498

ničku, Us., sňatek za neplatný, Šmb., slib
za vynucený. Us. P. něco za článek víry.
MH. 2.

Prohláška manželská. Bor., Brt. P. II.
479.

Prohlavky, jm. pozemků na Slov.

Prohled. K p-du zbraň! Visitirung des
Gewehrs! Čsk.

Prohledávací, Durchsuchungs-. P. právo.
S. N. I. 13.

Prohledávatel, e, m. = prohledač. Lpř.

Prohlédavý. P. zkušenost. Šf. Strž. I.
365.

Prohledítko, a, n., Diopter. Svahoměrné
p., Nivellirdiopter, Nz., horské, Berg-. Sl.
les.

Prohlédnouti, providere. Ž. wit. 15. 8.
— abs. Granát p-dne (broušením se za-
leskne). Us. Zhlk. Tys p-dl (když se umyl)!
Us. — nač: na věci budoucí. Arch. VIII.
554. — k čemu: k osobám. Bart. 121.
Prohlédna ku prvním řečem. Krnd. 163.
P-dalo se při tom též k tomu, aby . . Sš.
P. 721. — jak. Bedlivě k něčemu p. KB.
VI. Prohlížeti někoho od paty až k hlavě.
Us. Pdl.

Prohlesnouti kam. Aby poznání v lid
p-slo. Sš. I. 30.

Prohlídavosť, vz Prohlédavosť. Písařská
p. Mš.

Prohlídka masa, spisu, soudní, Us., mr-
tvol, Todtenbeschau. Šv. K p-ce zbraň!
Visitirung des Gewehrs!

Prohloubání, n. = prohloubení. P. látky.
Dk. P. 110.

Prohloubaný = prohloubený, vertieft.
Dk.

Prohloubení, n., die Vertiefung. Mus.,
Stč.

Prohloubenosť, i, f., die Vertiefung.
Mus.

Prohloubený; -en, a, o, vertieft. Us.
Pdl.

Prohloublý = prohloubený. P. obraz.
NA. I. 12.

Prohlouplosť, i, f., dumme Handlung,
thörichter Beschluss. Lpř.

Prohltiti, verschlingen. — co kdy. Ja-
kož mnozí blázni v svátky neb o maso-
pustě propí, p-tí tak mnoho, že ... Št. Kn.
š. 53. (136.).

Prohlúb = prohlubeň, profunditas. P.
rozmrzla. Dial. Bhm. 352.

Prohlubeň = studnice. P-bně jest hlu-
boká a neteče z nie. Hus III. 55. — P. očí
(oční), Hdk., týlní, Hk., mozková. Hlv. 244.

Prohlubenina, y, f. = prohlubina. Stč.
Zem. 469.

Prohlubina, y, f., die Vertiefung. Vz
Prohlubeň.

Prohlubování = podrývání půdy pro-
hlubníkem. NA. IV. 73. Vz násl.

Prohlubovati, vz Prohloubati.

Prohmatati něco. Brt. N. p. I. 300.

Prohmožďovač, e, m., écrasseur. Rgl.

Prohnati kudy. P. někoho rovinou. Lpř.
Po nebi mračna se prohánějí. Us. — kdo.
Ptáci ve vzduchu se p-nějí. Us. Pdl. —
co komu jak. Prohnal jí hlavu ež na
druhú stranu. Sš. P. 40.

Prohnatý mečem. Sš. P. 117.

Prohněvati co. Služebníci nechtějí
k stolu jíti, ale pokoutkujíce se prohně-
vají třebas oběd i večeři, schmollend ver-
säumen. V.

Prohnouti se čím: smíchy. Sá. Prsa
se jim prohýbala steskem. Hlk. — co komu.
Ostatní ho přebírajú, záda mu prohýbajú.
Sš. P. 688. — se kam (kde). Do hor
p-bají se průsmyky. Tl. M. 13. Větve pod
sněhem k zemi se p-bají. Us. Pdl.

Prohnutě, gebogen.

Prohnutí, n., die Biegung. P. kostí le-
bečných, Křž. Por. 284.
Prohnutina, y, f., die Biegung. P. rohu.
Cch. Dg.

Prohnutozobní, -zobý, mit gekrümm-
tem Schnabel. Msn. Hes.

Prohnutý. P. hřbet horský, J. Lpř.,
krok, eingebogen. Posp. Oblouk dolů p-tý.
NA. IV. 242.

