Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |
|
|||
497
|
|||
|
|||
Prodlíti čím. A ona tiem (zaplacením
dluhu) prodlévala. NB. Tč. 199. Jestliže by se vzdluže záplatú prodléval. Výb. II. 1224. — kde: vedle někoho, Kká. Td., při něčem. Mus. — se komu. Když mi se vězení prodlévalo. Bart. 242. — čeho. Aťby (Bůh) ráčil mých dní p. Ezp. 2286. P. rač nám všech daní. Wtr. exc. Prodlina, y, f. = proníženina na poli.
Mor. Brt. D. 257. Prodlíti, prolongare. Ž. wit. 119. 5.,
128. 3. — abs. Prodlí se dnové. Dik. II. 36., BO. Již musím konec učiniti, neb jsem již prodlil. Hus II. 165. Aby prodleni byli dnové tvoji. Hus I. 54. Když se jich pří- jezd prodlil. Výb. II. 1131. — co: modlitbu. Hus I. 304. — čeho. Prodlí-li Buoh tvého zdravie. Výb. I. 925., II. 13., Hr. rk. 433. P. času. Št. Kn. š. 187. — čím (jak dlouho). Ježíš prodlil jest odpovědí. Hus I. 310. Až do měsíce srpna tažením prodlil. Výb. II. 1192. — se jak dlouho. A ta věc se pro- dlila asi za hodinu. Let. 371. — koho v čem. Rač ho ve zdraví p. Pass. mus. 410. — s čím: s bitvou. Bart. 223. — o čem. Něco jsem tuto prodlil o milosr- denství a zdá mi se, že nevelmi zle, neb jest nesmierné. Hus I. 298. Prodlo, a, n. = prádlo. Laš. Tč.
Prodloužení v math., průtah. Jde-li po
sobě několik čísel dle téhož pravidla, která na několika napsaných viděti jest, nazna- čuje se jejich opakování tečkami nebo zna- ménkem &c (et caetera; 0·78989.. ), což p-ním nebo průtahem nazýváme. Šim. 11. P. měrné. Pek. 29. Prodloužený. P. čára, ulice, lhůta, ho-
dina (vyučovací taneční), Us. Pdl., mícha, Osv. I. 416., krovky, Kk. Br. 6., buňky. Kk. P. v osten. Kk. Br. 5. Nosatci mají hlavu p-nou v chobot či zobák n. nosec. Ib. 4. Prodloužilý. P. forma časoslova. Šf. III.
485. Prodlužen, žně, m., tanaecium, das Ta-
naecium, rostl. P. pnulý, t. jaroba. Vz Rstp. 1212. Prodlužitel, e, m., der Verlängerer, Fort-
setzer Kosmas a p-lé jeho. Šf. Strž. II. 428. Prodlúžiti co komu = dáti na úvěr.
V Podluží. Brt D. 257. Prodlužka, y, f., die Verlängerung. Vch.
Ar. 42. Prodrati se kam. Soucit prodral se
v její srdce. Vrch. — se kudy. P. se skrze řady nepřátelské, Posp., s namáháním vět- vemi. Osv. Slunce p-lo se mlhy clonou. Vrch. Prodřepnouti, vydřepnouti něco = vy-
klábosti. U N. Kdýně. Rgl. Prodříti, dirumpere. Ty si prodřel stud-
nice, Ž. wit. 73. 15.; interrumpere. Prodřel opoku. Ž. wit. 77. 15. Prodružiti koho mečem. St. Kn. š. 168.
10. Prodržalý, ersessen. Arch. I. 441. Vz
Prodržtti. Próduch. Cf. Ž kl. (329.).
Produktivnosť, i, i., Productivität, f.
P. lierarní. Us. Pdl. |
Produševnění, n., die Belebung. P. látky.
Bdl. ŽŠf. 86. — Dk. Produševněnosť, i, f. = produševnělosť.
Dk. Aesth. 92. Produševněný. Dch., Vch. Důk. 62. P.
zjev, vtip, Dk., výraz tahů. Vrch. Prodyšnosť, i, f., Undichtheit, Dampf-
lässigkeit. Šmr. 46. P. pístu, šoupátka. Šmr. 134. Prodyšný, undicht, dampflässig. P. spára.
Šmr. 146. Neprodyšná bránice. Kvř. Profentiť, profentovať si nad kým =
dělati se přednějším. Val. Brt. D. 257. Professní dům (professů). Nár. listy.
Professorovati, Professor sein. Jir. Ruk.
II. 124, Mus. 1880. 420., Pyp. K. II. 144. Professorský, Professoren-. P. sbor. Us.
Profiant, u, m. = proviant. P. do mě-
sta vnésti. Žer. 18. Profičeti, profičívati, profukovati, hin-
durchschwirren, schwirrend hindurchdringen Lpř. Profilování, n., die Profilirung. Pdl.
Profilovaný; -án, a, o, profilirt. P.
oblouk, Pdl, žebra. Method. 1885. 117. Profilový, Profil-. P. papír, Hs., kámen
(u dráhy). Zpr. arch. Profiltrovaný = procezený. P. voda.
Us. Pdl. Proflámovati celý den, durchbringen.
Us. Proflundati = promrhati. Šm.
Proforet, u, m. = zásoba. 17. stol. Blk.
Profoukati co. Kalhoty profukovati =
bzdíti. Us. Rgl. — kudy. Profukuj, vě- tříčku, dolinečkú. Sš. P. 323. — kde. Při jednej dolině větr p-kuje. Sš. P. 140. — co čím: rouru parou. Us. Pdl. — jak. Vítr studeně p-val. Us. Posp. Profous, vz Profos, Wtr. Obr. 284., 331.
Profrejmarčiti polož před Profrejovati.
Profrnditi = utratiti, promrhati. P. celý
statek. U N. Kdýně. Rgl. Profukovačka, y, f., přístroj ve sklárně.
Rgl.
Profukovadlo, a, n. P. ucha, Ohrenluft-
douche, f. Profukovati, vz Profoukati.
Proglotyda, y, f. = dospělý článek ta-
semnice. KP. V. 533. Prognathní = šikmozubní. Stč. Zem.
841. Prognostikování, vz Pranostikování.
Program = pořádek, rozvrh.
Progressivnosť, i, f., das Fortschreiten.
Kzl 348. Proh, u, m. = práh. Leží pod prohem.
Sš. P. 775. — Slez. Tč. Proháč, e, m. = druh jablek. U Neza-
myslic. Bkř. Prohánitel, e, m. P. koňů, der Rosse-
tummler, -sporner. Lpř. Proházený. Hlava sněhem p-ná (pro-
šedivělá). Hrts. Prohazovačka rudní, Erzdurchwerfsieb.
Hř. Prohl Baltazar ze Sibenhirtu. 1562. Jg.
H. 1. 615. Prohlásiti co: amnestii. Us. Pdl. — co
zač: za lež, za zákon, Mus., nemoc za hlav- |
||
|
|||
Předchozí (496)  Strana:497  Další (498) |