489

jak by je vodou vypařil. Us. Brt. Blaho-
slavený člověk, kdo p-ly má, svatý, kdo
jich nepotřebuje. 16. stol. Wtr. Obr. 249.

Přítelec, lce, m. Aesop. 840.

Přítelek, lka, m. P-lku, to nende! Mor.
Rgl.

Přítelínek, nka, m., der Busenfreund.
Dch.

Přítelinka, y, f. = přítelkyně. Rk.

Přítelnice, vz Přítelkyně. Pass. mus.
471., Sv. ruk. 7., 80.. Hus I. 197., II. 260.,
III. 127., Št. Kn. š. 290. 3. (příbuzná).

Přítelnička, y, f, vz Přítelkyně. Výb.
II. 799.

Přítelský. P. milosť. Št. Kn. š. 44.

Přítelstvo, a, n. Hus I. 53

Přítelův, Freundes-. Přítelovu slovu věř
jako svému vlastnímu. Us. Tč.

Přítěr, u, m., Spiegelbeleg (pod zrcadlo),
m. Rk.

Přitěrací malta, přítěrek, der Zureib-
mörtel. Nz.

Přítěrek, rku, m , vz Přitěrací (dod.).

Přitesaný; -án, a, o, zugezimmert. P.
kámen. Us.

Přitesati co jak: kámen do čtverhranu.
NA. I. 13.

Přítěž. Mkl. Etym. 351. P. lodní. Vz
Ott. III. 176. — P. = vrch u Brloha na
Kruml. BPr.

Přítěžák, u, m. = druh bramborů. U Místka.
Škd.

1. Příti, přieti, contendere (III. 2.) ma-
teno bývá s přieti fulcire (I. 6.) Vz Listy
fil. 1883. 138, 1884. 459., 1887. 177, Sv.
ruk. NM. 442., Gb. Ml. I. 164. — abs. Nepřim.
Hrad. 33. b. Já mám vepře a ten se pře,
jak se pře a žádnej ho nepřepře. Říkadlo.
U N. Kdýně. Rgl. — čeho (komu) Neb
viery nikdy nesluší přieti. Št. Kn. š. 16
Já jí toho přel a upřel Wtr. exc. Vždy
jsú přeli tvého jméne. Kat. 90. Ona i těch
spínadl přela. NB. Tč. 273. Liška poče té
řeči tvrdě p. Ezp. 1813. — se oč. Alx.V.
v. 742. (HP. 18.) P. se o přednosť. Lpř.
Póvod má ukázati, oč se pří Rozm. 242.
O něž sě příta. Rožm. — se jak s kým:
na krev. Us. Dch. — 2. Přáti. Št. Kn. š.
130. 38.

Přitiskati, vz Přitisknouti.

Přitisknouti — čeho. Úst přitiskaj (mlč).
Výb. I. 367. — co, koho kam: na svá
prsa, Nrd., hubičku na něčí ústa, Sá., něčí
ruku k svému srdci, Hrts., něco ke rtům,
Hrts., pečeť k zápisu. Let 232. K obyčejným
daniem mohú býti židé přitištěni. Št. Kn š.
158. — jak Pevné i vřele ruku její k srdci
p-skl. Sá. Nejsa k tomu mocí přitištěn
udělal to. Wtr. exc. — co čím. Paží při-
tiskuje zvučný měch (dudák). Čch. Mch 56.
— kde V některých osadách přitiskují =
přišeplují. Cf. Brt. D. 106., 107. — k čemu.
Přitištiechu jej k skále; Aby kacíře přitiskl
k tomu. Tand. Z. 167. b , Mart. 35. b.

Přitisknutý. P. pečeť, beigedrückt. Mus.
1880. 411.

Přitiščeti = přitiskati. Vz Tiščeti. Tuž
jej přitištiechu k skále. Tand. Z. 167. b.
Vz Přitisknouti (dod ).

Přitížiti co komu. Co mi p-la moje
roztomilá? Sš. P. 461. — komu v čem.
Šml. I. 105.

Přátka, Streit. Taká sě u nás p. stala,
že . . . NB. Tč. 208.

Přitkaný; -án, a, o, angeweht. Lpř.

Přitkávací přístroj.

Přitknouti co. Přitkněte číše, stosst
an! Dch. — co kam. Na skráň mu slávy
duhu přitkne svoboda. Vrch Myth. 1. 218.
Přitek ji (svíci) k stěně. Sv. ruk. 335.
K lůžku jsa přiteknut. Kom. (Km. 1890.
610.).

Přitknutý, vz Přitknouti Ťažké bremä
uvaluješ na ľud užuž k zemi p-tý. Čkžk.
XIII. 9.

Přitlapati, vz Přitlápnouti.

Přitlouci co jak čím. Přitloukati že-
lezné pruty kladivy do roviny. NA. IV.
176.

Přitloustlý, dicklich. Dch., Osv. Vz
Přítlustý.

Přitlumený. P. hlas, Čch., světlo, SP.,
zpěv. Us. Pdl.

Přítma, y, f. = přítmí. Prss.

Prítmavie, n., Halbdunkel, n., Dämme-
rung, f. Slov. Loos.

Přitmaviti, verdunkeln. Světlou stopu
p Sládek.

Přitmelený; -en, a, o: k čemu, ange-
kittet. Us. Pdl.

Přitmeliti co k čemu čím kam: něco
na něco pečetním voskem. ZČ. III. 87.

Přítmělý, etwas dunkel. Kká.

Přitmíti co. Hnoj přitmil (zakryl) krásu
tvoji. Ezp. 237.

Přitnouti. Obilí přitínati = do kozy
séci. Wrch.

Přitočili se kam. Vašek se přitáčí k hol-
kam. Us. Msk. Marie přines oběd. Hned,
ale musím se k němu p. (jej uvařiti). Us. —
co. Já všudy data i soudy očitých svědků
vyhledati a p. jsem se snažil. Koll. St.
předml.

Přítokový, Zufluss-. P. roura, stoka.
ZČ., Zpr. arch. VII. 82.

Přítomnočasový. P. n. Šf. III. 492.

Přítomnosť, die Anwesenheit. Předstou-
pivše před naši p. žádali. Arch. VIII. 371.
Učinili počet při p-sti pánuov nové rady.
Výb. II. 1274. Vyznáváme, že jest před p.
naši přišel věrný náš milý Václav. Arch.
VIII. 381. a j. tam často. Cf. Vyznávámy,
že jest před nás předstoupil věrný náš milý
Jiřík. Arch. VIII. 390. — P., Gegenwart,
f. Minulosť jest pouhý sen, budoucnosť jest
pára jen, užij tedy s účinností, jak jen mů-
žeš, p-sti. Sb. uč.

Přítomný. Seznam, listina p-ných, Prä-
senzliste. Us. Pdl. — čemu. Chlapci hře
p-mní. Sš. P. 764. Veselí p-men býti; Mysl
a paměť má vám p-rana jest. Žer. — kde.
Dle podstaty jest Bůh všude p-men stejně;
dle činnosti jest na rozličných místech a
v rozličných tvorech rozličně p-men. MH.
10. — čím jak. P. na čas, zeitweilig a.
Dch. Nejsa jemu p-men tělem. BR. II. 35.
b., 366. b. -- s čím kdy. V té svátosti
jsi opravdu p-men se svým tělem. Mž. 108.
Obzvl. při smrti rač p-men býti. Sš. P.