497

Prodlíti čím. A ona tiem (zaplacením
dluhu) prodlévala. NB. Tč. 199. Jestliže
by se vzdluže záplatú prodléval. Výb. II.
1224. — kde: vedle někoho, Kká. Td.,
při něčem. Mus. — se komu. Když mi se
vězení prodlévalo. Bart. 242. — čeho. Aťby
(Bůh) ráčil mých dní p. Ezp. 2286. P. rač
nám všech daní. Wtr. exc.

Prodlina, y, f. = proníženina na poli.
Mor. Brt. D. 257.

Prodlíti, prolongare. Ž. wit. 119. 5.,
128. 3. — abs. Prodlí se dnové. Dik. II.
36., BO. Již musím konec učiniti, neb jsem
již prodlil. Hus II. 165. Aby prodleni byli
dnové tvoji. Hus I. 54. Když se jich pří-
jezd prodlil. Výb. II. 1131. — co: modlitbu.
Hus I. 304. — čeho. Prodlí-li Buoh tvého
zdravie. Výb. I. 925., II. 13., Hr. rk. 433.
P. času. Št. Kn. š. 187. — čím (jak dlouho).
Ježíš prodlil jest odpovědí. Hus I. 310. Až
do měsíce srpna tažením prodlil. Výb. II.
1192. — se jak dlouho. A ta věc se pro-
dlila asi za hodinu. Let. 371. — koho
v čem. Rač ho ve zdraví p. Pass. mus.
410. — s čím: s bitvou. Bart. 223. —
o čem. Něco jsem tuto prodlil o milosr-
denství a zdá mi se, že nevelmi zle, neb
jest nesmierné. Hus I. 298.

Prodlo, a, n. = prádlo. Laš. Tč.

Prodloužení v math., průtah. Jde-li po
sobě několik čísel dle téhož pravidla, která
na několika napsaných viděti jest, nazna-
čuje se jejich opakování tečkami nebo zna-
ménkem &c (et caetera; 0·78989.. ), což
p-ním nebo průtahem nazýváme. Šim. 11.
P. měrné. Pek. 29.

Prodloužený. P. čára, ulice, lhůta, ho-
dina (vyučovací taneční), Us. Pdl., mícha,
Osv. I. 416., krovky, Kk. Br. 6., buňky.
Kk. P. v osten. Kk. Br. 5. Nosatci mají
hlavu p-nou v chobot či zobák n. nosec.
Ib. 4.

Prodloužilý. P. forma časoslova. Šf. III.
485.

Prodlužen, žně, m., tanaecium, das Ta-
naecium, rostl. P. pnulý, t. jaroba. Vz Rstp.
1212.

Prodlužitel, e, m., der Verlängerer, Fort-
setzer Kosmas a p-lé jeho. Šf. Strž. II. 428.

Prodlúžiti co komu = dáti na úvěr.
V Podluží. Brt D. 257.

Prodlužka, y, f., die Verlängerung. Vch.
Ar. 42.

Prodrati se kam. Soucit prodral se
v její srdce. Vrch. — se kudy. P. se skrze
řady nepřátelské, Posp., s namáháním vět-
vemi. Osv. Slunce p-lo se mlhy clonou.
Vrch.

Prodřepnouti, vydřepnouti něco = vy-
klábosti. U N. Kdýně. Rgl.

Prodříti, dirumpere. Ty si prodřel stud-
nice, Ž. wit. 73. 15.; interrumpere. Prodřel
opoku. Ž. wit. 77. 15.

Prodružiti koho mečem. St. Kn. š. 168.
10.

Prodržalý, ersessen. Arch. I. 441. Vz
Prodržtti.

Próduch. Cf. Ž kl. (329.).

Produktivnosť, i, i., Productivität, f.
P. lierarní. Us. Pdl.

Produševnění, n., die Belebung. P. látky.
Bdl. ŽŠf. 86. — Dk.

Produševněnosť, i, f. = produševnělosť.
Dk. Aesth. 92.

Produševněný. Dch., Vch. Důk. 62. P.
zjev, vtip, Dk., výraz tahů. Vrch.

Prodyšnosť, i, f., Undichtheit, Dampf-
lässigkeit. Šmr. 46. P. pístu, šoupátka. Šmr.
134.

Prodyšný, undicht, dampflässig. P. spára.
Šmr. 146. Neprodyšná bránice. Kvř.

Profentiť, profentovať si nad kým =
dělati se přednějším. Val. Brt. D. 257.

Professní dům (professů). Nár. listy.

Professorovati, Professor sein. Jir. Ruk.
II. 124, Mus. 1880. 420., Pyp. K. II. 144.

Professorský, Professoren-. P. sbor. Us.

Profiant, u, m. = proviant. P. do mě-
sta vnésti. Žer. 18.

Profičeti, profičívati, profukovati, hin-
durchschwirren, schwirrend hindurchdringen
Lpř.

Profilování, n., die Profilirung. Pdl.

Profilovaný; -án, a, o, profilirt. P.
oblouk, Pdl, žebra. Method. 1885. 117.

Profilový, Profil-. P. papír, Hs., kámen
(u dráhy). Zpr. arch.

Profiltrovaný = procezený. P. voda.
Us. Pdl.

Proflámovati celý den, durchbringen.
Us.

Proflundati = promrhati. Šm.

Proforet, u, m. = zásoba. 17. stol. Blk.

Profoukati co. Kalhoty profukovati =
bzdíti. Us. Rgl. — kudy. Profukuj, vě-
tříčku, dolinečkú. Sš. P. 323. — kde. Při
jednej dolině větr p-kuje. Sš. P. 140. —
co čím: rouru parou. Us. Pdl. — jak.
Vítr studeně p-val. Us. Posp.

Profous, vz Profos, Wtr. Obr. 284., 331.

Profrejmarčiti polož před Profrejovati.

Profrnditi = utratiti, promrhati. P. celý
statek. U N. Kdýně. Rgl.

Profukovačka, y, f., přístroj ve sklárně.

Rgl.

Profukovadlo, a, n. P. ucha, Ohrenluft-
douche, f.

Profukovati, vz Profoukati.

Proglotyda, y, f. = dospělý článek ta-
semnice. KP. V. 533.

Prognathní = šikmozubní. Stč. Zem.
841.

Prognostikování, vz Pranostikování.

Program = pořádek, rozvrh.

Progressivnosť, i, f., das Fortschreiten.
Kzl 348.

Proh, u, m. = práh. Leží pod prohem.
Sš. P. 775. — Slez. Tč.

Proháč, e, m. = druh jablek. U Neza-
myslic. Bkř.

Prohánitel, e, m. P. koňů, der Rosse-
tummler, -sporner. Lpř.

Proházený. Hlava sněhem p-ná (pro-
šedivělá). Hrts.

Prohazovačka rudní, Erzdurchwerfsieb.
Hř.

Prohl Baltazar ze Sibenhirtu. 1562. Jg.
H. 1. 615.

Prohlásiti co: amnestii. Us. Pdl. — co
zač: za lež, za zákon, Mus., nemoc za hlav-