486

Přístěh. Poslali je na přístěhy a když
nás předstihli. 1580. Wtr. Vz Přístih.

Přistehnouti. Mkl. Etym. 320. b.

Přistěhovalý = kdo se přistěhoval, ein-,
zugewandert. Vz Přistěhovalec.

Přistěhování, n , die Einwanderung. Us.
Pdl.

Přistěhovaný, eingewandert. Lpř.

Přistěhovatel, e, m., Einwanderer, m.
Šp.

Přístěnek. Nz., Tbz., Jrsk., Psčk , Hdk.,
Kká , Mkl. Etym. 323 a. P., opona mostová,
clausura. Mezi téma dvěma slúpoma jest
opona mramorová neb p z šerého mramora.
Mill. 71.

Přístěnný = co při stěně jest, Wand-.
P. střecha. Zpr. arch. VIII. 81. P. pobřiš-
nice, Peritoneum parietale. Ott. IV. 678.

Přístěra lodní (k ochraně před střelami
nepřátelskými). Lpř.

Přísti. Mkl. Etym. 262, Gb. Ml. I. 146.,
List. fil. 1883. 116., 1887. 185.— abs. Kto
je v rade, nech len prade. Slov. Rr. MBš.
Ani dělajú, ani přadú. Ev. víd. 65. — co.
Předl sny své dále. Hrts. Šídla hravá modré
blesky předou. Kká. Strýc s bratrem nikdy
dobrou přízi nepředli (byli nesvorní). Jrsk.
— P. = tahati. Hříbata nechtěla příst.
V Kunv. Msk.

Přístih, vz Přístihy (doleji). — P., vz
Přístěh. Vyšel jim v p-hy. Vlč.

Přistihač, e, m., der Ergreifer. Pr. tr.

Přístihy. Všady jí chodí na p. (nadbí-
há jí, Hledí se s ní setkati). Mor. Brt. D.
257.

Přistižení, vz Přistihnutí. — P. = pří-
stiha, koňská nemoc. Ruk. kd.

Přistižné, ého, n., Ergreifersantheil, m.
Neč.

Přistojný = slušný. — čemu: slohu,
stilgerecht. Dch. To mu nebude p-né. Šf.
111. 320. — P. = pomocný. Že jim bude
p-jen. Arch. VII. 347. V takové věci budú
nám p-ni. 1b. 7. — Zem. des. krnov.

Přístolící, Tischgenosse, m. Slov. Tč.

Přístolní, Tisch-. P. pohovky. Mlč. 141.

Přistoupání, n., das Hinzutreten. Mus.

Přistoupilý = kdo přistoupil. Lenz. Vz

-lý.

Přistoupím, ě (i), f., vz Přistoupín. S. N.
XI. 74., Pal. Rdh. l 130.

Přistoupiti.— abs. Noc p-pi. Alx MB.
v. 179. (HP. 85). — k čemu (čím, kdy).
Já též k němu p-pám. Výb. II. 1547. P.
k sepisování dějin. Osv. Nepřistúpí k tobě
zlosť. Ž. kl. Po matce k víře křesťanské
p-pil. Pass. mus. 372. Ovoce když dozrá,
k zlaté barvě přistupuje. Ler. P-pati k Bohu
svú duší blížež blížež. Št. Kn. š. 180. —
čemu. Tedy král bratru svému p-piv vece.
Pass. brn. 51.— nač: na návrh (k návrhu).
Osv. I. 73. — si co: šatičky si přistupo-
vati (na dlouhé šatičky šlapati). Us Vck

Přístrach = strašidlo. P. noční. Výb.
II. 1679. — P. = zlo. Nepřivodili k vieře
p-chy tělesnými nebo sliby světskými. Krnd.
79.

Pristrannosť, i, f. = strannosť Slov.
Vz Czm. 98

Přistrčiti. Přistrkati se někam =
brovati se, zdlouha přijíti. Us. Kšť.

Přístrčka. Když kaká p. se přidá, jenž
jest jako ujma a znamená kteréžkolivěk
dobré, jež člověk nejvíce miluje. Hus I. 65.

Přístřední, paracentralis. P. lalok, Para-
centrallappen.

Přístreška, y, f., Hutkrämpe, f. Šm ,
Loos.

Přistřihnouti. — co jak. Na svůj vkus
p-hl pravidla. Čch. — co odkud. Co ze
svého p-hl (přidal k těm zprávám). Šf. III.
52.

Přistřižený. co — Němc. vynech. —jak.
Papír hlínovitě p. ZČ. Slova po řecku p-ná.
Sš. Sk. 225. Stromy pěkně do kulata p-né.
Sá

Přistrkovač, e, m. = přistrkovatel (pří-
stroj při mísidle). KP. V. 327.

Přistrkovadlo, a, n., das Pussoir. Šp.

Přístroj stlačovací, stavěcí, rycí, vě-
decký, ZČ., divadelní, Vch., ku zkoušení
uhlí na plyn, ku zkoušení plynoměrů, Krost,
oteplovací, k rozvádění páry, Zpr. arch,
zavěrací, brzdicí, NA., k spalování kouře,
Šmr., na řepu, k paření a práni spodia,
k uvarování výbuchu parních kotlů, poji-
šťovací s plováky magnetickými na plnění,
mytí láhví. Us. — P., die Adjustirung
Nádherný p. koní. Osv. I. 190.

Přístrojek, jku, m. = malý přistroj. ZČ.

Přístrojí, n., der Apparat, die Armatur.
Šf. III. 236. P. kotlu. Šmr. 42

Přistrojiti někoho do rakve. Šml. Když
tě tak do pentlí p-jím. Sš. P. 314. — se
jak. Když se jako bohyně p jí. Št Kn. š.
99.

Přístrojnosť, i, f., Vorbereitung, Zurü-
stung, f. Šm.

Přístrojný. P. stůl, Anrichttisch, vůz,
Rüstwagen. Dch.

Přístropní uhlí, Deckenkohle, f. Hrbk.

Přístup, der Eingang, die Einleitung.
P. díla. Šf. Strž I. 51.

Přístupčí, ího, m., Accessist, m Rk.

Přístupek, die Rampe. Dch. — P-ky =
přiženěnÍ se. Slov. Koll. Zp. II. 508. Na
p-ky ísť = do statku se přiženiti. Phl'd.
III 3. 253. Chudobný som, pôjdem na p-ky.
Sl. spv. II. 213. Jej muž bol pri nej na
p-koch. N. Hlsk. XII. 103. Vz Přistač (dod.).

Přistupitelný. Časem p-ným (vhodným)
to jsme před se vzeli. Krnd. 137. — čemu
jak. Vše, co pozorujeme, jest buď přímo
neb nepřímo našim smyslům p-pno. ZČ.
I. 7. — odkud. Ze dvou stran p. Us. —
komu čím. Spis všem formou p-ný. Mus.
— k čemu. Ještoj' p-no k tomu úmyslu.
Št. Kn. š. 1. Ještě nebyla k tomu divu
p-ná hodina. Hus II. 35.

Přístupně = vlídně. Protož ne p., ale
vážně a k naučení řekl jest. Hus II. 35.

Přístupnosť. Veřejná p. knih gruntov-
ních. Kzl. 215.

Přístva, vz Přástka. Sš. P. 767.

Přistyk. No p-k (= no věru), to's měla
co povídať. U St. Jič. Brt D. '/57

Přísud. Cf. Kn. drn. LVI. Angel vezma
p. od něho rozetne tě (accepta sententia
scindet te). Ev. olom. 122.