496

Processí. Vz Zbrt 290.

Proceství, vz Processí.

Procezený; -en, a, o, durchgeseiht. Us.

Procísko, a, n. = korouhev, která se
nosí při processí. U Bydž. Kšť.

Procítěnosť, i, f. = procítění. Nár. listy.

Procítěný; -ěn, a, o, durchgefühlt. P.
bol, Mus., přednes. Us.

Procítiti, vz Procitnouti.

Procitlý. Až procitlý všude Čech v svých
se pozná pokladech. Štulc I. 174. Snažení
národní opět p-lé. Pal. Rdh. II 492. —
z čeho: ze sna, ze mdlob.

Procitnouti. Cf. Mkl. Etym. 357 Pro-
cítiti 1. durchfühlen, 2. procitnouti. (Št. Kn.
š. 131). — co jak. S přísnou opravdovostí
prociťuje každý dojem až ke dnu. Mus.
1880. 274 — z čeho. Když z toho vidění
procítíš. Krnd. 165. P-tnouti z mdloby. Čch.
Bs 87. Za Pass. polož: mus. 366. — kdy.
Třetí den po veliké bolesti procítila ta
žena. Hus II. 180.

Procitnutí, n. = procítění, procit. Mus.

Proclit-is, y, f. = zánět konečníku. Vz
Slov. zdrav.

Procpati se kudy, sich durchdrängen.
P. se skrze zástup. Us.

Procrkati, procrčeti = prosrknouti, durch-
sickern. Šp.

Proctnouti = procitnouti. Mor. Rgl.

Procvičiti se v čem kde: ve škole.
Us. — co na čem: pravidlo na příkladech.
Us. Pdl.

Proč. Ad 1. Každé p má své proto. Us.
Kšť., Vrch. Kdyby a p., p. a kdyby jsou
samé chyby. Us. Němc.

Pročerstvavý = něco málo čerstvý. Na
Hané. Wrch.

Pročet, čtu, m. = chyba v počtu, Rech-
nungsfehler, m., rus. Šd.

Pročetlý, belesen. Rk.

Pročin, u, m. = pročina. Msn. Or. 62.

Pročísti se kam. Pročetl se až k den-
ním zprávám. Us. Rgl.

Pročistiti, durchreinigen, filtriren.

Pročistna, y, f., Filtriranstalt. Dch.

Pročistný, Filtrir-, Filtrirungs-. Dch.

Pročítač, e, m. (typ.), Aufpasser, m. Rk.

Pročítati, vz Pročísti.

Pročkomet, a, m., os. im. D. ol. X. 23.

Pročurati statek = propiti. Us. Šd.

Prodačný list, Verkaufsurkunde. 1489.
Soud. kn. opav.

Prodaj = výměna skutečných hodnot za
peníze. S. N. IX. 574. Chlop jak robu odřel,
vzal kožu a šel s ňum na prodaj. Slez. Šd.
Máme na prodej, máme tady dobré zboží,
co se na něm hezky leží. Sš. P. 446. Kupec
p-jem a ne zbožím se živí. Č. M. 329. Cf.
Cor. jur. IV. 3. 1. 419.—423, IV. 3. 2.
436. — P. Na Prodaji, les a paseka v Po-
leně. BPr.

Prodajce trhu. Arch. VIII. 538. a j.

Prodajný, feil. NB. Tč. 164., Hus I. 80.
P. věci nosili. Hus I. 132. Jmám p-né čtvery
škorně. Hr. rk. 371. P. soudce. Us.

Prodalý = prodaný. P. dům. Výb.I.1048.

Prodara. Cf. Rstp. 770.

Prodarovitý. Cf. Rstp. 767.

Prodati abs. Buoh přikázal vše pro-

dadúc chudým dáti. Pass. Opatrně vážíš, než
prodáváš (bedlivě uvažuješ, co říci chceš).
Šml. I. 10. — co. Zuby prodávati (rád se
smáti). Us. Vhl. — co komu. Jedni dru-
hým grunty prodávají. 1579. Už je toho
masopustu na mále, komu me te staré dívky
prodáme ? Sš. P. 690. — kde. Kdyby černé
očička v krámkách prodávali, věru by jich
děvčátkům chlapci kupovali. Sš. P. 252.
(253.). — zač. Mosaz p. za zlato, čistec za
střiebro. Št. Kn. š. 173. P. někoho za
otroka. J. Lpř. Prodala dcerušku za míšen-
ské jabka. Sš. P. 675. Za mamon se pro-
dává i katu. Osv. I.593. Prodal to za po-
hlavek (lacino). Us. Šd. — jak. Prodávati
na krejcárky, Us., na předplacení, Pr. 1884.
88., exekučně. Pr. Prodal by rád, třebas
zadarmo. Šml — nač. Na smrť prodán
jsa. Výb. I. 354. Nehodí se (galán) světu,
ani dobrým lidom, já ho musím prodať na
vépalky židům. Sš. P. 689. — co od sebe
(jak, kdy). V. Vrše prodal od sebe a man-
želky své r. 1603. dvůr ten Danielovi My-
dlářovi. Arch. pam. 1877. 827. R. 1593. p.
Petr Vok prodal od sebe a manželky své
prostřednictvím Jindř. Doudlebského pan-
ství helfensteinské p. Jindřichovi. Mus. 1880.
227.

