488

svými těly; Protož i lidé p. božieho v súdný
den bojie se. Št. Kn. s. 15., 16. — P. =
příchod, přístup, Zugang, m Přištie k jeho
přiebytku bieše nesnadné. Výb. I. 1161. —
P. — budoucnost. Pro p. Dch.

2. Příští = přicházející. Vyznávám (Kri-
sta) odtud příštieho súdit živých i mrtvých.
15. stol. Mnč. R. 78. Měl rok do Václava
p-ho. NB. Tč. 25.

Příštipkářka, y, f., das Weib des Schuh-
flickers.

Přištrachati se někam V z Příšoch-
tati (dod.). Us. Rgl.

Přišívati. Přištíváš-li na mne. Č. Kn. š.
131.

Přišuchnúť = přihladiti. Vlas prišuchnul
si rozcuchaný Slov. Phl'd. VI. 256.

Pŕišuliti. Obě p-ti spoj v jedno.

Příta. Ve všiej mej práci na světě, což
bych jie trpěl v svej přietě; Ve všelikej
pracnej prietě: Čie núze rovny byly mej
núzi na tomto světě v takej nepokornej
přietě ?; V takej milostivej přietě Pravn.
992., 764., 1152., 1312 Vz Přieta. Cf. také
Kat. v. 39., 462., 2157., 2367. P. vykládá
se = hrozba, sstyčnosť, což se na všecka
místa nehodí. J. M. Černý.

Přitahavý. Pal. Rdh. 4. oprav v: Pal.
Rdh. 3.

Přítahlík = náčiní, kterým se k sobě
přitloukají plechy, které mají býti snyto-
vány. Vz Včř. Z. 1. 18.

Přitáhnouti co, se. P. šroub. Us. Pdl.
P. duch, attrahere spiritum. Ž. wit. 118
131. Co hmotné jest, vespolek se přitahuje.
Mj. — co kam (čím kdy s kým). Dnes
k večeru p-hl s celou bandou muzikantů
právě před stavení. Sá. P. rouru šroubem
k podložce. ZČ., Mj. P. do boje. Troj.
130 B Přitiehne tělo k božiemu králov-
ství. Št. Uč. 32. a. Ježiúš krátké (dřevo)
k dlúhému přitěže. Anth 1. 3. vd. XXXIII.
Ďábel Adama ku pýše p-hl. Hus II 89. P.
koho v zevné zlé, k své vóli, svého muže
k sobě vášněmi dobrými, vše ku svému
zisku. Št. Kn. š. 11., 51., 53., 101., 121. —
nač: na pomoc. Troj. 115. b — s kým.
Paris s lidem přitieže Troj. 120. a. — co
komu. Smie sobě to človek p. (hřiechy
odpouštěti)? Hus III. 219. — jak. Vojsko
p-hlo po suchu. J. Lpř. — co proč. Hrů-
zou mračne p-hujíc brvy. Hdk.

Přitahovač, e, m. P. palce, musculus
adductor pollicis, stehenní, m. a. cruris,
vaječníku, m. a tubac, boltce, m. a. auri-
culae. Ktt. exc.

Přitahovák, u, m. = přitahovadlo. Us.
Pdl.

Přítajnosť, i, f, Reserve, Rückhaltung,
f. Dch.

Přítajný, reservirte Stellung einnehmend.
Dch.

Přiťapiti se komu = podařiti se ne-
očekávaně. Slov. Rr. Sb.

Přitasiti. Žena se k hlavě p-sí. Ezp.
2453.

Přitavený; -en, a, o, angelöthet. P.
k čemu kde. ZČ.

Přitaviti co k čemu, anlöthen. ZČ.

Príťaž = přítěž. Slov. Bern.

Přítaženství, přitažení, n., Attraction,
f. Nz.

Přitažený, an-, zugezogen. Příklop šrouby
p-ný. Mj.

Priťažiť = přitěžiti. Slov. Bern.

