487

Přísudek = rozsudek. A že se to ne-
stalo (že svědkův osobně nepostavil), žádá
spravedlivého p-dku své pře (aby mu byla
přiřčena). Arch. VIII. 415 Cf. Arch. VIII.
397. — P. v mluv. P. věty vyjadřuje se
buď slovesem, buď jménem se sponou býti,
p. slovesný, p. jmenný. Ndr. Vz Shoda.

Přisuditelný, praedicabilis. Nz.

Přísudkový doplněk. Mus. 1880. 321.

Přísudnosť, i, f. = příčetnosť, die Zu-
rechnungsfähigkeit.

Přísudný = příčetný, zurechnungsfähig.
Bkř.

Přísucha = suchá sněť, sphacelus. Nz.
lk., Křž. Por. 37. — P. u pernik., die ge-
röstete Kornkleie. Šp.

Přísuchovatý, sphacelös. Nz. lk.

Přisukovačka, y, f., Andreherin, f. Rk.

Přísušek. Také v lidu.

Přisušený; -en, a, o, ein wenig geröstet.
— P. Zabil krávu p-nú. Slez. Šd. Vz Při-
sušilka (dod.).

Přisušilka, y, f. = kráva, která přisu-
šila, dojili přestala nejsouc stelnou. Slez.
Šd.

Přisušiti = mléko ztratiti. Také val. a
slez. Šd. Vz Přisušilka (dod ).

Přísuť, i, f. = přisutí. Nz.

Přisutí, přísuť, epithesis, paragoge, die
Verlängerung eines Wortes, naittier statt
mitti. Nz.

Přisutý čím. Moja milá černú hlinkú
p-ta. Sš. P. 93.

Přisvadnouti, adhaerere. — kam komu.
Kůže mu k kostem přisvadne. Ezp. 2138.
Přisvědni jazyk můj k dásňóm mým. Ž. kl.
136. 6.

Přísvalný, paramusculär.

Přisvěcený k čemu. Hus I. 303.

Přisvědčiti komu. BO.

Přisvětiti co k čemu. Aby ho p-til
k dóstojenství. Hr. ruk. 65.

Přísvit Nz., Zr., Dk. Aesth. 171. Obraz
bez hlubších slinův a p-tu. Osv. 1884. 173.

Přisvítiti. Přisvietily blýskotiny, illuxe-
runt fulgura. Ž. wit. 96. 4.

Přisvojenec. J. tr.

Přísvojník, u, m. = přisvojovací jméno.
Exc.

Přisvojovací zájmeno. Vz Kvř. Ml.
79.-81.

Přísyk, u, m., assibilatio, wodurch Zisch-
laute entstehen. Nz.

Priš, e, m. = příchozí, der Ankömmling,
Fremdling (pohrdl.). Slov. DŠk. IL, Zátur.
Priat. IV. 98.

Přišancovati komu co = dohoditi, zjed-
nati. Us.

Přišatovať, přišatiti děti = šatiti. Val.
Brt. D.

Příščí, venturus. Helíáš p. jest. Ev. olom.
181.

Příšedý = příšedivý.

Příšek, ška, m., os. jm. Arch. VIII. 600.

Přišeplovati. V těch osadách přišeplují.
Brt D. 106., 107.

Příšeří, n., Zwielicht, n., Dämmerung,
f. Us. Lg.

Příšerovidný, vz Babunský.

Přišetřiti, dazu ersparen. Kod.

Přišišlávati = drobet šišlati. Us.

Příšivek. Skutečné příběhy od básni-
ckých p-ků děliti. Šf. Strž. I. 479.

Příšivka, y, f. = příšivek. Šd

Priška, y, f., Brigitta. Tay. Bš. 89.

Priškáriť = přiškvařiti, připáliti. Slov.
Ssk.

Přišklebiti se. Někteří při tom se při-
šklebujíce. Kom. Lab. 19.

Přiškornati se, vz Škornati (dod.).

Priškréť = přiskřípnouti, přitlačiti. Slov.
Rr. Sb.

Priškretý = přiskřípnutý; přiškvařený,
připálený. Slov. Zátur.

Přiškrhákovať = r s přídechem litery
h vyslovovati, rhákovati, rhatscheln. Slez.
Šd.

Přiškrkovať = přiškrhákovať. Slez. Šd.,
Brt. D. 257.

Přiškrpovať = tancuje valčík nohama
šoupati Slez. Šd., Brt. D. 257.

Přiškrtiti, přiškrcovati, hemmen, an-
bremsen. Vz Brzditi. Sl. les., Špd.

Příškvar = nešvara Čechy střásly se
sebe všechny ty p-ry, ješto byly se nale-
pily za dvě stě let na národ. Ntr. VI. 371.
Cf. Mkl. Etym. 305.

Přiškvrnil. Za Hus polož: II. 302.

Přiškvrnúť. Listí mrazem p-lo (ožehlo).
Mor. Brt. D. 257.

Příšlachový, paratendinös.

Přišlapati. Sukně si přišlapovati. Brt.
Dt. 29.

Příšlapek, pka, m. = nohsleda. Us. Rgl.

Přišlosť. Zdravím vás, zašlosti, přišlosti
lidské. Nrd. Kosm. p. 37.

Přišlý. V neděli nejprv přišlou. Bart.
11. — jak. Děti nemanželsky p-lé. Arch.
VIII. 386. Dluh nápadem p-lý. Sněm 1640.
pag. 59.

Přišmodrchati něco k něčemu = při-
činiti. Us.

Přišmrdovati = přicmrdovati. U Rychn.
Gth.

Přišochtati se někam = zdlouha, ko-
nečně přijíti. U Kdýně. Rgl.

Přišoulati se = přišourati se. Hdk.,
Kos., Ehr.

Přišpicovati = přišpičatiti. UN. Kdyně.

Rgl.

Přišplíchati. Moře přišplichuje, spült
an. Lpř.

Příště má se za chybné. Ale cf. denní —
denně, poslední — posledně. A przieste byl
leth mnoho živ. Troj. (List. fil. 1880. 129.).

Příštěp, u, m. Mkl. Etym. 299.

Příštepkárka, y, f. = příštipkářka. Slov.
Dbš. Sl. pov. 8. 11.

1. Příští. Mkl. Etym. 86. P. od šet (šed)
k: jíti. Šf. III. 548. — Pass. mus. 279., ML.
87. b., Šf. III. 502. O tureckém p. každý
dobře věděl. Koll. Zp. II. 422. Očekávajíce
p. Kolomanovo. Sf. Strž 310. Připravovali
se dlouho na jeho příští. Sb. vel III. 293.
Král jeho p. čekal. Výb. I. 498. Svaté
Viktorie přieščí očekávajíce; Zvěstuje p.
svého syna. Mnč. R. 25, 77. P. svého chotě
žádajície; Ta svátosť vzácnější byla po
jeho p. nežli dřieve; Až do p. Kristova.
Hus III. 8., 20., 30. K jehož p. mají vstáti