Prodávací cena. Nz.

Prodavač. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 436.,
Hus II. 313., Št. Kn. š. 176. — P. = přední
zub (žertem). Ztratí-li děvče p-če, těžko se
provdá. U Bydž. Kšť.

Prodávající. Vz Vš. 164., 465.

Prodávárna, y, f., Geschäftslocale, n.,
Verkaufshalle, f. Dch., Rgl. Vz Prodejna.

Prodejník, u, m. = kniha prodejů, Ver-
kaufsbuch, n.

Prodejový. Nz.

Prodekan, a, m. = kdo předešlého roku
na universitě byl dekanem.

Prodělati. Slad větřivě prodělávati. Zpr.
arch. VII. 30.

Prodéliti = prodloužiti. Sš. II. 109.

Proděliti čáru. Dk.

Proděravení, n., die Perforation. P.
roury močové nástrojem, Nz. lk., střeva,
chlopně (Klappen-).

Proděrovadlo, a, n., perforatorium.

Proděsiti oprav v: prodesiti. Jir. Mor. 51.

Prodeslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886.27.

Proděvavý = prodívavý. Rhaz. I. 27.,
45.

Proděvčený. Sv. ruk. V. 1. 250.

Prodchnutý; -ut, a, o, durchhaucht. —
čím: vůní, Kká., láskou k vlasti. Us. Celek
organickým životem p. Ndr. Slova vášní
p-tá. Šbr. Národ ve všech vrstvách svých
myšlénkami pokroku p-tý. Vlč.

Proditec, tce, m., jubaea, die Jubäe,
rostl. Vz Rstp. 1635.

Prodíti rány. Ezp. 1974.

Prodievčiti, violare. B. mik. Cant. 8. 5.

Prodlení = prodloužení. V p. času, Brig.
3. a., našich životóv. Hus I. 84. Přej mi
zdravie p. Sv. Mař. v. 377.

Prodlený. V prodlenějším čase. Výb. II.
1439. K tomu p-nějšího času zapotřebí
bylo. Šf. Strž. II. 4. V prodleném času ji
(historii) zase přehlídl. Abr.



