Předchozí (497)  Strana:498  Další (499) |
|
|||
498
|
|||
|
|||
ničku, Us., sňatek za neplatný, Šmb., slib
za vynucený. Us. P. něco za článek víry. MH. 2. Prohláška manželská. Bor., Brt. P. II.
479. Prohlavky, jm. pozemků na Slov.
Prohled. K p-du zbraň! Visitirung des
Gewehrs! Čsk. Prohledávací, Durchsuchungs-. P. právo.
S. N. I. 13. Prohledávatel, e, m. = prohledač. Lpř.
Prohlédavý. P. zkušenost. Šf. Strž. I.
365. Prohledítko, a, n., Diopter. Svahoměrné
p., Nivellirdiopter, Nz., horské, Berg-. Sl. les. Prohlédnouti, providere. Ž. wit. 15. 8.
— abs. Granát p-dne (broušením se za- leskne). Us. Zhlk. Tys p-dl (když se umyl)! Us. — nač: na věci budoucí. Arch. VIII. 554. — k čemu: k osobám. Bart. 121. Prohlédna ku prvním řečem. Krnd. 163. P-dalo se při tom též k tomu, aby . . Sš. P. 721. — jak. Bedlivě k něčemu p. KB. VI. Prohlížeti někoho od paty až k hlavě. Us. Pdl. Prohlesnouti kam. Aby poznání v lid
p-slo. Sš. I. 30. Prohlídavosť, vz Prohlédavosť. Písařská
p. Mš. Prohlídka masa, spisu, soudní, Us., mr-
tvol, Todtenbeschau. Šv. K p-ce zbraň! Visitirung des Gewehrs! Prohloubání, n. = prohloubení. P. látky.
Dk. P. 110. Prohloubaný = prohloubený, vertieft.
Dk. Prohloubení, n., die Vertiefung. Mus.,
Stč. Prohloubenosť, i, f., die Vertiefung.
Mus. Prohloubený; -en, a, o, vertieft. Us.
Pdl. Prohloublý = prohloubený. P. obraz.
NA. I. 12. Prohlouplosť, i, f., dumme Handlung,
thörichter Beschluss. Lpř. Prohltiti, verschlingen. — co kdy. Ja-
kož mnozí blázni v svátky neb o maso- pustě propí, p-tí tak mnoho, že ... Št. Kn. š. 53. (136.). Prohlúb = prohlubeň, profunditas. P.
rozmrzla. Dial. Bhm. 352. Prohlubeň = studnice. P-bně jest hlu-
boká a neteče z nie. Hus III. 55. — P. očí (oční), Hdk., týlní, Hk., mozková. Hlv. 244. Prohlubenina, y, f. = prohlubina. Stč.
Zem. 469. Prohlubina, y, f., die Vertiefung. Vz
Prohlubeň. Prohlubování = podrývání půdy pro-
hlubníkem. NA. IV. 73. Vz násl. Prohlubovati, vz Prohloubati.
Prohmatati něco. Brt. N. p. I. 300.
Prohmožďovač, e, m., écrasseur. Rgl.
Prohnati kudy. P. někoho rovinou. Lpř.
Po nebi mračna se prohánějí. Us. — kdo. Ptáci ve vzduchu se p-nějí. Us. Pdl. — co komu jak. Prohnal jí hlavu ež na druhú stranu. Sš. P. 40. |
Prohnatý mečem. Sš. P. 117.
Prohněvati co. Služebníci nechtějí
k stolu jíti, ale pokoutkujíce se prohně- vají třebas oběd i večeři, schmollend ver- säumen. V. Prohnouti se čím: smíchy. Sá. Prsa
se jim prohýbala steskem. Hlk. — co komu. Ostatní ho přebírajú, záda mu prohýbajú. Sš. P. 688. — se kam (kde). Do hor p-bají se průsmyky. Tl. M. 13. Větve pod sněhem k zemi se p-bají. Us. Pdl. Prohnutě, gebogen.
Prohnutí, n., die Biegung. P. kostí le-
bečných, Křž. Por. 284. Prohnutina, y, f., die Biegung. P. rohu. Cch. Dg. Prohnutozobní, -zobý, mit gekrümm-
tem Schnabel. Msn. Hes. Prohnutý. P. hřbet horský, J. Lpř.,
krok, eingebogen. Posp. Oblouk dolů p-tý. NA. IV. 242. Prohoditi co : slovo, fallen lassen, Dch ,
člunek. P. pec = 1. zkusiti několika koláči n. jiným pečivem, zda-li jest dosť rozpá- lená, aby se v ní péci mohlo; 2. při hře v karty prvním hodem zkusiti, jak asi jsou trumfy rozděleny. Us. Kšť. — co čím: moukou, auswerfen. U perník. Šp. — co komu. Prohoď mi to = vyměň. Us. vojen. P. si hospodářství (vyměniti). U Řeporyj. Otm. Proholenec. Bosák p. Krnd. 94.
Proholený. Ty všetečko p-ná (bosáku
s proholenou hlavou); Hlava až k uším p-ná. Krnd. 59., 29. Próhon, u, m. = průhon. Vš. 312.
Prohopkovati něco, vertanzen. Lpř.
Prohořknouti, durch und durch bitter
werden. Šm. Prohoupati, durehschaukeln. P. si pérka
(pochodem). Us. Dch. Prohousti se kam = hudbou na cestu
si vydělávaje někam přijíti. Mour. Prohra. Výhra a prohra na jedněch sa-
ních jezdívají. Bž. exc. Prohrabati. — se kde. Ve své paněti
se p-bávati. Šml. Star. f. Prohráti. Jak kdo prehrá, nerád vidí,
keď sa kdo vysmívá. Slov. Tč. — co kdy v čem. Korec žita, který v předešlé noci na něm v kartách prohrál. Sá. Prohřátý = prohřitý. Duše láskou p-tá.
Vrch. Myth. I. 218. Prohřešek. P. proti správnosti mluvy.
Pal. Rdh. I. 188., 78. Prohřešilý. Z cizoženštin na národu
našem p-lých. Koll. I. 357. Prohříšník, a, m., praevaricator. 15. dol.
Prohřívati, vz Prohřáti.
Prohŕňat si co: čelo (od potu utírati).
Zlinsky. Brt. D. 257. Prohučeti v kartách dvě zlatky = pro-
hráti. U Chudenic. Rgl. Prohuliti = prokouřiti. U Kr. Hradce.
Kšť. — se = vyjasniti se. Už se tam pro- huluje. Vz Vyhulovati se. U Vsetína. Vck., Brt. D. 257. Prohýbaný. P. střecha klobouku. Čch.
P. zuby u klíčů, geschweift. Vz Včř. Z. I. 56. |
||
|
|||
Předchozí (497)  Strana:498  Další (499) |