495

Probíjecí kladivo. Us.

Probíječka u voru, stonek, vořina, ston,
tyčka, na kterou se navlékají děrovaná
dřeva ve vor, das Bind-, Durchschlagholz.
Špd., Sl. les.

Probíjedlo, a, n. = probíječka. Vz Prů-
boj. Včř. Z. II. 33.

Probíjeni, n., das Vergeuden. Pusté p.
snadno nabytého bohatství. Osv. I. 156.

Probírání. Věcné p.; P. otázky, látky,
Us. Dch., dřeva v lese. Us.

Probíraný. P. otázka, ventilirte Frage.
Dch.

Probíratelný, durchprüfbar. Látka me-
thodami vědeckými p-ná. Dk. Aesth. 489.

Probiti koho. Sama se p-la (mečem).
Sš. P. 186. — co komu. Nechoď tam, pro-
bijú ti hlavu. Sš. P. 372. — co čím. Ruce
hřebími p-bichu. Hr. ruk. 355. — kde. Dal
pro nás své tělo, na kříži p. Sš. P. 51. Slzy
v tvrdém kamení jamky probíjajú. Mor.
Hrb.; Sš. P. 585.

Probitie. Dle Gb. má býti probytie. Vz
Probytí.

Probitný, durchschlagbar, -brechbar. P.
hradba. Šf. Strž. I. 568.

Probitý. P. ruce. Modl. 169. b.

Probizny, pl., f. = pole u Něm. Prus na
Mor. BPr.

Problafnouti něco = probleknouti. Us.
Rgl.

Probledlý = probledělý. Šbr., Hlk.

Problem tří těles. Stč. Zem. 245., SP.
II. 53.

Probleptnouti něco, ausplaudern. Us.
Rk.

Problesknouti kde. Pod zelenou travou
p-kuje voda. Osv. Vnuknutí, jež mu p-sklo
v mysli. Šml. — čím. Řeka p-vala rozlitým
stříbrem své hladiny. Jrsk. — kudy. Tma,
jížto nepro-vala jediná hvězdička. Osv. Bílé
stěny p-kují kyprou zelení. Mkr. — odkud.
S nebes výsosti luna p-skuje. Bendl. I. 54.

Problouzniti co s kým. My mnohou
noc jsme spolu p-li. Kyt. 1876. 56. Vz Blouz-
niti.

Probluz od Probluda. Pal. Rdh. I. 132.

Probodaný; -án, a, o, durchstochen. Lpř.,
Osv. — čím: trním. Vrch.

Probodnutí, n., das Durchstechen.

Probodnutý, durchstochen. Plody lišej-
níku o jemně p-tém ústí. Nk. J.

Probojník, u, m. = probíječka. Trapl.

Probořiti se kam. Město náhle do země
se p-lo. Osv. — se komu. Komu se p-ří
hrob, byl lakomec. Mus. 1853. 481.

Z Probštovic Petr. Vz Mus. 1862. 237.

Probouzení, n., der Weckruf. Dch.

Probratelný, durchnehmbar, auswählbar
atd. Vz Probrati. Dch.

Probrati se z čeho (k čemu): ze
spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf.,
z proudu pocitů, Šml., ze svého omámení.
Sá. Trvalo několik dní, nežli se z té rány
probral. Jrsk. Na mžik dívka k síle životné
probrala se z mdloby. Čch. Bs. 73. — co
jak: hovorem, poradou, Dch., soustavně.
Dch. — kde: dějepis ve škole. Us. P. se
v knihách. Mus. Růženec mezi prsty pro-

bírati. Sá. Levicí lehko v klávesích se pro-
bírala. Šml.

Probříslo. Cf. Mkl. Etym. 386. a.

Probřísti kudy: potokem. —kam: na
druhý břeh. Us. Pdl.

Probroušený rozum. Pal. Rdh. I. 247.

Probudilosť, i, f., die Aufgewecktheit.
Mus. 1880. 277.

Probuditi koho, se z čeho (več).
Chodí trubač po dědině, milého mi ze sna
probudzuje; P-la modré oči ze spaní. Sš.
P. 238., 397. Tisíc růží z poupátek se v ži-
vot probouzelo. Kyt. — k čemu. K novému
životu se p. Us. Nebe, země, dílo tvé,
k lásce probuzuje srdce mé. Sš. P. 66. —
co komu: mysl. Lpř. — kdy. S bílým
dnem se p. Vlč. V pološeru dne se p. Us.
— kde. P. v lidu vědomí národní, Us.,
ducha vlasteneckého. Mus. Venku den se
p-zel. Sá. Pýcha a hněv v ní p-ly sílu.
Vrch. — se jak. Láska ještě prudčeji se
p-la. Osv.

