tomu jako lačný
k sraní (loudavě). Čce. Tkč. — se, koho
več. P. se več, ornare se aliqua re. Asn. 4.
A chtěla (Eva) Adama v též (v týž hřích)
p. Ruk. Mus. 1884. 241. — se proč. Ná-
ležitě pro nové povolání se p. Šml. Aby
se pro budoucí svoje v církvi působení
p-val. Sš. Sk. 152. — kam. P-vuje se jako
chudý král do boje (Ioudavě); P-vuje se
jako na jarmark, jako na posvícení (strojí
se). Čce. Tkč. P. někoho u vězení. Št. Ku.
š. 116. Rychtář brance do míry p-vuje.
Brt. P. 89. A tak si připrává šabličku na
levý bok. Koll. Zp. I. 369. — co čím.
Chtiec muže, aby ji miloval, p. svými čary.
Št. Kn. š. 38. — čím koho nač. Tím
modlením p-val novověrce na svátosť. Sš.
Sk. 98. (III.). — co, se jak (kdy). Jídlo
dobře p., Hsg., podlé předpisu. Us. Pdl.
Máš se zbožné p. před sv. přijímáním. Mž.
106. P-vivše obojie strana koně s sbožím
Výb. II. 43.

Přípravka = přípravná škola, Vorberei-
tungsschule, -classe. Us. Rgl. Vz Přípravna.

Přípravna = síň, kde se fysikalní appa-
raty k pokusům připravují. ZČ. I. 109.

Přípravně. Jedl jest každý den skvostně
t. j. p-ně a rozkošně, ale na chudého ne-
tbal. Hus II. 241.

Přípravnice, e, f. P. v továrně, Vor-
bereiterin, f. Dch.

Přípravný, Vorbereitungs-. P. modlitba,
Mž. 121., léčení, cvičení, Vorübung, Nz.,
vyšetřovaní. Šp. — P. = připravený. Má
8000 koní jiezdních velmi připravených.
1468. Mus. V tom městě byli lidé p-ní
(k boji hotovi).. Arn. 1559. P-ní z města
vyjdú. 1581. Šťastný, kohož p-vna nalezne
hodina tato. Št. Kn. š. 277. 38. — P. =
vystrojený, aufgeputzt. Paní p-né. Výb. II.
1125 Žená p-ná jest jako modla. Hus I.
385. Jichž lože jest přípravnějsie než ko-
stel. Hus II. 66.

Přípřaž, přípřažek, vz Přípřež (dod.)

Připražiti. Vinohradští nechtí se připla-
ziti (s Prahou v jedno město spojiti). Us.

Přípŕažka, vz Batoh, Přípřež (dod.)

Pripreť = přinutiti. Slov. Bern.

Přípřeta. Citaty z Alx. jsou: Alx. B. v.
234., 248 , HP. 77., 78. — Alx. Št. v. 48.
(HP. 95 ).

Přípřež. Dáti koně na p. Us. Fč. —
P., m. a t. = přípřaž, přípřažek, přípřažka
= nářitek. Laš. Brt.

Přípřeží, n. = přípřež. P. volů. J. Lpř.

Přípřežné, ého, n. = plat za přípřež,
Vorspannsgeld, n. Šp.

Přípřežník = kdo připřahá. Us

Připřihati = přípřahati. Na Hané. Bkř.

Připřiti. Núdza ho tak priprel.t, že hoc-
kedy nemal čo do úst položiť. Dbš. Sl. pov.
l. 136

Připrnouti. Citat je z. Alx.V. v. 1422.
(HP. 35.).

Připrositi koho k čemu proč. K té-
muž sem pro další paměť i pro svědomie
p-sil svých dobrých přátel (jako svědků).

Výb. I. 1025. I p-sil jsem k tomu slovut-
ných panoší Čeňka. . .; Na svědomie p-li
pana panoše N. Arch. VII. 590., VIII. 22.
Připrošený; -en, a, o, erbeten. Potom
sú své pečeti přivěsili a sě svú rukú aneb
p-nú podepsali. Výb. II. 718.

Připsati co komu. Které osobě stvo-
ření se p-suje ? Pož. 25. (20.). To nám při-
pište (Zuschrift senden), o tom vás naučíme.
NB. Tč. 244. — co kam. Nám od berně
20 kop přirazili a je na jiné město p-li.
Wtr. exc. Dluh k dluhu p. Arch. VIII. 578.
Mají úfati, že sú připsáni v počet rytieř-
stva nebeského. Hus I. 258. — co komu
čím več proč. Kněžna prstem v dar jim
p-la pro duše spásu tyto sady. Čch. Mch.
43.

Připtati koho nač: na ječmeň (najmouti).
Mor. Brt. D. 258

Připuditi koho. Výb. II. 516., Pulk.,
St. Kn. š. 158., Drk. 164. a., Sv. ruk. K.
II. 14. — koho k čemu: k důraznému
činu, Sš. Sk. 287., k útěku, Pal., k zapření
víry. Pass. mus. 427. Tuž se k němu při-
pudichu. Ezp. 32.

Připůjčiti co komu nač proč. P-li
nám k žádosti naži na potřeby kláštera
200 kop gr. Arch. VIII. 489. — komu
čeho. By připójčil viec p-něz. Arch. IX.
142.

Připůsobiti co komu. Št. Kn. š. 284.
37.

Přípusta P-sty, insidiae. Sedí v p-stách.
Ž. wit. 9. 8. (29.).

Připustiti. — abs. Nechtěl p. Šml. —
co. Výraz ten připouští různý výklad.
Us. — co k čemu (kam, jak). To vše
k uvážení vašemu p-štím. Wtr. exc. P. do-
bytče k trhu. Us. Pdl. P. někoho k hlaso-
váni, ke zkoušce, Lpř., k slibu (klášter-
nímu). Mus. Abychom dobrodiní jeho pravou
věrou k sobě připouštěj. Pož. 40. Nepři-
púštěj hněvu k srdci. Št. Kn. š. 161. —
čeho. I toho p-stím. Šf. Strž. I. 527. Obyč.
p. co. — si co kdy. Ani ve snu (snách)
jsem si to nikdy nep-la. Sá — s inft. Se
obřezati p-stil pro rozličnú věc. Pass. Vz
Přepustiti.

Přípustka vyjadřuje se a) předložkovým
akkusativem (přes, mimo); b) předložkovým
dativem (proti). Přes jeho přikázání jezdil
do lesů. Učinil to mimo právo. Vzdálil se
proti zákazu z táboru. Brt. S. 3. vd. 77.

Přípustný. P. námitka. Us. Pdl, Dk.

Připuzení. S p-ním. Chč. Mus. 1880.
539.

Přirábať, vz Přirobiti. Bern.

Přiřaděný. P. body. Vnč. 45.

Přiřadování vět, vz Parataxa.

Přiradykať = přivésti. Val. Brt. D. 257.

Příraz v tělocv., der Kletterschluss. Čsk.

Přiraziti co kam: koncovku ku kmenu.
Křn. — co k čemu kdy jak. Koncem
roku, ku konci roku úroky ku kapitálu p.
Šim. 173. Krajem lodi k zemi p. S. N. —
co čím: obilí kosou. Nov.— co za kým:
dvéře. Vlč.

Přiražený. Daně p-né. Wtr. exc.

Přiráživý. P. lhůta (ve které se úroky
ke kapitálu přirážejí). Šim. 174.