499

Prohýřiti co v čem. Nevěstka, jež mladá
léta p-la v hanby oběti. Čch. Bs. 94.

Proch, a, m. = Prokop. Kld. Rok. IV.
265.

Procháziště, ě, n., Wandelbahn, f. Dch.
P. vězeňské, Spazierhof für Gefangene. Neč.

1. Procházka. Ide na procházku chleba
pýtať. Slov Rr. Sb. Šel na p-ku (s apo-
štoly, na lúku). Sš. P. 3., 153., 156. - P.

— chodiště. Po p-zce chodí. Sš. P. 482.,
581.

2. Procházka, y, m., os. jm. Mus. 1880.
256. — P. Adam, farář. 1610. Vz Jir. Ruk.
II. 145., Mus. 1888. 217. — P Jan, kněz
1710. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 148. —
P. Jiří Frant., děkan. 1736. Jg. H. 1. 615.,
Jir. Ruk. II. 149 , Mus. 1890. 287. — P. Jos.,
dr. lék., nar. 1811. Jg. H. 1. 615., Šb. Dj.
ř. 2. vyd. 279. — P. Tomáš. Ib., Šb. Dj. ř.
2. vyd. 280. — Tf. Mtc. 36. — P. Vojt.,
kanov., nar. 1781. Jg. H. 1. 615., Šb. Dj. ř.
2. vd. 280., Rk. Sl. — P. Filipp. 1818. Jg.
H. 1. 615. — P. Amad. (Jan Jos), piarista,
1780. Jg. H. 1. 615., Jir. Ruk. II. 148., 392.

— P. Jos, nar. 1822., kazatel. Šb. Dj. ř.
2. vd. 279, Rk. Sl. — P. Jak., nar. 1818.,
kněz. Šb. Dj. ř. 2. vd. 279. — P. Frant.
Faust, kněz a řed. gymnasií v Praze, nar.
v N. Pace, 1749.—1809. Vz Tf. H. 1. 32.,
97., 168., 185., Bačk. Písm. I. 189., 212.,
219., Jg. H. 1. 615, Jir. Ruk. II. 145., Rk.
Sl., Slavín 34. seš. str. 1., Zl. Jg. 10., 93.,
94., Bačk. Písm. I. 930., Šb. Dj. ř. 2. vd 279.,
Pyp. K. II. 545., Tf. Mtc. 2., 3., 6., Bačk.
Př. 56., Obzor 1879. 341.-343., 356.-358. —
P. .Matěj, kanovník v Brně. 1811.-26/11 1889.
Vz Tf. H. 1. 185., Šb. Dj. ř. 2. vd. 280. —
Pyp. K. II. 103., 104., Tf. Mtc. 187., Bačk.
Př. 135., 167., Rk. Sl. — P. Prokop, prof.
a okres. školní dozorce v Praze, nar. 1840.
Vz Tf. H. l. 200.

Prochlada. Větrové vějí spícím p-du.
Č. Kn. š. 344.

Prochladiti, refrigerare. — se. Z. wit.
38. 14.

Próchod, introitus. Skonává se p. Ev.
olom. 4

Próchodiště. Dva z učedlníkóv Ježíšo-
vých jdiesta do hrádku, jenž bieše v p-šti
honóv 60 od Jeruzaléma, jménem Emaus.
Hus II. 138.

Prochoditý = průchoditý. P. dům. Wtr.
Obr. 389. a j.

Prochodný, gangbar. Vz Rst. 477.

Procht, u, m. Ačkoliv zdvořilostmi a
prochty žádnými neumím (nikomu lichotiti).
Črn. Žuz. 272.

Prochvěti čím (co komu jak). Pro-
chvěla jím bázeň. Čch. Brč. 24. Přesvědčení
to mrazem prochvívalo ji až do poslední
žilky; Srdce se mu prochvívalo posvátnou
úctou. Šml. Citů dar vlněním tu blaženým
tu bolným prochvívá nám nitro. Čch. Bs.
242. — kudy. Vzduchem již prochvívá
noční chladno. Osv. Lehký mrazík pro-
chvěje se našim tělem. Nrd.