Probuchnouti, hervorplatzen. P. v náhlý
smích. Dk.

Probuzenec, nce, m., der Erwachte. Dch.

Probyšúcný = užitečný, zastr. Gb. Vz
Probytečný.

Probytečně = užitečně, zastar. Slúžil
(Ježíš) ném (nám) všem hřiešným vděčně,
trojím činem p. Bož. umuč. v. 288.

Probytečný, zastar. P. zboží; Prosté po-
ložení písma zabíjí, točiž neprobytečný roz-
um člověku dává, ale duch živí, točiž spa-
sitelný rozum ostavuje. Pass. mus. 478., 486.
P. lékař. Pravn. 1810. — Za Št. polož: Kn.
š. 210. 255.

Probytek. Pravn. 2763.

Probyti komu. Za St. skl. polož: Hr.
ruk. 397. Ona s ním bude, kakž jiej kolivěk
probude. Pravn. 1582. Nejmilejší věci ne-
probudú jim. Pror. Isa. 44. 9. Ješto jest jim
neprobylo. Pror. Jer. 16. 19. Jenž (dobré)
mu na věky probude. Hr. ruk. 67. a.

Probytí, n. = užitek, der Nutzen, zastr.
P. mieti Kat. 2800. Vz Probitie (i dod.),
List. fil. IX. 319.

Procapovati si = cápavě choditi. Vlasť
1888. 754.

Procediti své svědomí. Hus I. 449.

Procek z Třebnúševsi. Výb. II. 385. —
Arch. VIII. 601.— P. Malý z Cetně. 1520.
Jir. Ruk. II. 144.

Proceniti co komu. I p-ní ji (knihu)
jednomu, jenž . . . Žvt. otc. 55. b. — zač.
Kupte si galána! Za čtyry p-ním, za dva
ho dám ráda. Sš. P. 689.

Procentoměr, u, m., Procentmesser, m.
Šp.

Procentový, Procent-. P. přirážka, ob-
sah, -gehalt, sazba, -satz, číslo (setinné),
-zahl, účet, počet (Stč. Nár. 26.), Šp., lího-
měr. Mj. 104.

Procentualní, Procentual-. P. poplatek.
Šp.

Procesija, e, f. = processí. V Podluží.
Brt. D. 257.

Process, das Vorschreiten. P. odkysličo-
vací choroby. SP. II. 131., 263. — P., Rechts-
handel. Já s tebou (tomu) udělám krátký p.
(rozhodnu hned). Us. Rgl.