Prohoditi co : slovo, fallen lassen, Dch ,
člunek. P. pec = 1. zkusiti několika koláči
n. jiným pečivem, zda-li jest dosť rozpá-
lená, aby se v ní péci mohlo; 2. při hře
v karty prvním hodem zkusiti, jak asi jsou
trumfy rozděleny. Us. Kšť. — co čím:
moukou, auswerfen. U perník. Šp. — co
komu. Prohoď mi to = vyměň. Us. vojen.
P. si hospodářství (vyměniti). U Řeporyj.
Otm.

Proholenec. Bosák p. Krnd. 94.

Proholený. Ty všetečko p-ná (bosáku
s proholenou hlavou); Hlava až k uším
p-ná. Krnd. 59., 29.

Próhon, u, m. = průhon. Vš. 312.

Prohopkovati něco, vertanzen. Lpř.

Prohořknouti, durch und durch bitter
werden. Šm.

Prohoupati, durehschaukeln. P. si pérka
(pochodem). Us. Dch.

Prohousti se kam = hudbou na cestu
si vydělávaje někam přijíti. Mour.

Prohra. Výhra a prohra na jedněch sa-
ních jezdívají. Bž. exc.

Prohrabati. — se kde. Ve své paněti
se p-bávati. Šml. Star. f.

Prohráti. Jak kdo prehrá, nerád vidí,
keď sa kdo vysmívá. Slov. Tč. — co kdy
v čem. Korec žita, který v předešlé noci
na něm v kartách prohrál. Sá.

Prohřátý = prohřitý. Duše láskou p-tá.
Vrch. Myth. I. 218.

Prohřešek. P. proti správnosti mluvy.
Pal. Rdh. I. 188., 78.

Prohřešilý. Z cizoženštin na národu
našem p-lých. Koll. I. 357.

Prohříšník, a, m., praevaricator. 15. dol.

Prohřívati, vz Prohřáti.

Prohŕňat si co: čelo (od potu utírati).
Zlinsky. Brt. D. 257.

Prohučeti v kartách dvě zlatky = pro-
hráti. U Chudenic. Rgl.

Prohuliti = prokouřiti. U Kr. Hradce.
Kšť. — se = vyjasniti se. Už se tam pro-
huluje. Vz Vyhulovati se. U Vsetína. Vck.,
Brt. D. 257.

Prohýbaný. P. střecha klobouku. Čch.
P. zuby u klíčů, geschweift. Vz Včř. Z. I.
56.



