501

utopí, sedm oběsí, sedm zastřeli atd. Mus.
1853. 495. Sv. P, zelí okop. Slez. Šd. Šla
Prokopka pro Prokopa: poď P-pe dom na-
sypať koňom, pojedem do Roketnice pro
štyry podkrokevnice, s podkrokevnicama
dom (říkej rychle a opakuj). Brt. D. 166.

Prokopati se odkud kam. Z tmy k svě-
tlu se p. Vrch.

Prokopec, pce, m. = pole u Kelče a j.
BPr., Pk.

Prokopi-us, a, m. P. Jan Litoměřický.
1620., Jir. Ruk. II. 153., Jg. H. l. 615.-
P. Jan, lékař 1788. Jg. H. 1. 616., Jir. Ruk.
II. 153.

Prokopka. Šla P. pro Prokopa, Prokope
pojď domů, budeme jísť lebedu. (Říkej
rychle několikrát po sobě). Us. BPr. Šla
P. pro Prokopa, aby Prokop šel jíst oukrop.
Us. Rgl. — P. = šachta u Kladna; samota
u Hvězdy v Slánsku.

Prokorátať = hovořiti. Val. Brt. D. 257.

Prokorator, prokurator, a, m. = mudr-
lant. Mor. Vck.

Prokoratorovati, prokuratorovati =
mudrovati. Val. Vck.

Prokotol, u, m. = protokol. Na Hané.
Bkř.

Prokouchaný = rozedraný, zerrissen.
Pobuda s p-mi lokty. Mor. Kurz.

Prokouchati = rozedrati, zerreissen. P.
lokty, kolena u oděvu. Mor. Knrz.

Prokoukaný; -án, a, o = zkušený, svě-
tem prošlý, erfahren. Us.

Prokřikati proč kam. Z úzkosti až
k nebi prokřikují. Výb. II. 757.

Prokůlka, y, f. = tenký kousek dřeva
z polena po délce rozštípeného, dračka.
U Kdyně. Rgl., Psčk.

Prokulžka, y, f., der Drehlink. Čsk.

Prokurator. Vz Prokorator (dod.), Výb
II. 1474., Arch. VII. 730., Řečník, Zříz.
zem. Jir. 470., 697., Cor. jur. IV. 3. 2. 430.

Prokurátorovati, vz Prokoratorovati.

Prokurník, prokurovník, a, m. = pro-
kurista, Procuraführer, m. Slov. Loos.

Prokvasiti co. Vše to pýcha p-sí. Chč.,
Výb. II. 629.

Prokvašený. P. tekutina. KP. V. 198.

Prokvětati. — čím. Až její zádečka
modrým kvítím prokvítala; Já sem dávno
prokvétala červenýma malinama. Sš. P. 671.,
322. — komu odkud. Bude mně z hlavy
mej tulipán prokvítať. Sš. P. 99. — kde.
Všude růže p-la; U mé matky na dolině
p-tala konvalije; Za našimi humny vika
p-tá. Sš. P. 50., 324., 408. (417.). — kdy
kudy. Jak s půlnoci když úsvit bledolící
tmou prokvítá. Kká. K sl. j. 30.

Prokvětlý čím. Vous, vlas šedinami
p-lý. Osv.

Prokvítati, vz Prokvětati.

Prokydati = proházeti. Šd.

Prokyon, a, m., souhvězdí. Schd. I. 219.,
Stč. Zem. 34.

Prokysle. Jednož bledete p. Kat. 2146.

Proláčený = prostředkem dolů pro-
hnutý. P. deska, kůň, kráva. Zlínsky. Brt.
D. 257.

Prolačina, y, f. = pádol. Val. Brt. D.
257.

Proláklina, y, f. = vydutí. Mořská p.
Mus. 1887. 504.

Proláknouti. Moře se uprostřed spousty
své prolakuje. Mus. 1887. 502.

Prolamovaný. P. práce, Us., cimbuří.
NA. I. 46. Poklop kadidelnice jest díla pro-
lamovaného. Mus. 1880. 393.

Proleda, y, m., os. jm. Šd.

Proléhati. Za Mor. P. polož: 4.

Proletářský, Proletarier-. Us. Pdl.

Proletěti co čím. Orel křidel rozmachem
své říše meze prolétá. Vrch. — kam. Vzal
sa sokol na křídla, p-těl do Krakova. Sš.
P. 176.

Proleželina, y, f., der Stockfleck. Sl.
les.

Proleželý, vz Proležený.

Proležené. Arch. VIII. 426.

Proležení. Což se listu p. dotýče. Arch.
VII. 459.

Proleženina, y, f., decubitus. P. náhlá,
d. acutus, při zánětu čivu, d. neuriticus,
úrazová, d. traumaticus. Cf. Slov. zdrav.

Proleženinný, Decubital-. P. sněť, vřed.

Proležeti se, vz Odležeti se (dod).

Prolínání plynů, kapalin stěnami. ZČ.

Prolínati, vz Prolnouti.

Prolínavý, vz Vláskovitý. P. blána;
Látky snadně p-vé. ZČ. I. 398.

Prolinouti, vz Linouti. Kapalina hmotu
p-ne. Mj. 19. — se kudy kam. Kterýž
čnělkou dolů k vajíčkům se proline. Osv.
VI. 50.

Prolinulý = proteklý. — P. = prohnutý.
P. stůl. U Prahy. Lg.

Proliti. Co se p-lo, tím se nedolívá. Bž.
exc. — co, se kudy. Všechno hrdlem p.
(propiti). Hrts. Skrze okno p-la se lampy
zář. Hlk. — co pro koho (kdy). Pro vieru
krev p. Pass. mus. 318. Pro něžto své droby
prolil; P-lil svú krev pro ny. Výb. II. 3.,
22. Sv. Theodora dávno před tím krev
pro Jesu Krista prolivši umřela. Pass. —
se, co čím: rouru vodou, Us., hnůj vodou,
Dlj. 3., ryby vodou. NA. IV. 123. Mé rány
krví se prolévají. Sš. P. 45. — co jak:
S pláčem slzy p-la. Hr. rk. 81.

Prolití krve. Výb. II. 12., Pass., Št. Kn.
š. 185. Bičoval ji až do p. krve. Leg. Mnč.
R. 29. Že David přísahy krve p-tím ne-
naplnil, veliká dobrota byla. Hus. I. 105.
Skrze p. potopy. Kar. 89.

Prolítnutý, durchgeflogen. P. dráha.
Osv. V. 3.

Prolnouti, prolínati, durchdringen. —
co. Kapalina pevné tělo prolnula. Kk.
Kapalina hmotu prolne; Plyny prolnou ka-
palinu i hmotu pevnou. Mj. 19. — kudy:
blanou. ZČ. — kam. Kapalina v kapalinu
prolíná; Vody do líhu prolne více nežli
líhu do vody. ZČ. — odkud kam kdy.
Asi za 30 hodin prolne veškerý cukr z dialy-
satoru do vody. ZČ. — se jak: na vzájem.
ZČ. I. 500.

Prolnulý, durchdrungen. P. plyn. ZČ.

Prolnutí, n., das Durchdringen. P. ka-
paliny do kapaliny. ZČ.

Prolomenosť, i, f., die Durchgebrochen-
heit. P. gotiky. SP. II. 17.