490

69 S nímž já v tu chvíli sám p-men budu.
Sš. P. 18. — P. = hotový atd. V p-mném
díle. Šf. Strž I. 558. — P. čas Cf. Gb.
Ml. II 159., Praesens (i dod.).

Přitouliti se čemu Té milé matce
Maria se přitulila. Pass. mus. 278. — koho
nač: na nocleh (přijmouti). Slov. Erb. S.l
čít. 70.

Přitovaryšiti koho, se komu P. ně-
koho angelským plukóm. Hus 111 19. Věč-
nému životu se p. Leg. Mnč. R. 22 P. se
komu. Koll St. 299 , Otters. 13. 14., Výb.

I. 325. — koho, se ke komu. Vz P. se
komu (m.: ke komu) Pož. 169 P. někoho
k sobě. Hr. ruk. 9

Přitratiti. Za Št polož: Kn. š 30.

Přítrefný dvoumysl. Krnd. 196.

Přítrh, u, m , der Anzug, Zug, v tělocv.
Rgl.

Přitrhnouti co Ž. wit. 9 9. (30.). Aby
nás, jako čihař ptákuov, nepřetrhli. Arch.
VII. 37 — čeho komu: sobě trávy. Us.

Pritrieliť = přihnati se, ankommen Zima
p-la Slov. Phl'd. VI 256.

Pritrimovať sa = přidržovati se? Slov.
Ty se pri mne p-muj, však znáš, že já tvoja.
Koll. Zp II 371. A hybaj rovno k tým zá-
polám, kde p-lo sa to medovisko. Dbš.
Sl. pov. III. 21.

Přitříti kam. K oltáři přitřel (se pro-
dral). Výb. II. 1562.

Přitritati se, antrippeln. Vz Přikoberati
se.

Přítruhlí, n., Beilade, f. Loos.

Přitrýzniti se = přimluviti se. Slov.
Rl Pr. II. 7.

Přítrž. Cf. Mkl. Etym. 354. Vyjma ně-
které p-že (přetržení panování) Pal. Rdh

II. 43 Čemuž smrť jeho p. učinila. Šf. Strž.
II. 97 To znánie a mi'ovánie nebude-li bez
p-ži, nebude dokonalé Hus. I. 62.

Přítržník, Ehrenpreis. Cf. Rstp. 1149.,
Mllr. 111.

Přítržný. Přietržné korenie = jaterník,
hepatica triloba. Slov. Rr. Sb.

Přítuhý, vz Přituhlý.

Přiťuchlý = přihlouplý, etwas dumm.
U Kojet. Bkř.

Přítula. Cf. Rstp. 842.—843.

Přítulek, vz Přítul. Hledaje p-lku u cí-
saře Heraklia. Šf Strž. II 256.

Přitulenec, nce, m. = kdo se k někomu
přitulil. Bendl. I. 27.

Přitúlení, n , das Siehanschmiegen. P.
(k ženské). Hus 111 190.

Přitupiti. Bieše se p-lo ostré (subst.,
acics) radlice. Ol. 1. Reg. 13. 21.

Přitužiti co: oheň, NA, kázeň. Šmb.
— co čím: klínem. Us. Pdl. — co jak:
horko do bílého žáru. NA IV. 175.

Přítužník, u, m. = přitužovací šroub,
die Pressschraube. Hř.

Přítužný, Press-, Klemm-. P. klín, šroub.
Šp.

Přitužovací = přítužný. P. klín, Nz.,
přístroj. NA. IV. 222.

Přítvor. Cf. Mkl. Etym. 266.

Přítvorek. Šf. III. 619., Nz.

Přitvořiti čeho: slov. Kos. — Za Št.
polož: Kn. š. 103 21.

Přitvrditi co čím: železem. Hus I. 70.

Přitvrdlý = přihluchlý, etwas taub. Us.
Rgl.

Přitýrati = přitýřiti. Slez. Šd.

Příuček = odměna. Kravaři se dá dobrý
p., aby dobře pásl. Val. Vck.

Přiučiti se čemu. Žer. — koho co.
Kdo jiného přiučí co dobrého. Sv. ruk. 264.

Příúhel, hlu, m., anliegender Winkel.
Let. Mt. sl. V. 1. 16.

Přiuročitel, e, m., Aufzinsungsfaktor,
Let. Mt. sl. V. I. 16.

Příústí = rýha k ústnímu otvoru vakovky
vedoucí, peristom. Ves. IV. 88.

Příústní = při ústech jsoucí. P. brvy.
Frč. 15, Athen. III. 136.

Příušnice, die Ohrspeicheldrüse. Zánět
vaziva kolem p., periparotitis. Nz lk Zá-
nět p., parotitis.

Příušnicový, parotideus. Vz Příušnice.
Nz. lk. P. hlíza, abcessus p.

Příušnicožvykačový, parotideomasse-
tericus. Nz. lk.

Příušník, a, m. = kdo nám se svou
radou jako při uších jest. Pal. Děj. IV. 2.
298. — Výb. II. 726., Krnd. 176. a.

Příušný. P. žláza = příušnice. Nz. lk.

Přiuzdování, n. Přílišné p. Mus. 1886.
474

Přiuzpůsobiti co k čemu. Koll. St 92.
— co čemu. Koll. III. 211.

Přivábiti co kam: něčí oči na se. Exc.
P. někoho na svou stranu. J. Lpř. P. na
něčí ústa smích. Dbš. Sl. pov. I. 20.

Přívada Za Pass. polož: mus. 452. P-du
uěčemu zavaliti. Sš. II. 149.

Přiváděcí, Eingangs-, Zufluss-. P. roura,
deska, NA., trouba. Šp

Přiváděč, e, m., der Zuführer. P. vody,
Hydrophor, m. Exc.

Přivádění, n., das Zuleiten, Zuführen.
Vz Přívod Šp.

Přívadný = rušivý, störend Nz.

Příval. Cf. Mkl. Etym. 378. a. P. ne-
přátel. Us. Pal. Nového čtenářstva rostlo
p-lem. Schlz. — P. = liják. Ž. wit. 77. 44.,
Puer. 64, Deut. 2, Hus III 30.

Přiválčiti = přiváleti. P. půdu. Dlj. 86.

Přivaleti, vz Přivaliti.

Přivalina. Onen díl moře tyto p-ny do
sebe bere. PÍ. II. 75.

Přivaliti koho. Že môjho milého klaty
p-lily (umačkaly). Sl. ps. 128 — co kdy
čím. Půdu po setí za sucha těžkým válcem
přiválejme. Hosp. list 1883. 147.

Přívan, u, m., das Heranwehen. Prívan
vetru. Slov. Phl'd. III. 1. 4.

Přivandrovati kam: k černému lesu.
Sš. P. 777.

Přívánoční, Weinachts-. P. svátky. Hnoj.
70

Přívar = kotelní kámen Vz Ott II. 456.

Přívarník, u, m , der Anlaufstab, v me-
talur. Hř.

Přívarný, Anlauf-. P. železo. Hř.

Privátně = soukromě. Us.

Přívaz, u, m , Boileine, f. (in der See-
fahrt). Šm

Přivázati kam, k čemu. P. koho k práci,
k ženě, k ďáblu. Šť. Kn. š. 87., 94., 184., k soše,