	498

	ničku, Us., sňatek za neplatný, Šmb., slib za vynucený. Us. P. něco za článek víry. MH. 2. Prohláška manželská. Bor., Brt. P. II. 479. Prohlavky, jm. pozemků na Slov. Prohled. K p-du zbraň! Visitirung des Gewehrs! Čsk. Prohledávací, Durchsuchungs-. P. právo. S. N. I. 13. Prohledávatel, e, m. = prohledač. Lpř. Prohlédavý. P. zkušenost. Šf. Strž. I. 365. Prohledítko, a, n., Diopter. Svahoměrné p., Nivellirdiopter, Nz., horské, Berg-. Sl. les. Prohlédnouti, providere. Ž. wit. 15. 8. — abs. Granát p-dne (broušením se za- leskne). Us. Zhlk. Tys p-dl (když se umyl)! Us. — nač: na věci budoucí. Arch. VIII. 554. — k čemu: k osobám. Bart. 121. Prohlédna ku prvním řečem. Krnd. 163. P-dalo se při tom též k tomu, aby . . Sš. P. 721. — jak. Bedlivě k něčemu p. KB. VI. Prohlížeti někoho od paty až k hlavě. Us. Pdl. Prohlesnouti kam. Aby poznání v lid p-slo. Sš. I. 30. Prohlídavosť, vz Prohlédavosť. Písařská p. Mš. Prohlídka masa, spisu, soudní, Us., mr- tvol, Todtenbeschau. Šv. K p-ce zbraň! Visitirung des Gewehrs! Prohloubání, n. = prohloubení. P. látky. Dk. P. 110. Prohloubaný = prohloubený, vertieft. Dk. Prohloubení, n., die Vertiefung. Mus., Stč. Prohloubenosť, i, f., die Vertiefung. Mus. Prohloubený; -en, a, o, vertieft. Us. Pdl. Prohloublý = prohloubený. P. obraz. NA. I. 12. Prohlouplosť, i, f., dumme Handlung, thörichter Beschluss. Lpř. Prohltiti, verschlingen. — co kdy. Ja- kož mnozí blázni v svátky neb o maso- pustě propí, p-tí tak mnoho, že ... Št. Kn. š. 53. (136.). Prohlúb = prohlubeň, profunditas. P. rozmrzla. Dial. Bhm. 352. Prohlubeň = studnice. P-bně jest hlu- boká a neteče z nie. Hus III. 55. — P. očí (oční), Hdk., týlní, Hk., mozková. Hlv. 244. Prohlubenina, y, f. = prohlubina. Stč. Zem. 469. Prohlubina, y, f., die Vertiefung. Vz Prohlubeň. Prohlubování = podrývání půdy pro- hlubníkem. NA. IV. 73. Vz násl. Prohlubovati, vz Prohloubati. Prohmatati něco. Brt. N. p. I. 300. Prohmožďovač, e, m., écrasseur. Rgl. Prohnati kudy. P. někoho rovinou. Lpř. Po nebi mračna se prohánějí. Us. — kdo. Ptáci ve vzduchu se p-nějí. Us. Pdl. — co komu jak. Prohnal jí hlavu ež na druhú stranu. Sš. P. 40.	Prohnatý mečem. Sš. P. 117. Prohněvati co. Služebníci nechtějí k stolu jíti, ale pokoutkujíce se prohně- vají třebas oběd i večeři, schmollend ver- säumen. V. Prohnouti se čím: smíchy. Sá. Prsa se jim prohýbala steskem. Hlk. — co komu. Ostatní ho přebírajú, záda mu prohýbajú. Sš. P. 688. — se kam (kde). Do hor p-bají se průsmyky. Tl. M. 13. Větve pod sněhem k zemi se p-bají. Us. Pdl. Prohnutě, gebogen. Prohnutí, n., die Biegung. P. kostí le- bečných, Křž. Por. 284. Prohnutina, y, f., die Biegung. P. rohu. Cch. Dg. Prohnutozobní, -zobý, mit gekrümm- tem Schnabel. Msn. Hes. Prohnutý. P. hřbet horský, J. Lpř., krok, eingebogen. Posp. Oblouk dolů p-tý. NA. IV. 242. Prohoditi co : slovo, fallen lassen, Dch , člunek. P. pec = 1. zkusiti několika koláči n. jiným pečivem, zda-li jest dosť rozpá- lená, aby se v ní péci mohlo; 2. při hře v karty prvním hodem zkusiti, jak asi jsou trumfy rozděleny. Us. Kšť. — co čím: moukou, auswerfen. U perník. Šp. — co komu. Prohoď mi to = vyměň. Us. vojen. P. si hospodářství (vyměniti). U Řeporyj. Otm. Proholenec. Bosák p. Krnd. 94. Proholený. Ty všetečko p-ná (bosáku s proholenou hlavou); Hlava až k uším p-ná. Krnd. 59., 29. Próhon, u, m. = průhon. Vš. 312. Prohopkovati něco, vertanzen. Lpř. Prohořknouti, durch und durch bitter werden. Šm. Prohoupati, durehschaukeln. P. si pérka (pochodem). Us. Dch. Prohousti se kam = hudbou na cestu si vydělávaje někam přijíti. Mour. Prohra. Výhra a prohra na jedněch sa- ních jezdívají. Bž. exc. Prohrabati. — se kde. Ve své paněti se p-bávati. Šml. Star. f. Prohráti. Jak kdo prehrá, nerád vidí, keď sa kdo vysmívá. Slov. Tč. — co kdy v čem. Korec žita, který v předešlé noci na něm v kartách prohrál. Sá. Prohřátý = prohřitý. Duše láskou p-tá. Vrch. Myth. I. 218. Prohřešek. P. proti správnosti mluvy. Pal. Rdh. I. 188., 78. Prohřešilý. Z cizoženštin na národu našem p-lých. Koll. I. 357. Prohříšník, a, m., praevaricator. 15. dol. Prohřívati, vz Prohřáti. Prohŕňat si co: čelo (od potu utírati). Zlinsky. Brt. D. 257. Prohučeti v kartách dvě zlatky = pro- hráti. U Chudenic. Rgl. Prohuliti = prokouřiti. U Kr. Hradce. Kšť. — se = vyjasniti se. Už se tam pro- huluje. Vz Vyhulovati se. U Vsetína. Vck., Brt. D. 257. Prohýbaný. P. střecha klobouku. Čch. P. zuby u klíčů, geschweift. Vz Včř. Z. I. 56.