Přitažlivý, přítaživý. P. síla. Mj. 117.,
ZČ. I. 4.

Přítažnosť, i, f. = přitažlivosť. P. vše-
obecná či světová, Stč. Zem. 243., che-
mická, ZČ. 1. 203 , molekularní. ZČ.

Přitéci kam (jak). Na jednu úlehl při-
teče (kůň). Dal. 12. Laomedon pěškami na
Nestora přiteče. Troj. Pára do válce par-
ního přitéká. Us. Pdl. — s čím. A když
s tiem posel přiteče (přišel). Alx.V. v. 945.
(HP. 23.).

Přítěh = přitažlivosť. P. zemský, slu-
neční. Kod. v Mtc. 1. č. 63. 159.

Přítěha, y, f., der Ballast. Nz.

Přítek. P. kruhu. Pal. Rdh. I. 390. a j.

Přiteklý, zugeflossen. P. voda. Mj. 141.

Přítel. Mkl. Etym. 263., Ž. wit. 37. 12.
Gt. pl. přátel, někdy též p-lů; akkus. a
instr. p-ly neoprávněná novota. Gb. Ml. I. 82.
Ale tento tvar jest s dostatek dobře dolo-
žen. P. umění, literatury. Us. Má dobrého
přátela. U Bzence na Mor. Šd. Nezaškodí
i s přátelom opatrně chodiť. Slov. Tč. P-li
tak prospěj, abys sobě neuškodil; Přátely
tajně treskci, zjevně chval; Lépe jest po
smrti své sbožie ostaviti ciziemu, než za
živa chudu býti a prositi od přietele svého ;
Zlato v uohni zkušujeme, ale přátely v ne-
štěstí seznáváme; Věrnému příteli žádný
jakkoli drahý poklad vrovnati se nemůže.
Výb. 11. 648 , 649 , 945 , 1167., 1604 Kdo
má přátely za mouchy, jest rozpačný, kdo
za lvy, jest srdnatý. Krnd. 211. Už se mo-
hou přátelé těšiti (umře). Us. Tkč. Ktož
chce býti p. tohoto světa, bude nepřietel
boží. Št. Kn. š. 165. Hloupý p. bývá více
na škodu nežli moudrý nepřítel. Kmp. Co
nejdříve se mu p-lé (zuby) rozejdou (ztratí
je). Us. Dhn. Nejlepší p. ve vlastní kapse;
Dokud kdo dobře hostí, má dobrých přátel
dosti. Dch. Nade vše buď p. sobě. Sv. ruk.
210. Praví přátelé v štěstí se nechají zváti,
v neštěstí sami přicházejí. Demetrius. Prá-
tela v súžení zanechať cnosť není; Když
sa sčastí zmení, i prátelov není. Slov. Tč.
Najlepší priateľ je mešec; Pyteľ priateľ
a kapsa strýc. Sb sl. ps. 1. 125. Přítel p-li
hrad staví; Prž se nové cesty a starého
přítele; P-le hledej bedlivě a najda chraň
starostlivě; Boha maje dím směle: Nestojím
o přítele; Schvácený kůň, nalomený luk a
usmířený p. vždy jsou nejisti; P. zkušený
a meč broušený v potřebách každý jest pe-
něz hodný ; Musíš všem dobré přáti, chceš-li
p-le získati; Sám dělej, přátel nečekej: P.
jest, kdo pravdu mluví, ne kdo pochlebuje.
Bž. exc. Ten je náš p., který nás před zlým
varuje a k dobrému vede; Pro p-le nového
nespouštěj se starého; P-le poznáš pravého,
miluje-li tebe víc než co tvého; P-li přej
a nepřítele nehněvej; P-li dobře činiti hleď
a nepřítele na dobrou cestu veď; P-le po-
znáš ve vojně a v nouzi; Upřímný p. za
bratra. Hkš. exc. Bez nehod přátel nepo-
znáš; V štěstí přátel na tisíce, v neštěstí