478*



	495

	Probíjecí kladivo. Us. Probíječka u voru, stonek, vořina, ston, tyčka, na kterou se navlékají děrovaná dřeva ve vor, das Bind-, Durchschlagholz. Špd., Sl. les. Probíjedlo, a, n. = probíječka. Vz Prů- boj. Včř. Z. II. 33. Probíjeni, n., das Vergeuden. Pusté p. snadno nabytého bohatství. Osv. I. 156. Probírání. Věcné p.; P. otázky, látky, Us. Dch., dřeva v lese. Us. Probíraný. P. otázka, ventilirte Frage. Dch. Probíratelný, durchprüfbar. Látka me- thodami vědeckými p-ná. Dk. Aesth. 489. Probiti koho. Sama se p-la (mečem). Sš. P. 186. — co komu. Nechoď tam, pro- bijú ti hlavu. Sš. P. 372. — co čím. Ruce hřebími p-bichu. Hr. ruk. 355. — kde. Dal pro nás své tělo, na kříži p. Sš. P. 51. Slzy v tvrdém kamení jamky probíjajú. Mor. Hrb.; Sš. P. 585. Probitie. Dle Gb. má býti probytie. Vz Probytí. Probitný, durchschlagbar, -brechbar. P. hradba. Šf. Strž. I. 568. Probitý. P. ruce. Modl. 169. b. Probizny, pl., f. = pole u Něm. Prus na Mor. BPr. Problafnouti něco = probleknouti. Us. Rgl. Probledlý = probledělý. Šbr., Hlk. Problem tří těles. Stč. Zem. 245., SP. II. 53. Probleptnouti něco, ausplaudern. Us. Rk. Problesknouti kde. Pod zelenou travou p-kuje voda. Osv. Vnuknutí, jež mu p-sklo v mysli. Šml. — čím. Řeka p-vala rozlitým stříbrem své hladiny. Jrsk. — kudy. Tma, jížto nepro-vala jediná hvězdička. Osv. Bílé stěny p-kují kyprou zelení. Mkr. — odkud. S nebes výsosti luna p-skuje. Bendl. I. 54. Problouzniti co s kým. My mnohou noc jsme spolu p-li. Kyt. 1876. 56. Vz Blouz- niti. Probluz od Probluda. Pal. Rdh. I. 132. Probodaný; -án, a, o, durchstochen. Lpř., Osv. — čím: trním. Vrch. Probodnutí, n., das Durchstechen. Probodnutý, durchstochen. Plody lišej- níku o jemně p-tém ústí. Nk. J. Probojník, u, m. = probíječka. Trapl. Probořiti se kam. Město náhle do země se p-lo. Osv. — se komu. Komu se p-ří hrob, byl lakomec. Mus. 1853. 481. Z Probštovic Petr. Vz Mus. 1862. 237. Probouzení, n., der Weckruf. Dch. Probratelný, durchnehmbar, auswählbar atd. Vz Probrati. Dch. Probrati se z čeho (k čemu): ze spánku, Hrts., z duševní mrákoty, Tf., z proudu pocitů, Šml., ze svého omámení. Sá. Trvalo několik dní, nežli se z té rány probral. Jrsk. Na mžik dívka k síle životné probrala se z mdloby. Čch. Bs. 73. — co jak: hovorem, poradou, Dch., soustavně. Dch. — kde: dějepis ve škole. Us. P. se v knihách. Mus. Růženec mezi prsty pro-	bírati. Sá. Levicí lehko v klávesích se pro- bírala. Šml. Probříslo. Cf. Mkl. Etym. 386. a. Probřísti kudy: potokem. —kam: na druhý břeh. Us. Pdl. Probroušený rozum. Pal. Rdh. I. 247. Probudilosť, i, f., die Aufgewecktheit. Mus. 1880. 277. Probuditi koho, se z čeho (več). Chodí trubač po dědině, milého mi ze sna probudzuje; P-la modré oči ze spaní. Sš. P. 238., 397. Tisíc růží z poupátek se v ži- vot probouzelo. Kyt. — k čemu. K novému životu se p. Us. Nebe, země, dílo tvé, k lásce probuzuje srdce mé. Sš. P. 66. — co komu: mysl. Lpř. — kdy. S bílým dnem se p. Vlč. V pološeru dne se p. Us. — kde. P. v lidu vědomí národní, Us., ducha vlasteneckého. Mus. Venku den se p-zel. Sá. Pýcha a hněv v ní p-ly sílu. Vrch. — se jak. Láska ještě prudčeji se p-la. Osv. Probuchnouti, hervorplatzen. P. v náhlý smích. Dk. Probuzenec, nce, m., der Erwachte. Dch. Probyšúcný = užitečný, zastr. Gb. Vz Probytečný. Probytečně = užitečně, zastar. Slúžil (Ježíš) ném (nám) všem hřiešným vděčně, trojím činem p. Bož. umuč. v. 288. Probytečný, zastar. P. zboží; Prosté po- ložení písma zabíjí, točiž neprobytečný roz- um člověku dává, ale duch živí, točiž spa- sitelný rozum ostavuje. Pass. mus. 478., 486. P. lékař. Pravn. 1810. — Za Št. polož: Kn. š. 210. 255. Probytek. Pravn. 2763. Probyti komu. Za St. skl. polož: Hr. ruk. 397. Ona s ním bude, kakž jiej kolivěk probude. Pravn. 1582. Nejmilejší věci ne- probudú jim. Pror. Isa. 44. 9. Ješto jest jim neprobylo. Pror. Jer. 16. 19. Jenž (dobré) mu na věky probude. Hr. ruk. 67. a. Probytí, n. = užitek, der Nutzen, zastr. P. mieti Kat. 2800. Vz Probitie (i dod.), List. fil. IX. 319. Procapovati si = cápavě choditi. Vlasť 1888. 754. Procediti své svědomí. Hus I. 449. Procek z Třebnúševsi. Výb. II. 385. — Arch. VIII. 601.— P. Malý z Cetně. 1520. Jir. Ruk. II. 144. Proceniti co komu. I p-ní ji (knihu) jednomu, jenž . . . Žvt. otc. 55. b. — zač. Kupte si galána! Za čtyry p-ním, za dva ho dám ráda. Sš. P. 689. Procentoměr, u, m., Procentmesser, m. Šp. Procentový, Procent-. P. přirážka, ob- sah, -gehalt, sazba, -satz, číslo (setinné), -zahl, účet, počet (Stč. Nár. 26.), Šp., lího- měr. Mj. 104. Procentualní, Procentual-. P. poplatek. Šp. Procesija, e, f. = processí. V Podluží. Brt. D. 257. Process, das Vorschreiten. P. odkysličo- vací choroby. SP. II. 131., 263. — P., Rechts- handel. Já s tebou (tomu) udělám krátký p. (rozhodnu hned). Us. Rgl. 478*