Projadřovací. Řeč jest p-cím prostřed-
kem našeho vniterného žití. Msr. 104.

Projadřovati, vz Projádřiti.

Projalec, lce, m., Porzellanspath, m. Šm.

Projasniti. Ráno už p-lo, už bude deň.
Laš. Tč. — kudy. Měsíček přes oblaky
projasňuje (probleskuje). Laš. Tč. — kde.
Za horami projasňuje, měsíček vychází.
Laš. Tč.

Projatý = bujný. Také u Přerova. Blý.

— P. hlava, ein offener Kopf. Na mor.
Slov. Brt. D. 257.

Projednalec = pachtýř, nájemce. Jr. tr.

Projednanosť = věc propachtovand. Jr.
tr.

Projednaný; -án, a, o, vz Projednati.
Rozepře stručně p-ná. Pr. 1884. 24.

Projednatel, e, m. = pronájemce, pro-
pachtovatel. Nz.

Projednati co k čemu: spis k impressí.
Mus. 1880. 160. — kde: ve schůzi, na
sněmě. Us. Pdl. — jak: rozvláčně. ZČ.—
koho nač: kluka na řemeslo. Wtr. exc. —
se komu več: ve službu. Vc. Strč. děd.
pr. 55.

Projektivnosť, i, f. = průmětnosť. Stč.
Zem. 431., Zpr. arch. VIII. 106.

Projektivný = průmětný. P. svazek.
Zpr. arch. VIII. 107. P. methoda, zobrazo-
vání povrchu zemského. Stč. Zem. 410.,
388.

Projeti kudy. Vítr stromů korunami
projel; Blesk slují projel. Vrch. P-la mu
hlavou myšlénka; Mráz mu tělem projel.
Us. Vlč. — jak. Oštěp veskrz projel. Lpř.

— odkud jak, kudy. Bolesť z levé nohy
celým tělem mu projela. Šml. I. 26. Z místa
toho projížděli moře na vše strany. J. Lpř.

— co čím: lodí. Lpř.— kdy. V okamžení
údy jeho projel žár i mráz. Kká. K sl. j.
175.

Projetý jak. Cesty do hluboka projeté.
Dch.

Projev mínění, oddanosti, síly, souhlasu,
Dch., myšlénky, Čch., skutečného talentu,
Mus., vděčnosti. Us. Pdl.

Projevenec = vyjevenec. Rgl.

Projeviti co: své city, Dk., své mínění
o něčem, svou soustrast, své přání. Us. —
se kde. Oni na Pontu se projevili (obje-
vili). Šf. Strž. II. 60. — kdy. V rozmluvě
projevoval takové náhledy, že . . . Osv. I.
259. — jak. P. náhled svůj o něčem bez
rukaviček (bez obalu). Šml. I. 45. — kam.
Projevovati se na venek. Dk. Roz. fil. 30.

— se kdy o čem. Způsob, jakým se dog-
matikové za našich dnů v novinách svých
o záležitostech politických veřejně proje-
vují Osv. I. 240.

Projhráti = prohráti. Hr. rk. SŠ. 83.,
98., 128., Št. Kn. š. 156.

Projící. To jest p. = prochází, geht an.
U Kojetína. Wrch.

Projímadlo, a, n. = lék projímavý, la-
xans, Abführmittel, n. Nz. lk. Manna jest
jemným p-dlem. Cf. S. N. V. 80., Slov.
zdrav.

Projímavý, vz Projímadlo.

Projísti co kde. Projedli jste umění zá-
kona božího za tučnými stoly. Bart. 169.

Projíti.— abs. Procházející světlo. NA.
V. 474. — co. Celé kraje prošla, noclehu
nenašla. Sš. P. 30. Také národ český tyto
doby duševního života prošel. Tf. H. 1. 5.