	496

	Processí. Vz Zbrt 290. Proceství, vz Processí. Procezený; -en, a, o, durchgeseiht. Us. Procísko, a, n. = korouhev, která se nosí při processí. U Bydž. Kšť. Procítěnosť, i, f. = procítění. Nár. listy. Procítěný; -ěn, a, o, durchgefühlt. P. bol, Mus., přednes. Us. Procítiti, vz Procitnouti. Procitlý. Až procitlý všude Čech v svých se pozná pokladech. Štulc I. 174. Snažení národní opět p-lé. Pal. Rdh. II 492. — z čeho: ze sna, ze mdlob. Procitnouti. Cf. Mkl. Etym. 357 Pro- cítiti 1. durchfühlen, 2. procitnouti. (Št. Kn. š. 131). — co jak. S přísnou opravdovostí prociťuje každý dojem až ke dnu. Mus. 1880. 274 — z čeho. Když z toho vidění procítíš. Krnd. 165. P-tnouti z mdloby. Čch. Bs 87. Za Pass. polož: mus. 366. — kdy. Třetí den po veliké bolesti procítila ta žena. Hus II. 180. Procitnutí, n. = procítění, procit. Mus. Proclit-is, y, f. = zánět konečníku. Vz Slov. zdrav. Procpati se kudy, sich durchdrängen. P. se skrze zástup. Us. Procrkati, procrčeti = prosrknouti, durch- sickern. Šp. Proctnouti = procitnouti. Mor. Rgl. Procvičiti se v čem kde: ve škole. Us. — co na čem: pravidlo na příkladech. Us. Pdl. Proč. Ad 1. Každé p má své proto. Us. Kšť., Vrch. Kdyby a p., p. a kdyby jsou samé chyby. Us. Němc. Pročerstvavý = něco málo čerstvý. Na Hané. Wrch. Pročet, čtu, m. = chyba v počtu, Rech- nungsfehler, m., rus. Šd. Pročetlý, belesen. Rk. Pročin, u, m. = pročina. Msn. Or. 62. Pročísti se kam. Pročetl se až k den- ním zprávám. Us. Rgl. Pročistiti, durchreinigen, filtriren. Pročistna, y, f., Filtriranstalt. Dch. Pročistný, Filtrir-, Filtrirungs-. Dch. Pročítač, e, m. (typ.), Aufpasser, m. Rk. Pročítati, vz Pročísti. Pročkomet, a, m., os. im. D. ol. X. 23. Pročurati statek = propiti. Us. Šd. Prodačný list, Verkaufsurkunde. 1489. Soud. kn. opav. Prodaj = výměna skutečných hodnot za peníze. S. N. IX. 574. Chlop jak robu odřel, vzal kožu a šel s ňum na prodaj. Slez. Šd. Máme na prodej, máme tady dobré zboží, co se na něm hezky leží. Sš. P. 446. Kupec p-jem a ne zbožím se živí. Č. M. 329. Cf. Cor. jur. IV. 3. 1. 419.—423, IV. 3. 2. 436. — P. Na Prodaji, les a paseka v Po- leně. BPr. Prodajce trhu. Arch. VIII. 538. a j. Prodajný, feil. NB. Tč. 164., Hus I. 80. P. věci nosili. Hus I. 132. Jmám p-né čtvery škorně. Hr. rk. 371. P. soudce. Us. Prodalý = prodaný. P. dům. Výb.I.1048. Prodara. Cf. Rstp. 770. Prodarovitý. Cf. Rstp. 767. Prodati abs. Buoh přikázal vše pro-	dadúc chudým dáti. Pass. Opatrně vážíš, než prodáváš (bedlivě uvažuješ, co říci chceš). Šml. I. 10. — co. Zuby prodávati (rád se smáti). Us. Vhl. — co komu. Jedni dru- hým grunty prodávají. 1579. Už je toho masopustu na mále, komu me te staré dívky prodáme ? Sš. P. 690. — kde. Kdyby černé očička v krámkách prodávali, věru by jich děvčátkům chlapci kupovali. Sš. P. 252. (253.). — zač. Mosaz p. za zlato, čistec za střiebro. Št. Kn. š. 173. P. někoho za otroka. J. Lpř. Prodala dcerušku za míšen- ské jabka. Sš. P. 675. Za mamon se pro- dává i katu. Osv. I.593. Prodal to za po- hlavek (lacino). Us. Šd. — jak. Prodávati na krejcárky, Us., na předplacení, Pr. 1884. 88., exekučně. Pr. Prodal by rád, třebas zadarmo. Šml — nač. Na smrť prodán jsa. Výb. I. 354. Nehodí se (galán) světu, ani dobrým lidom, já ho musím prodať na vépalky židům. Sš. P. 689. — co od sebe (jak, kdy). V. Vrše prodal od sebe a man- želky své r. 1603. dvůr ten Danielovi My- dlářovi. Arch. pam. 1877. 827. R. 1593. p. Petr Vok prodal od sebe a manželky své prostřednictvím Jindř. Doudlebského pan- ství helfensteinské p. Jindřichovi. Mus. 1880. 227. Prodávací cena. Nz. Prodavač. Cf. Cor. jur. IV. 3. 2. 436., Hus II. 313., Št. Kn. š. 176. — P. = přední zub (žertem). Ztratí-li děvče p-če, těžko se provdá. U Bydž. Kšť. Prodávající. Vz Vš. 164., 465. Prodávárna, y, f., Geschäftslocale, n., Verkaufshalle, f. Dch., Rgl. Vz Prodejna. Prodejník, u, m. = kniha prodejů, Ver- kaufsbuch, n. Prodejový. Nz. Prodekan, a, m. = kdo předešlého roku na universitě byl dekanem. Prodělati. Slad větřivě prodělávati. Zpr. arch. VII. 30. Prodéliti = prodloužiti. Sš. II. 109. Proděliti čáru. Dk. Proděravení, n., die Perforation. P. roury močové nástrojem, Nz. lk., střeva, chlopně (Klappen-). Proděrovadlo, a, n., perforatorium. Proděsiti oprav v: prodesiti. Jir. Mor. 51. Prodeslav, ě, f., míst. jm. Km. 1886.27. Proděvavý = prodívavý. Rhaz. I. 27., 45. Proděvčený. Sv. ruk. V. 1. 250. Prodchnutý; -ut, a, o, durchhaucht. — čím: vůní, Kká., láskou k vlasti. Us. Celek organickým životem p. Ndr. Slova vášní p-tá. Šbr. Národ ve všech vrstvách svých myšlénkami pokroku p-tý. Vlč. Proditec, tce, m., jubaea, die Jubäe, rostl. Vz Rstp. 1635. Prodíti rány. Ezp. 1974. Prodievčiti, violare. B. mik. Cant. 8. 5. Prodlení = prodloužení. V p. času, Brig. 3. a., našich životóv. Hus I. 84. Přej mi zdravie p. Sv. Mař. v. 377. Prodlený. V prodlenějším čase. Výb. II. 1439. K tomu p-nějšího času zapotřebí bylo. Šf. Strž. II. 4. V prodleném času ji (historii) zase přehlídl. Abr.